Max a Maxipríšerky

Nevěřte rozjásaným trailerům (byť jsou výtečné). Where The Wild Things Are je náhled do dětské duše, který každému nesedne. Ačkoliv je hlavním hrdinou malý chlapec, film rozhodně není pro děti. Spíše bych jej doporučil lidem, kteří se cítí být dětmi a jež se taky v dětství cítili být odstrčeni. Pro ostatní to bude nejspíš něco absurdního. Jeden záběr lepší než druhý, skvělý vizuál a emotivní soundtrack jsou zárukou nevšední podívané, která si opakované promítání přímo vyžaduje. P. S.: Český distributor sucks. (01.05.2010)

I po Maxovi a maxipříšerkách u mě Spinke Jonze zůstává jedním z těch amerických režisérů, o kterých se nebojím napsat: "Ti mají ale úžasné nápady (ač jde o adaptaci)." Jeho nejnovější film, bez zbytečné idealizace, bez zbytečné démonizace, vypráví o dětech, jaké jsou - mají své potřeby, chyby, kladné stránky... některé obecně lidské, jiné specificky dětské. Maxův výlet do fantazijního světa, v němž žijí maxipříšerky stavím nad "útěkářskou" Terabithii či Jacksonovic Nebeská stvoření. Ony totiž maxipříšerky nejsou oslavou dětské imaginativnosti jako spíše odrazem Maxova života a povahy, zejména ve vztahu k jeho rodině. Hoch je postaven do zvláštní situace: jako "král" se stává hlavou podivného "kmene" - s trochou zjednodušení matkou, sestrou i otcem mnoha "Maxů". Není divu, že jako pouhý chlapec na tuhle roli nemá... Jelikož maxipříšerky nejsou tak docela lidé, není pro ně problém pronášet věty, které bychom člověku nevěřili, ale které zároveň velmi trefně sdělují všeliké postřehy či myšlenky. Tohle zrcadélko má prostě pod čepicí. Jen se bojím, že výsledek je pro děti příliš alegorický. Dospělý, nemá-li problém nahlížet pod povrch, to může zkusit. BTW - Jeden z mála filmů, který si mohl dovolit skončit větou: "I love you, mom," aniž bych ho za to poplival. Skončil ale moudřeji. (12.03.2010)

I když je toho hodně co se mi na Where The Wild Things Are líbilo, přeci jen byl tento film ve výsledku spíše zklamáním. Chybí mu totiž to nejdůležitější, a to sdělení. Maxův snový svět je krásný, příšeráci jsou roztomilí a když si spolu všichni hrají je to vážně legrace. Naopak, když se hádají je film děsivý a smutný. Jenomže to vše vypadá jako nesouvislý slepenec více či méně povedených scén, avšak zcela chybí pojivo ve smyslu vývoje a následné katarze hlavního hrdiny. Jestli původní kniha vypráví o tom jak se chlapci po vyvztekání začne stýskat, až se rozhodne vrátit domů k mamince, tak z filmu nic takového divák nepochopí. A to je škoda, protože vizuálně i hudebně je film krásný a místy i zábavný. (16.08.2011)

Jedna hvězda za hudbu, druhá za animaci. Jinak je to blábol na podporu amerického stylu výchovy dětí, kdy si je rodiče musí nechat skákat po hlavě, aby dětičky neměly nějaké trauma. O dětské fantazii to není vůbec, to by člověk nesměl vidět Mary Poppins nebo Malého prince nebo Tři veterány nebo milion dalších filmů. http://www.dvdextra.cz/dvd-recenze/max-a-maxipriserky.html (14.04.2010)

Hned od začátku mě zošklivěla podívanou roztřesená kamera u takových scén, kde by se hodila klidná kamera. Ten začátek vypadal, jak kdyby to bylo točené nějakým amatérem. Postupem času jsem na to přestal myslet a vžil jsem se do děje. Naštěstí příběh byl zasazen do takového prostředí, které se mi moc líbilo a tím si mě zase film získal zpět. Vrátil jsem se do dětských let plných her a všeho co by si malý kluk přál. Příšerky byly zajimavě zpracované a ty jejich kukadla s pohledem jako by se styděly byly příjemné. Formátem mi to trochu připomínalo evropskou tvorbu, která má vždy zajimavou atmosféru. Pohodový snímek, ale takové neposlušné dítě bych doma mít nechtěl :-) (30.09.2011)