Venkovský učitel

Pravý opak vyumělkovaných, na city zacílených Tajností (jež při druhém zhlédnutí jednoduše „nefungovaly“): syrový, realistický, avšak vnitřně krásný film. Jemná práce se symboly. Promyšlené kompozice dlouhých záběrů, které nikdy nesvádějí k podezírání kameramana z exhibice. Skvěle napsané, ještě lépe zahrané postavy. Slámovým hrdinům stačí pár slov, abyste poznali jejich minulost a zatoužili znát jejich budoucnost. A někdy, primárně v Liškově případě, není třeba ani těch pár. Nejčastěji zmiňovaný (protože opravdu excelentní) herecký trojlístek Liška, Bydžovská, Šedivý, doplňuje bezchybné obsazení ostatních rolí. Rodiče Zuzana Kronerová a Miroslav Krobot vnášejí do příběhu trochu toho humoru, aniž by byli redukováni na komické figurky – scéna na balkóně byla pro mne nejsilnějším momentem celého filmu (zvlášť Krobotovo lakonické „Maminka má pravdu“). Marek Daniel jako Jirka, frajer z velkého města, představuje takřka dokonalou antitezi subtilního Petra a na jeho prosté, všeříkající konstatování „Chybíš“, bych navázal zdůvodněním, proč mi některé scény z poslední třetiny brání v udělení nejvyššího hodnocení: „Vadí“. Vadí očividně pěší vycházka do Německa, jedna z částí nešikovně vystavěné Láďovy anabáze. Vadí bezdějové potácení, do nějž tvůrci trochu násilně komponují tři zásadní motivy - zloba, vykoupení, odpuštění. Vadí poslední záběr, sice žádoucí (vždyť oni si to zaslouží), ale na rozdíl od zbytku nevěrohodný a rušivý. Kvalitativní odstup od zbytku české produkce je stejně markantní. Venkovského učitele, snímek, kterému věřím, že vznikl z podobných pohnutek, jež člověka přimějí vylézt si na třešeň a pár minut hledět do dálky, lze zcela bez obav hodnotit dle standardů pro zahraniční festivalovou produkci, což potěší. Nesmírně. 85% Zajímavé komentáře: kiddo, Silence, Lennnnna, uzzi (26.05.2008)

Malá a milá člověčina o lidech se svými malými a vcelku obyčejnými problémy ve vztazích odehrávající se v roztomilé české vesničce... no prostě další český film který je námětem tak strašně nezajímavý, až mě to bolí. Na české poměry je sice ještě docela slušně natočený a, aspoň na první pohled, není tak strašně o ničem jako filmy například od Hřebejka, ale i tak se nejedná o nic co by stálo za srovnání s kvalitními a zajímavými díly jiných evropských zemí. Ani ta snaha o emotivní zapůsobení Slámovi většinou většinou moc nejde a mizerně napsané dialogy ho v těch nejvyhrocenějších scénách dokonce sráží do parodie. 6/10 (03.08.2008)

Sláma natočil další film "ze života" o "obyčejnejch" lidech a jejich "obyčejnejch" problémech. Konkrétně v tomto filmu je největšim problémem to, že jeden úchyl šáhnul na ptáka druhýmu úchylovi. Při týhle scéně jsem se teda docela zasmál, i když pochybuju, že to byl úmysl. Jinak film ve mně za ty 2 hodiny nedokázal vyvolat absolutně žádný jiný emoce. Celý to na mě působilo dojmem, že ty dlouhý záběry bez střihu mi snad měly vynahradit absenci nějakýho příběhu nebo děje. Já uznávám, že to je zajímavej nápad točit v podstatě bez střihu, ale k čemu to je, když se tam celou dobu skoro nic neděje? To fakt neni moc zábavný třeba půl minuty sledovat hladinu rybníka a pak pomalej přesun na Lišku a další minutu se na něho dívat, jak jen tak sedí na břehu a nic nedělá. Jinak Liška opět hraje další variaci na téma prostoduchej idiot, i když tentokrát je navíc homosexuál. Z ostatních herců stojí za zmínku akorát Bydžovská, která působila celkem uvěřitelně a pak Vojta Kokotek, kterej ve svym cca 10-ti vteřinovym štěku snad neměl ani prostor nic pokazit. Ostatní herecký výkony se daj rozdělit na špatný a ještě horší. Možná to bylo i tim, že natočit takovej 3-minutovej záběr neni až taková prdel, takže se prostě něco použilo, i když to třeba nebylo úplně perfektní. Jinak film je doplněn poněkud schizofrennim soundtrackem, kdy v jednu chvíli hraje dechovka, pak následuje nějaký kvílení operní árie a hned na to Známka punku od Visacího zámku. Celkově ten film je fakt divnej, ale vzhledem k tomu, co jsem od toho očekával, to ještě nedopadlo úplně nejhůř. 35% P.S. Natočit film bez střihu neni známka punku. (03.11.2008)

Bohdan Sláma se pro mě stává tvůrcem, jehož každé nové dílo očekávám s velikým…očekáváním!:-) Jeho vesnická trilogie je živá, životná , živelná a nikde jsem ještě neviděl tak reálně zobrazený venkov, takový jaký si ho pamatuju. Nějde o nějaké stohy sena, traktory, krávy a Jawy, je to o té nátuře, o těch mladých, kterým o nic nejde, o životě bez vysokých cílů, o úmorné dřině, o ožralých hasičích, o pogujících pankáčích, o zábavách kde se chlastá do rána a od rána , o životě, který je tak prostý, až je svým způsobem nádherný a „pražák“ to nikdy nemůže pochopit. Ve Venkovském učiteli nás opět čeká střet „civilizivaného“ velkoměsta s „primitivní“ vesnicí, když mladý učitel zeměpisu z osobně-veřejných důvodů odcházi z pražského gymnázia na venkovskou základku. Tam, resp. v celé vesnici způsobí příchod tohoto „osvícence“ velké pozdvižení a ačkoliv se do přátelského obyvatelstva rychle začlení, očekávaná tragédie je na spadnutí…. Jsou to především postavy a jejich představitelé, kdo dělá ze slámových filmů velké události. Vynechám velké herce jako Lišku s Bydžovskou, na jejich adresu nelze říct víc než obdivně mlčet, vynechám i vedlejší postavy skvěle zahrané „klasickými“ slámovskými herci, to co chci zmínit je obsazování neherců, kteří i přes (právě pro) mnohdy velmi chatrné výkony silně pomáhají dotvářet tu přirozenou, amatérskou, nedokonalou, vřelou a neformální vesnickou atmosféru. Někomu právě to na slámových filmech vadí, já to považuji za přednost. (26.10.2008)