4 mesiace, 3 týždne a 2 dni

Mně to předvádění totalitní reality přišlo natolik vypočítavě zkonstruované, pokud šlo o to, na jak citově vyděračský příběh to napasovat, jaké kulisy, ingredience, doktríny, stereotypy a lapení něžné mladé lidské duše v nich zhuštěně a hlavně zploštěle předvést, že drsné "kouzlo" totalitní reality se příliš často hroutilo pod náporem nevěrohodnosti, povrchnosti a sčítajících se vnitřních logických diskrepancí, až šlo do kytek úplně... *** Z žižkovského kina jsem odcházela tak otrávená a zklamaná, že mě to nepustilo celou cestu tramvají a pak nočním vlakem až do Olomouce, a ještě po téměř deseti letech si ty pocity vzteku vybavuju v plné síle, kdykoli užasle narazím na nová kladná hodnocení. *** Pro mě tenhle film představuje ukázkový příklad prvoplánové duševní fušeřiny, trivializace, schematizace a mrzačení témat, která zasluhují mnohem jemnější, vrstevnatější a poctivější zpracování, protože podobná vyděračská klišé jim uberou přesně tu hloubku, v níž by se jejich hrůznost teprve vyjevila v plném rozsahu. *~~ (24.05.2016)

Mrzký film, kde sa jasne stanovuje, muž – lekár – potratár je plešaté hovädo a dievčatá sú obete. Ale mne sa bridil film ako taký, tou myšlienkou. Nerieši sa tu iná možnosť. Vraj kamarátstvo. Nemám na potrat tak sa moja kamoška vyspí s predátorom, aby na potrat bolo. To má byť symbol obety? Nebola iná možnosť, nedalo sa uvažovať nad niečím iným ako potrat? Páčila sa mi ale thrillerova linka, to znázornenie strachu, že sa o nás režim dozvie. To bolo stvárnené veľmi dobre. (07.09.2021)

Mistrovsky zaranžovaný teror dotýkající se optikou Triera a Hanekeho. Dílo, při kterém se vám zatahuje dech a cítíte tísnivý pocit na hrudníku, všechno peklo nezobrazené na plátně cítíte na duši. Bezprostředně po zhlédnutí se cítím, jako by mě Cristian Mungiu rozdrtil na malé kousky, protože ani v jediném okamžiku nezazní nějaké karikující zlehčení teroru, který se stále zvyšuje do závěrečných minut. (15.03.2015)

Ceausescovo Rumunsko léta páně 1987. Fronty na jídlo, úplatky a další totalitní šrámy na duši společnosti. Pokud v této době otěhotníte, tak žádná sláva. Zvláště jste-li chudá studentka v pokročilé fázi těhotenství, která si dítě nemůže nechat. Peripetie jednoho potratu a života během pozdního režimu vůbec. Syrové, perfektně zahrané a nám navíc, bohužel, nejen tématem blízké. Silná a velmi působivá výpověď s výtečnou minimalistickou kamerou. (28.09.2007)

Vyprávěno z pohledu kamarádky hrdinky. Kdo film viděl před těma 13 lety, toho navždy zasáhl. Není natočen proti potratům, jen ukazuje tu realitu k čemu vedou. To je užitečné třeba dnes kdy v P Polsku vstoupil v platnost protipotratový zákon, že si můžem představit ty důsledky, kdyby nebyl. Je to nepolitický typ filmu, kde se všechno vyvíjí na základě velice přirozené dramaturgie, kdy osoby jednají pod tlakem. Přesně jak by se to stalo v reálu každá věc na sebe navazuje. Pracuje se s naprostou pravděpodobností a takovou úsporností. Film získal Zlatou palmu v Cannes, ale překvapivě nebyl vyslán na Oscary. Režisér je mistr , který do té situace dokáže vtáhnout.Odpudivý pokoje, konverzačka. Taková malá apokalipsa, kdy se hroutí komunistický režim. Je to Rumunská nová vlna - není to okázale atraktivní prostředí, ale vtáhne to na instinktivní úrovni. Jak se chovají lidi, kteří jsou v krizi. (22.11.2020)