Kuličky

9.4.2011 ~ Hnus, po jehož částečném zhlédnutí mi bylo blbě. ~ Jestli bylo záměrem autorky na ten hnus poukázat, povedlo se. Po 36 minutách jsem to v zájmu uchování obsahu žaludku stopnul, smazal a pro jistotu nechal ještě párkrát přepsat jinými soubory, aby si tohle už disk nikdy nepamatoval. ~ Obávám se ale, že záměrem autorky popsání hnusu v životě nebylo. Jinak by totiž nemohl být snímek popsán jako komedie, protože s tímhle žánrem to nemá společného nic, tak absolutní nic. Jestli tohle někomu přijde vtipné, nebo alespoň částečně jako komedie, jsem rád a nestydím se ani v nejmenším za to, že se cítím být jiným. ~ Během prvních šesti minut filmu bych zfackoval všechny dosavadní postavy tak, že by druhou vzaly o vedlejší kontinent. A jestli se takhle baví a takhle žijí dnešní mladí, fakt, že nejsem nijak společenský tvor, mě uchránilo od hospitalizace z důvodu neobjasněného kontinuálního zvracení. ~ 36 minut bylo až příliš. Jedná se tak o další film, který jen podtrhuje mé přesvědčení o tom, že by nad českým filmovým průmyslem snad měl bdít nějaký regulační úřad, protože nechápu, jak mohla takováhle sračka vůbec vzniknout. Snad aby se v Česku přestaly natáčet filmy. To stopové množství dobrých až kvalitních snímků prostě ten Everest sraček, co se točí, vyvážit nedokáže. Bohužel. ~ A ještě jedno tfuj na závěr: tfuj. (01.05.2013)

Tento skvelý film som objavil až teraz, v polovici roku 2013. A som milo prekvapený. Vôbec mi nepríde že by to bolo o tom, o čom sa píše v oficiálnom texte distribúra - i keď možno to oný distribútor myslel s ľahkou nadsázkou. Manipulácia, ani nie. Skorej veľmi jasný pohľad na iracionalitu niektorých javov/zákonov/kódexov a čo ja viem ešte čoho v našej spoločnosti, rodinách, cirkvách...a ostatných firmách. Najviac ma dostala časť s názvom MRAVNÍ IMPERATIV. Toľko trefnej paródie venovanej rigidnosti života v katolíckej cirkvi som už dlho nevidel. Tlieskam. (11.07.2013)

Tento film me zaujal, pokud pripoctu, ze se jedna o rezisersky debut, chvalim velmi pozitivne. Pres ctyri povidky se dostaneme od detstvi, pubertu, produktivni vek az ke stari, ci smrti. V prvni povidce, ktere je venovano nejmene prostoru je spise jen pro nastineni situace a smeru, kterym se film bude ubirat. Posledni veta teto povidky je vsak neskutecne trefna a rozesmeje na dlouho... Druha povidka o mladezi je podle me nejhorsi, zbytecne ukazuje dospivani negativne. Pointa je ale celkem slusna, i kdyz predvidatelna... Treti povidka hlavne zaujme vyberem hercu ( ? ), muze pusobit sice hodne amatersky, o to vice vsak autenticky. Asi nejzajimavejsi povidka. Povidka posledni uz sice neni vubec optimisticka, avsak ji napsal sam zivot. Vyborne herecke vykony a dialogy... Celkove hodne dobry film, v porovnani s tim, co u nas za posledni roky natocili daleko znamejsi reziseri. (18.12.2010)

Prací na celovečerním filmu doposavad nepolíbená Olga Dabrowská nelichotivě staví ve čtyřech generačních povídkách, dle úsloví „za vším hledej ženu“, něžné pohlaví do rolí muži manipulujících loutkohereček. Pohled genderově nevyvážený, pohled odvážný, pohled jedním směrem. Z mé strany určitě nic zásadního proti. Všichni víme, kdo je oním pověstným krkem, který otáčí hlavou………..po filmařské stránce však nic světoborného. Každopádně uvidíme, na koho začínající režisérka ukáže prstem příště……kuráž jí zřejmě nechybí. (25.04.2024)

Film jsem viděl dvakrát a musím říct, že Mravní imperativ mě naprosto dostal. Znám ženy tohoto typu, které vždy dostanou to co chtějí. Když zlomí i faráře jen proto, že je to výzva, její kamarádka už je fakt zoufalá- Chtěla jsem jí ukázat, že my obyčejní kluci a holky, jsme šťastnější. Na škole mi přebrala kluka, přefikla předsedu maturitní komise, tentokrát jí to prostě nesmí vyjít! - Ale těmto (jak už někde v komentářích bylo) "predátorkám" to vždycky vychází. Hnány představou, že jen hledají opravdovou lásku, vyberou si vždycky tu nenevhodnější oběť a pak brečí, že to nevyšlo a skočí na další, aby se z toho dostaly. Povídka to krásně rozehrává, zradu kněze v komunitě, snahu komunity zachránit svůj pracně vybudovaný svět, pragmatickou reakci církve, ketrá je především institucí, i návštěva, velmi poučná, u evangelického kněze. I já jsem v té chvíli pochopil význam celibátu, když manželka diktovala knězi kázání rovnou do notebooku. Vytržené z reality? Ano, ale ne vytržené ze života. Pomalu ale stárnu je naprosto brutální (pro mne) vykreslení partnerského teroru staré paní vůči manželovi. Její sebestřednost, návyky a zhrzenost ze sebeobětování vede až k tomu, že ani nezaregistruje manželovu smrt a jede si dál ve své sebelítosti. Strašlivé. Zbytek povídek nepřekračuje průměr, ale stojí také za vidění. Originální to není, ale chytré, propracované a zábavné je to velmi. (30.01.2011)