Tmavomodrá, takmer čierna

Já osobně mám vztahové filmy ráda a ačkoliv jsem nevěděla co mohu očekávat od tohoto španělského filmu a mně úplně neznámého režiséra, tak jsem byla příjemně překvapená. Komplikovaných vztahů (poloh lásky) se tady předvedla celá škála a přitom se nekonalo žádné klišé. Až na dřeň mě sice film nedostal, přesto byl zajímavý se svými tak rozporuplnými vztahy mezi všemi protagonisty. Jaká a kde je hranice mezi přátelstvím a láskou, o svědomí, odpouštění, obětavosti, či určité dravosti v hledání svého místa v budoucnosti. Nikdo z nich to neměl rozhodně jednoduché i když to bylo místy až úsměvné. Tentokrát se opravdu strefili do drama, komedie a romantiky. A vůbec se nedivím, že nominovali herečku Martu Etura za nejlepší výkon Azuloscurocasinegra:-) (24.07.2012)

Tak nevím. Je to jeden z těch filmů, kde jsou dlouhé pohledy, jeden hudební motiv, který se prolíná celým filmem, pár méně či více sympatických postav, nějaké téma, většinou se sociálním přesahem, žádné velké drama, resp. dramata jsou to velká, ale zobrazena a řešena tak nějak jako by v pozadí, poskládána vedle sebe jako fotky v albu. Žádný velký křik, žádné vypjaté scény, kdy herec různým způsobem křiví obličej, divoce gestikuluje a hraje celým tělem - už jsem si vzpomněla, snad se tomu říká komorní drama. Je ze Španělska, to by měla být záruka kvality. Nemůžu říct, že by mne to nebavilo, ale nadprůměrné mi to nepřišlo. Možná to ale docením za čas a pak třeba i o hvězdičku zvednu. (19.12.2010)

Jde o takový ten úsměvný snímek, který v sobě kloubí znaky romantiky, dramatu a vtipu zároveň. No a to je dost silná a kvalitní kombinace. Je to příběh ze života a nejde tu o to, aby člověk při sledování chytal deprese, ale jak říkám, všechno se tu bere s úsměvem. Všechny filmové parametry jsou skvělé a nadprůměrné - herci, hudba, scénář a tak. Kamera je jednoduchá, ale proč by se tady mělo něco extra zabírat. Zkrátka film pro zlepšení nálady, který bere cestu za splněním snu s velkou dávkou humoru. P.S. Ten originální název je fakt masakr!!! (29.06.2010)

Netroufám si tvrdit, že režisér Arévalo popsal všechny polohy lásky, ani všechny sexuální polohy se do filmu nedostaly, ale to, co se mu do jeho snímku vešlo, má při vší ujetosti motivů a nepravděpodobnosti zobrazených situací hlavu a patu, je to profesionálně naservírované a hlavně ohromně sympatické. Skládačka osudů několika lidí, kteří hledají lásku a jsou při tom vystavení nelehkým ranám osudu. Hlavní hrdina hledá nejenom životní partnerku, ale především své místo v životě. V americkém filmu by nejspíš vzepjetím sil a souhrou příznivých okolností ke štěstí přišel, tady se ale postupně smiřuje se svým životním údělem a podobně jsou na tom i ostatní postavy. Slušné vztahové drama, které mi po několika omylech ve výběru filmů udělalo radost. Celkový dojem: 90 %. (09.04.2012)

To bylo ale příjemné překvapení. Film, od kterého jsem mnoho nečekal a velmi jsem dostal. Nenápadný, komorní, chtělo by se říct až plachý příběh o introvertním chlapovi, který se hledá a vymezuje vůči okolnímu světu. Na venek poklidně tekoucí, ale jinak poměrně majestátní řeka, plná záludných spodních proudů v podobě otázek, které se v průběhu filmu objevují. Téma je to skoro Almodóvarovské, k tomu ještě ta španělština, ale celé je to natočena jaksi pokorněji, tišeji a méně okázale, než by to natočil Pedro. Takže přesto, že zákruty životů hlavních hrdinů jsou občas docela ostré, divák je přijme bez mrknutí oka. A na tom má zásluhu jak režisér, tak herci, kteří jsou naprosto přesvědčiví a hlavně vhodně zvolení. A myslím si, že čtyři hvězdičky jsou málo. Tak asi 4,5* Zajímavý komentář: Mahalik. (10.09.2009)