Odboj: Bielski partizáni

#38 Příběh čtyř židovských bratrů/partyzánů o tom jak zabíjí němce, mstí se za své rodiny, zachraňují další židy, zabíjí další němce, zachraňují další židy a tak ještě dvakrát až nakonec přežijou jednu dlouhou zimu, zabijí ještě pár němců a spokojeně si odkráčí někam do lesa. // čtyři hvězdy za: Cool Craiga, Alenku tentokrát v jiné Říši, Wolverinova bráchu, hudbu a zabíjení němců. (29.05.2011)

Chm. Jsem na rozpacích, jak tento film hodnotit. Začíná silně a brutálně a nezapomíná (alespoň částečně) na perspektivu nejmladšího bratra, což vždycky cením. A Daniel Craig se doopravdy snaží nějak vyjádřit a postihnout tu hlavní myšlenku různých podob hrdinství, že to může znamenat i "pouze" přežít na místo okázalých gest, a vůbec zkrátka dává najevo, že jeho postava je živoucí a že se v její hlavě odehrává i nějaký vnitřní život. A právě proto působí tak bizarně, že zbylé části filmu a hlavně konec toto vnitřní dilema totálně znehodnocují klasickou hollywoodifikací, kdy si přimýšlejí různé blbosti, dávají tam boj s tankem, který se v reálu nikdy nestal, a postavy nechávají promlouvat v plytkých a hloupě působících dialozích, které všechno shazují o několik úrovní. Liev Schreiber, jeho postava a jeho způsob herectví tohle akční vetřelcovství dokonale zosobňuje. Je až bolestné vidět, jak je vedle Craiga slabý a plochý, a jak prostě jenom chodí před kamerou z bodu A do bodu B. On a ta finální bitva mi velmi ztěžují snahu zapamatovat si z filmu raději to dobré/slibné. A ještě - překvapilo mě, že v dost scénách (respektive ve všech, kdy kdokoliv z ústřední komunity mluvil s outsidery), a to i velmi emocionálně napjatých a důležitých (jako pomsta rodičů), se mluvilo rusky. Sama sebe jsem se v tu chvíli ptala, kdy jsem naposledy viděla nějaký velkorozpočtový film, který by domorodce nechal mezi sebou mluvit domorodsky víc než jenom nějaký pozdrav na úvod před přechodem do angličtiny s přízvukem. Ale pak jsem si zase přečetla, že běloruští kritikové si stěžovali, že film vymazává běloruskou identitu svých postav, tak vlastně nevím, co si o tom myslet, kromě toho, že je to prostě takový nevyvážený, schizofrenní pokus. Určitě filmu také neprospělo, že jsem se nedávno dívala na Idi i smotri a podvědomě tak oba výtvory srovnávala, a to pro Odpor nemohlo vůbec skončit dobře. (22.05.2022)

Chytlavý válečný film z běloruského lesa. Právě to prostředí tomu značně přidává na zajímavosti. Děj i chování postav se mi zdálo být v pohodě (nechce se mi nějak pídit po tom, jestli tomu tak skutečně bylo nebo nebylo). Válečné scény jsou na skvělé úrovni, angličtina samozřejmě trochu nabourává autentičnost, ale to je víceméně detail. Po celou dobu se něco děje, je to napínavé a film podává velmi dobrý pohled na to, jak to s velkou pravděpodobností vypadalo během války nejen v běloruských lesích. 80% (02.05.2013)

Zwick nebyl nikdy můj nějak zvlášť oblíbený režisér, jeho sklony k příliš přepjatým a rozmáchlým emocím mi neseděly, ale musel jsem mu nechat, že akční scény mu docela jdou. Odpor je bohužel oproštěn i o tuhle jeho přednost, takže film o lidech schovávajících se v běloruských lesích nejen že není syrovým dramatem o tíze rozhodnutí, boji s přírodou a saháním si na dno svých schopností a vůle (o tom všem se tu sice občas mluví, ale vidět to moc není), ale navíc pokud se ve filmu střílí, působí to spíš jako z horšího hraného dokumentu BBC než z celovečerního filmu. Pár kouřových petard a bumajzlí simulujících granáty a bomby, trocha té hlíny zvednuté ze země po zásahu tvrdým žaludem a to je všechno. Byl jsem zvědavý alespoň na závěrečnou konfrontaci s Einsatzgruppe SS, ale velké finále natočené v duchu předváděček klubů vojenské historie po taktické stránce proběhne tak, že cca dvacítka Němců a jeden tank úplně bez jakýchkoli záloh a spojení se zázemím se nějak octne uprostřed palouku, aby se na ně dalo hezky střílet ze všech stran a záchrana přijde nepozorovaně a velmi nečekaně v poslední chvíli. Není to žádná filmová katastrofa, jen zcela nevýrazný film o zajímavé válečné epizodě. (17.04.2011)

Zase jeden z těch příběhů, které je velmi těžké přestavět do filmové podoby. Stopáž filmu je celkem dlouhá a nenašel jsem v ní vlastně žádní hluché místo, ale pocitu, že jsem mohl dostat daleko víc se nemůžu zbavit ani teď, několik dní po projekci. Například vztah židovských partyzánů a soudruhů z rudé armády nebo jak do lesa přišli další židi a když jim řekli, že jsou u Bielskich, začali o nich ty nově příchozí mluvit jako o legendách, hrdinech, ale já jako divák viděl jen Tuviovu pomstu za rodiče a jeden fight z náckama a pak už jen jak jsou celý utrápený v lese, choděj, koukaj a nejsou si jistý co bude. Nechci to znevažovat, ale stvoření legend by mělo vypadat přece jen trošku jinak. O napínavý ani akční scény ve filmu není nouze a nutno říci že se povedli skvěle. Zase, je škoda že ten zimní život v lese nebyl více rozveden, nebo spíše mohla to bejt ukázková galerie boje o holé přežití. Chápu, že aby film byl podle mého gusta musel by mít tak 220 minut, ale co, tak by je měl. Copak už nezvládnem odkoukat poctivě vyprávěné příběhy, které si dokáží vyhrát z vykreslením atmosféry i za cenu delší stopáže ? Herecky vynikající. Dan od boha nafasobval ruskej ksicht jak prase a když to bůh viděl, tak si řek, kurva to jsem přehnal, takhle někoho bezdůvodně zrusákovat a tak mu jako vyvážení dal tuny hereckého talentu se kterým se Dan naučil skvěle zacházet a kdyby kvůli ničemu jinýmu, tak kvůli Danovi stojí Odpor za vidění. (22.02.2011)