Tmavomodrá, takmer čierna

Film je postavený na jednoduchom príbehu - Jorge je dobrý chlapec, ktorý sa stará o svojho otca najlepšie, ako to dokáže a snaží sa nájsť si lepšiu prácu. Nežný, vzťahový príbeh, kde postavy hľadajú sami seba, slobodu, ale aj závislosť. Na niekom. Situácie sú úsmevné, aj vážne, dej sa odvaľuje pomaly a dovolí vám medzi replikami postáv premýšľať. Tmavomodrá takmer čierna? Myslím, že každý si musí nájsť svoje vlastné vysvetlenie. (30.05.2020)

Tento film s podivne znejúcim názvom je ďalším kvalitným príspevkom do rodiny jemne "almódovarovsky" ladených drám s typologicky pestrofarebnými postavami, kde hlavnú rolu hrajú city, emócie, fatalizmus. Výborní a presne "nacastingovaní" herci, nápaditá kamera a celá formálna stránka. Skrátka, Španielsko opäť raz nesklamalo... :) (06.07.2012)

Jde o takový ten úsměvný snímek, který v sobě kloubí znaky romantiky, dramatu a vtipu zároveň. No a to je dost silná a kvalitní kombinace. Je to příběh ze života a nejde tu o to, aby člověk při sledování chytal deprese, ale jak říkám, všechno se tu bere s úsměvem. Všechny filmové parametry jsou skvělé a nadprůměrné - herci, hudba, scénář a tak. Kamera je jednoduchá, ale proč by se tady mělo něco extra zabírat. Zkrátka film pro zlepšení nálady, který bere cestu za splněním snu s velkou dávkou humoru. P.S. Ten originální název je fakt masakr!!! (29.06.2010)

Já osobně mám vztahové filmy ráda a ačkoliv jsem nevěděla co mohu očekávat od tohoto španělského filmu a mně úplně neznámého režiséra, tak jsem byla příjemně překvapená. Komplikovaných vztahů (poloh lásky) se tady předvedla celá škála a přitom se nekonalo žádné klišé. Až na dřeň mě sice film nedostal, přesto byl zajímavý se svými tak rozporuplnými vztahy mezi všemi protagonisty. Jaká a kde je hranice mezi přátelstvím a láskou, o svědomí, odpouštění, obětavosti, či určité dravosti v hledání svého místa v budoucnosti. Nikdo z nich to neměl rozhodně jednoduché i když to bylo místy až úsměvné. Tentokrát se opravdu strefili do drama, komedie a romantiky. A vůbec se nedivím, že nominovali herečku Martu Etura za nejlepší výkon Azuloscurocasinegra:-) (24.07.2012)

Ne, přes všechny superlativy, které se o tomto filmu dočítám, já jsem ho nezblajzl. Trošku mi připomíná Cimrmanovu operu Proso, kde údajně také bylo vše. Tady je to: láska v kriminále, bratrské vztahy, vězeňská šikana, vztahy otce a syna, homosexuálové, problémy chudých a bohatých... A všechno je to bizarní, nikdo není tak úplně normální a všechno se na jednom pětníku sešlo v jednu chvíli, což se odvypráví za hodinu a půl. Možná, že kdyby těch motivů bylo o polovinu méně, mohl to být zajímavý, hluboký film. Takhle je to trochu jako povrchní internetové zpravodajství o nějakých lidech. (04.10.2009)