Carlitova cesta

Al Pacino potvrdil svou hereckou extratřídu a režisér Brian De Palma to, že zvládá podobné typy filmů na jedničku. A ve velkých přestřelkách na nádraží se vyžívá (Kevin Costner ví určitě své). Co k tomu říct? Snad jen, že Al je skutečně mafián a pro tyto role se narodil. Pěkný, i když drsný film, s dobrými hereckými výkony, pěknou hudbou a s výborným - možná trochu nečekaným - závěrem. (20.10.2010)

Nejsem si úplně jistý jestli si Carlitova cesta zaslouží být mezi 200 nejlepšími filmy, kde je momentálně umístěna, rozhodně se však jedná o úžasný film. Co mě na filmu dostalo asi nejvíc, je závěrečná honička v metru a zejména pak na nádraží. Ta je tak excelentně nasnímaná, že už jen kvůli ní, by měl film patřit do zlatého fondu kinematografie. Kameraman zde předvedl skutečné mistrovství svého řemesla. Díky němu jste v těchto záběrech opravdu vtaženi do děje a téměř na vlastní kůži pocítíte že jde o kejhák. Samozřejmě adekvátně k tomu odpovídá parádní práce střihače. Al Pacino hraje roli, která mu sedí nejlépe a skvělý je i Sean Penn. Plné hodnocení si film rozhodně zaslouží. (08.11.2010)

Ach tahle stará poctivá škola se dneska už skoro nevidí. První část hodně tahá AL Pacino, sledovat však jeho způsob hraní to je nirvána, důraz na poslední slovo, důraz na první slovo, pohyb tělem, cokoli, cokoli. Scénu s Viggem jsem si pustil třikrát. Druhou půli se film dostává do neskutečnýho tempa a všechno graduje filmařsky bezkonkurečním finále....takhle točí filmy skutečný mistři oboru. (03.06.2016)

De Palma mě nikdy doopravdy nechytl za srdce. Zjizvená tvář byla blízko, ale ani ona nedosáhla páté hvězdy. Carlitova cesta je ale jiné kafe. Velmi mi připomínala Scorseseho gangsterky, které jsem si tak oblíbil. Hrdina vypráví své story (na rozdíl od Scorseseho v menším časovém úseku) a diváka dokonale vtahuje, jako člena svojí rodiny, do příběhu. Skvělý Pacino Nemá chybu. Výborný film. (16.04.2010)

Carlito Brigante byl právě postřelen a pokud si může být něčím jistý, pak ne dlouhým životem. Leží na nemocničním vozíku, jeho pohled ulpěl na plakátu slibujícím cestu do ráje, a začíná si zpětně „přehrávat“ událostí, jež následovaly po jeho propuštění z basy, kde během pěti let přišel o víc, než si sám připouští. Zprvu o něm nevíme nic. Na rozdíl od bývalých parťáků. Dá se jim věřit? Carlitovi ano, Carlitovi věřit budete, charismatu Ala Pacina nemožno odolat. A potom je tady jeho vnitřní monolog, jednoduchý komentář k tomu, co vidíme i co nevidíme, pouze tušíme. Společně s Carlitem, malou velkou rybou, která by ráda odplula do poklidnějšího rybníku. Zde pro něj není místo, moc přebírají mladší a dravější konkurenti. Na hlavním hrdinovi mi byla sympatická skromnost jeho cílů – vydělat pár desítek tisíc a se svou životní láskou odletět na Bahamy. Pravý opak Tonyho Montany, marnotratné zrůdy s hlavou věčně zanesenou bílým svinstvem. Milostná linie se, což může u gangsterského filmu znít paradoxně, postarala o ty nejsilnější momenty. Když Carlito pozoruje svou lásku v baletní škole, když ho ona po několikaletém celibátu a za zvuků sladkobolného songu „You Are so Beautiful“ vláká do své ložnice… jistěže, dvě akční scény jsou rovněž úžasné. Mám rád De Palmův vizuální styl, jeho cit pro zachycení specifické nálady, dlouhé záběry bez střihu, deestetizaci násilí - celá historka (podle románu bývalého soudce) mi bohužel přišla velmi schématická, neoriginální a nebýt vynikajících herců i nezajímavá. 75% Zajímavé komentáře: Mr.Apache, Wormboy (23.02.2008)