Max a Maxipríšerky

Snímek, který je dětský nikoli infantilní, jak bývá zvykem u filmů pro dětské publikum. Zde naopak je dětský hrdina ukazován velmi bez příkras, lze říci realisticky, a snímek se tak vyhýbá oslavě vyprávění a dětské případně umělecké (což je často romanticky či spíše už kýčovitě propojováno v dnešní kinematografii) fantasie. Je vidět, že to spoustě diváků dělá problém vstřebat snahu ukázat dětský svět takový, jaký by mohl být a zbavit se klišé o dětské nevinnosti. Zde však nic není černobílé a také tu nic není přehnaně barevné. V šedivé divoké a patřičně špinavé přírodě se vyskytují bytosti působící napůl renderovaně a napůl jako z kufříku s umolousanými hračkami. A podobně nezaškatulkovatelný je i celý snímek. (24.01.2010)

Když jsem šel do zhlédnutí tohoto filmu, tak jsem vůbec netušil, co z toho nakonec vzejde. Původně jsem si myslel, že to bude infantilní pohádka o klukovi a maxizrůdičkách. Omyl! Aspoň tedy pro mé mozkové závity. Tento film nabízí něco mnohem hlubšího a silnějšího. Základní pilíř a samotný námět jsem snad pochopil, takže musím říct, že je to tu originálně podáno bez sebemenších příkras. Na druhou stranu by však neuškodilo, kdyby byla stopáž klidně o čtvrt hodinu kratší, protože jsem se místy krapet nudil. A pak (tohle není výtka!) ... občas mi ty maxipříšerky připomínali Teletubbies, tím jak se pohybovali, ale to je jen tak na okraj. Takže musím říct, že jsem dostal víc než jsem očekával a to zejména materiál k zamyšlení a úvaze. Celkově takové ošemetné, ale pořád 4* (75%). (04.04.2010)

Ta krásná knížka, kterou jsem si dneska našel v knihovně, se dá i s obrázky zhltnout ani ne za minutu, ale taky do ní můžete koukat a fantazírovat třeba hodinu - já ji slupnul spolu s knedlíčkovou polívkou v menze. Filmová adaptace Spikea Jonze je taktéž poetická, poutavá (navíc i strašidelná - třeba pro ty mladší) a taky má, jak tu píše Bluntman a další, ten rozměr navíc (něco jako Čaroděj ze země Oz). Příjemný kousek, a musím říct, že jsem Totální osel, že jsem si to nechal utéct v kině (pokud se to tu hrálo). (28.05.2010)

Někteří režiséři by filmy pro děti točit neměli a Spike Jonze je jedním z nich. Jeho osobitý rukopis se totiž do tohoto žánru vůbec nehodí. Příšerky jsou sice fajn a jsou opravdu skvěle animovaný, ale jinak to opravdu moc velká nuda o ničem. Příběh je téměř nulový, hlavní hrdina nesympatický a moralitky taky zabolí. Celý to nedává vůbec smysl a logických lapsů byste našli několik. Průser ale je, že se to nebude líbit ani těm dětem, kterým je to určené. Ty u toho usnou a ostatní se budou bouchat hlavou o stůl nad promarněným potenciálem 30% (21.03.2010)

Vidím aj mnoho negatívnych reakcií na tento film a plynie mi z toho, že množstvo ľudí ho žiaľ vôbec nepochopilo. To, že ten fagan bol malý hajzlík, ktorý by si zaslúžil poriadne prefackovať, je všetkým jasné. Ale práve o to predsa v tom filme šlo, ukázať ho v tom najhoršom možnom svetle. A ako dopadol? Hral sa na kráľa, ničil prírodu, ubližoval zvieratám, a tie ho napokon odhalili a odohnali, dokonca jeden ho chcel zožrať. Chlapec pochopil, že takéto divoké správanie k ničomu nevedie a že len láskou si môže získať ozajstných priateľov (symbol srdca na konci filmu). Preto už nechcel byť ako divé zviera a túžil sa vrátiť opäť domov k matke. Vlastne jediné, čo by som tomuto filmu mohol vytknúť je, že toto posolstvo bolo dosť skryté, a preto ho menšie deti nemusia pochopiť. Inak to bol dokonalý film, krásne postavičky, krásna pointa, krásna hudba. U mňa takmer naprostá dokonalosť. (17.12.2009)