Max a Maxipríšerky

Když jsem šel do zhlédnutí tohoto filmu, tak jsem vůbec netušil, co z toho nakonec vzejde. Původně jsem si myslel, že to bude infantilní pohádka o klukovi a maxizrůdičkách. Omyl! Aspoň tedy pro mé mozkové závity. Tento film nabízí něco mnohem hlubšího a silnějšího. Základní pilíř a samotný námět jsem snad pochopil, takže musím říct, že je to tu originálně podáno bez sebemenších příkras. Na druhou stranu by však neuškodilo, kdyby byla stopáž klidně o čtvrt hodinu kratší, protože jsem se místy krapet nudil. A pak (tohle není výtka!) ... občas mi ty maxipříšerky připomínali Teletubbies, tím jak se pohybovali, ale to je jen tak na okraj. Takže musím říct, že jsem dostal víc než jsem očekával a to zejména materiál k zamyšlení a úvaze. Celkově takové ošemetné, ale pořád 4* (75%). (04.04.2010)

Ta krásná knížka, kterou jsem si dneska našel v knihovně, se dá i s obrázky zhltnout ani ne za minutu, ale taky do ní můžete koukat a fantazírovat třeba hodinu - já ji slupnul spolu s knedlíčkovou polívkou v menze. Filmová adaptace Spikea Jonze je taktéž poetická, poutavá (navíc i strašidelná - třeba pro ty mladší) a taky má, jak tu píše Bluntman a další, ten rozměr navíc (něco jako Čaroděj ze země Oz). Příjemný kousek, a musím říct, že jsem Totální osel, že jsem si to nechal utéct v kině (pokud se to tu hrálo). (28.05.2010)

Hezké písničky, ještě hezčí "maxipříšerky"... a to jsou zhruba všechna pozitiva. Pokud vás dětský film zažene do kouta a donutí přemýšlet o tom, jaktože je v něm malý klučina nezranitelný, nebojí se rozpoutat nebezpečnou bitvu, dobrovolně žije v lese a nemá potřebu se ani najíst, něco je prostě špatně. Tady jde především o to, že se většinu času nic moc neděje a zábavnou "pocitovku" se z toho Jonzemu vykřesat nepovedlo. Nezapomenutelní jsou akorát Bob a Terry, protože... WTF? [Londýn] (16.12.2009)

Spike Jonze si u mňa napravil reputáciu a po mojom vlažnom prijatí filmu 'Adaptation.' opäť prichádza s filmom, ktorého príbeh je nepredvídateľný ako aprílové počasie. Toto prirovnanie by mohlo byť už akousi nálepkou jeho filmov, pretože klišé alebo rutina sa v jeho pracovných výtvoroch nachádzajú len v minimálnom množstve. Už z promo fotiek bolo cítiť veľké neznámo, do ktorého diváka dostáva príbeh hneď zo začiatku a vlastne pokračuje až do samého záveru. Tento rodinný film je však určený takmer výhradne pre dospelé publikum s momentálnym apetítom po clivom a melancholickom príbehu. A takisto ako Forman vo svojom film 'Taking Off' použil scénu, v ktorej sa Spolok rodičov túlavých detí snaží pochopiť svoje deti tým, že si všetci zapália marišku, tak takisto by som ja použil tento film pre všetkých rodičov, ktorí už zabudli čo je to neohraničenosť detskej fantázie. Ukážka detskej predstavivosti má krásny vizuál, hudba ma až tak neoslovila, ale v záverečnej scéne vybalila Karen O. neskutočný ciťák a slze som sa neubránil. 80%. (17.02.2010)

Snímek, který je dětský nikoli infantilní, jak bývá zvykem u filmů pro dětské publikum. Zde naopak je dětský hrdina ukazován velmi bez příkras, lze říci realisticky, a snímek se tak vyhýbá oslavě vyprávění a dětské případně umělecké (což je často romanticky či spíše už kýčovitě propojováno v dnešní kinematografii) fantasie. Je vidět, že to spoustě diváků dělá problém vstřebat snahu ukázat dětský svět takový, jaký by mohl být a zbavit se klišé o dětské nevinnosti. Zde však nic není černobílé a také tu nic není přehnaně barevné. V šedivé divoké a patřičně špinavé přírodě se vyskytují bytosti působící napůl renderovaně a napůl jako z kufříku s umolousanými hračkami. A podobně nezaškatulkovatelný je i celý snímek. (24.01.2010)