Marley a ja

Když ono je to táák hezké! Nemusíte být zrovna zarytý petlover nebo šťastný manželský pár, co si právě pořídil do baráku neúnavné padesátikilové psí monstrum, abyste si tenhle film oblíbili a rozuměli mu. Stačí se pohodlně rozvalit v křesle, vypnout mozek a nechat se skoro dvě hodiny unášet pouze krásou Jennifer Aniston, charakterem Owena Wilsona a nevídaným elánem jejich věru rozkošného rodinného mazlíčka, a je o zábavu postaráno. Někdy stačí málo, ale tahle emocionálně podmanivá komedie funguje zkrátka ve všech ohledech tak dobře, že o nějakém "málo" se snad ani mluvit nedá.... Good job ;) 80% (16.09.2012)

Proč já pořád koukám na ty filmy o pejscích, když se téměř u každého z nich na konci rozbrečím jako dítě, kterému někdo rozbil jeho nejmilejší hračku? Nechápu to, asi za to může má láska ke zvířatům, obzvláště tedy k pejskům. Víte, ona je s pejskem opravdu sranda, když si ho pořídíte jako malé štěně, i když momentálně nemám doma nějak velkou rasu (vlastním fenku dlouhosrstého jezevčíka), tak stejně jsem si s ní užil své v jejích štěněcích letech, za všechny maléry zmíním například rozkousaný plakát nalepený na zdi. Takže o to raději jsem zasedl k tomuto filmu a těšil se na pohodovou rodinnou podívanou o jednom čerstvě sezdaném párečku a jejich trablech s nově pořízeným pejskem. A opravdu jsem se perfektně bavil, i když jsem se nesmál příliš nahlas, ale nenucený pohodový úsměv na mé tváři tento film udržoval téměř po celou dobu filmu. Ale pak přišla 90. minuta filmu a úsměv byl pryč. Dobrou náladu a úsměv vystřídal vodopád nekonečných slz a já si v tu dobu říkal, že je dobře, že jsem na tomto filmu nebyl v kině, protože bych asi rušil hodně lidí okolo sebe. V oné 90. minutě přišel totiž hlasitý a nekončící pláč a s vědomím blížícího se konce Marleyho života nabíraly mé slzy na intenzitě, a celých 20 minut až do konce filmu jsem jen a jen brečel a nestydím se to přiznat. Zároveň musím také dodat, že ještě žádný film mě nedonutil brečet 20 minut v kuse, něco takového jsem ještě nikdy nezažil a předpokládám že ani nikdy u filmu už nezažiju. Je mi jedno, nakolik byl ten závěr tlačením na divákovy city, já to prostě prožíval jako pravý pejskař, brečel jsem skoro stejně intenzivně jako když nám před třemi lety umřel náš milovaný pejsek. Zkrátka tohle je kvalitní film, na jehož konec jen tak nezapomenu, ale rád si budu ve své paměti připomínat všechny scénky s hlavním psím aktérem, které mi tento film nabídl. Tady není nad čím váhat, je to bez jakýchkoliv sebemenších pochyb za pět hvězd. (12.07.2010)

Psovi nic neříkají luxusní auta, velké domy ani značkové oblečení. Zašpiněná hračka bude úplně stačit. Psovi nezáleží na tom, jestli jste chudí nebo bohatí...šikovní nebo nemotorní, moudří či hloupí. Věnujte mu svoje srdce a on vám dá zase to svoje. O kterých lidech to můžete říct? Kolik lidí vám dají pocit, že ste vzácní a jedineční? (29.06.2009)

Velké překvapení. Film, který se na plakátech tváří jako obyčejná rodinná či romantická komedie, nakonec řeší reálné problémy manželského páru, otázky dětí, kariéry, stereotypu, priorit atd. a dělá to moc dobře. Splašený labrador, co žere všechno od podlahy až po telefonní záznamník, neustále utíká a občas čůrá na koberec, je jen skvělou součástí toho všeho. (19.03.2009)

Pokud by se hodnotil herecký výkon psa(ů) tak je to rozhodně za *****, ale ani Owen Wilson nezachránil film svojí roztomilostí , Jennifer Aniston jako matka 3 dětí - to je bez komentáře (i když se snaží, ale city vykouzlit neumí) bohužel tu taky chybí jakákoli nosná myšlenka lidského příběhu, což je velká škoda (nebo mi něco podstatného uniklo). (01.04.2009)