Import Export

Po syrovém dramatu "Psí dny" nám režisér přináší další podobně laděný snímek, ve kterém tentokrát zachází o něco dále. Stejně jako ve svém předchozím snimku se ani zde nevyskytuje pevný příběh se začátkem a koncem ale opět je to o sledování života několika lidí. V tomto případě se jedná o muže a ženu. Oba spojuje touha po práci, kterou ze začátku marně shánějí. Už v "Psích dnech" režisér svým dokumentárním stylem ukazoval, že ho nezajímají hezké věci a hodní lidé a nejinak je tomu i zde. Příběh se odehrává v těch nejhnusnějších lokalitách Rakouska, Ukrajiny a dokonce i Slovenska. Režisér rád deprimuje diváky a opravdu si v tom maximálně libuje. Převážná část snímku se odehrává v nemocnicích a jiných zařízeních, kde pracuje hlavní hrdinka a Seidl nás bombarduje dlouhými záběry na staré a nemocné lidi. Snímek je nejenom deprimující ale i zbytečně dlouhý a hodně záběrů bylo opravdu neúměrně natahovaných a Seidl ve spoustě z nich divákovi ukazuje to co ani nechce vidět. Masový divák film vypne po úvodních pár minutách, které seznamují s hereckým obsazením ale pokud máte zkušenost s předchozím režisérovým počinem, určitě vás nic nepřekvapí a i když se vám film nebude líbit dokoukáte ho až do konce. (02.04.2009)

jako porno to neobstojí a jako film taky moc ne.. jsou to takové scénky ze života dvou looserů, které však nikam nesměřují, čímž se dvouhodinová stopáž stává nesnesitelnou (navíc ne-konec je tak nijakej, že to celou dobu sráží ještě hloubš).. asi jsem Seidlův umělecký záměr nepochopil, ale pokud chtěl říct, že život v současnosti není žádný med a kapitalismus má i stinné stránky, mohl natočit půlhodinovou sevřenější etudu.. bylo by to zajímavější.. asi už chci v umění víc než jen naturalismus, byť ten byl na celém snímku asi tím nejzajímavějším (08.10.2007)

Příběhy se odehrávají na Ukrajině, v Košicích a ve Vídni. Mladá Ukrajinka opouští dítě a vydává se do světa velkých peněz v zahraničí, který ji ale mine. Podobně dopadá i mladý Rakušan, kterého podivné otcovy kšefty zavedou na Ukrajinu, odkud nakonec prchá po svých. Bezútěšný film s nijak zvláštním dějem a množstvím depresivních scén. (19.04.2017)

Prapodivný film beznaděje života ve střední Evropě se dvěma dějovými linkami ( které se ani nepropojí, co to kva je? dva filmy v jednom? ) v nichž jsou v hlavní roli ukrajinská a rakouský looser. Dám dvě hvězdy, protože něco pozitivního jsem tam i našel: 1) herecké výkony 2) zobrazení života v panelákové východní Evropě na jedničku ( slízli to i Slováci) 3)prostředí rakouského hospicu i ne/herci. Proč jsem nedal víc hvězd? 1) šílená stopáž 2) děj bez pointy 3) jak mám rád nahotu ve filmu, tak tady ta pornografická část byla nechutná . Podtrženo sečteno tenhle umělecký nezávislý film není pro každého. (20.07.2017)

Syrová sonda do situace v současném importně-exportním evropském společenství. Rakousko a Ukrajina prezentovány jako země poměrně blízké geograficky, ale nekonečně vzdálené ekonomicky (cesta rakouských hrdinů na Ukrajinu v mnoha ohledech připomíná střet kolonialistů a divochů) v příběhu dvou postav, jejichž pozice na spodu společnosti je dána vědomou volbou (rakouský hrdina) a cejchem místa narození (ukrajinská hrdinka). Krom rakouského supertématu emigrantství/imigrantství zkoumá Ulrich Sedil obecné téma diváckých tabu - svým experimenetm s šokujícími scénami naznačuje proměnu morálky současného člověka. Zatímco otevřené pornografické scény na nás nepůsobí nijak skandálně, scény z domova důchodců nás drtí svou nesnesitelností a strachem z personifikace smrti. Člověk minulého a předminulého století měl hranice tabu nastaveny přesně naopak - smrt byla společně prožívána v rámci rodiny (a třeba i vesnice), kdežto pornografie byla něčím absolutně nepatřičným. (21.11.2007)