Max a Maxipríšerky

Snímek nejen o lidské fantazii, ale i o tom, jak se chovám ke přírodě, k živým organismům, ale i k lidem a k sobě navzájem. Lhaní je nám tak blízké, že ho provozujeme skoro automaticky, a pak na to možná i doplatíme. Někdy hůře, někdy lépe, jako hlavní hrdina tohoto filmu, kde jsou nejzajímavější příšerky. (27.06.2017)

Budu nemilosrdný a do WtWTA udělám pořádnou díru. Nebo jej zašlapu do země. Asi jsem se moc těšil a byl unešený z traileru, který přiznejme si, byl sestříhán lépe než originál. Nebo na vás všechny ty honičky a házení hlínou zapůsobily? Závěrečné dojemné loučení sice lehce pohlo mými city, ale moře slz se nekonalo. A možná bych ještě uvažoval, jestli na to nechám dívat děti :-) Jo, a taky se mi nezdá OTD...oficiální text distributora...asi viděl nějaký jiný, imaginární film... ;-) 40% (02.03.2010)

Snímek, který je dětský nikoli infantilní, jak bývá zvykem u filmů pro dětské publikum. Zde naopak je dětský hrdina ukazován velmi bez příkras, lze říci realisticky, a snímek se tak vyhýbá oslavě vyprávění a dětské případně umělecké (což je často romanticky či spíše už kýčovitě propojováno v dnešní kinematografii) fantasie. Je vidět, že to spoustě diváků dělá problém vstřebat snahu ukázat dětský svět takový, jaký by mohl být a zbavit se klišé o dětské nevinnosti. Zde však nic není černobílé a také tu nic není přehnaně barevné. V šedivé divoké a patřičně špinavé přírodě se vyskytují bytosti působící napůl renderovaně a napůl jako z kufříku s umolousanými hračkami. A podobně nezaškatulkovatelný je i celý snímek. (24.01.2010)

Warner bros pictures nechalo své logo obkreslit bílou tužkou do podoby jedné maxipříšerky. Maxův řev je ušidrásající, tak zlostné dítě jsem dlouho neviděl. A ani k tomu nemá důvod, zdá se, že matka ho má ráda, nebije ho a vychází mu vstříc. Podle mého je Max spíš rozmazlenej. Dětem bych ten film nepouštěl. (08.05.2010)

Vizuálne krásny príbeh. Bohužiaľ všetko to vyznieva do stratena. Max je síce uvrešťaný a neschopný chalan ale má peknú predstavivosť. A Wild Things sú úžasný. Ich vzájomný stret, ale funguje ako jedna veľká hra v ktorej sa skrývajú dôležité ľudské emócie ako láska a osamelosť. Ale toto sa nerieši. Max je predsa len malý a nedokáže poriadne uchopiť problém a Wild Things ako keby tieto veci riešiť nedokázali. Pobehovanie v lese, stavba hradu, alebo guľovačka s hlinou sú zábavné a nadupané, ale nemá to žiadnu dramatickú ani vyhrotenú situáciu. A koniec len potvrdzuje to, čo som si začal myslieť od polovice filmu. Že aj keby Max neutiekol z domu, nič by sa nestalo. Zmenou totiž neprešiel. Stále bol ten istý chlapec bez nadhľadu, ktorý potrebuje aby sa okolo neho točil celý svet. Max Records mi inak pripomína chlapčenskú verziu Ellen Page. Pre mňa príjemný filmík, ktoré mu ale chýba to najpodstatnejšie a to.. duša. (05.02.2014)