Klub poslednej nádeje

Nepozdáva sa mi označenie indie, ani mainstream, je to niečo medzi a to niečo prekvapivo funguje. Bude to asi tým, že Valieé dobre vie ako narábať s tak ošemetnou látkou akou je boj s AIDS. V prenesenom zmysle slova to znamená schopnosť nezachádzať do zbytočných extrémov a radšej nechať bez nemiestnych predsudkov i prehnaných sympatií voľne plynúť to čo si tak nejak nepriamo vyžaduje byť voľné (fabula) a naopak atmosfericky zosilovať to, čo si každý priaznivec filmu-katarzie praje mať zosílené (syžet). To sa odráža hlavne v používaní jednotlivých vyjadrovacích prostriedkov, ktoré sa už naďalej nesnažia na seba samoúčelne vzťahovať pozornosť a svojou nestrojenosťou a nedoslovnosťou sa podriaďujú samobytnému fikčnému svetu v ktorom sa ide jak do tuhého, tak sa príhodne odľahčuje. Najzaujímavejšie na "Dallas Buyers Club" potom teda nie sú ani tak bezpochyby brilantné metamorfózy McConaugheyho a Leta, ale skôr ono umné balancovanie medzi príjemnou človečinkou o nádeji a trpkou existenciálnou spoveďou. (26.08.2014)

Je to v podstatě jen další z dlouhé řady životopisných dramat o boji jednotlivce proti zbytku společnosti, kterému navíc dost schází větší sympatie k rozporuplné, hříšně orientované hlavní postavě. Avšak herecký lišák McConaughey tu předvádí své herecké galapředstavení, které je ve svém objemu i detailech natolik přesvědčivé a mrazivé, že samo o sobě zajišťuje filmu status podnětné a ušlechtilé rozprávky. A výrazně ho podporuje i Jared Leto, který sice vypadá naprosto příšerně, ale jeho těžkou roli by v současnosti asi žádný jiný herec takhle působivě ztvárnit nezvládl. Malý herecký film, který má napoprvé svou hodnotu, ale dívat se na něj znovu mi připadá stejně zbytečné jako nutit Keiru Knightley, aby začala jíst maso.)) A ta Jennifer Garner je k zulíbání roztomilá.. 75% (23.02.2014)

Ron Woodroof je dělník a fanda do rodea, ale především milovník života, který si ho umí užívat a ničeho si přitom neodříká. Drogy jsou snadno k mání, chlast teče proudem a holky, co se motají kolem jezdců rodea, jsou obvykle svolné někde v přívěsu věnovat příjemnou chvilku ctiteli a rozptýlit nudu. Jsou raná 80. léta, pryč je doba ropných šoků, hořkosti vietnamské porážky a občanského aktivismu. Přišla éra reaganomiky, yuppies a nového sebevědomí. Nic se nezná nemožné a heslem dne je zábava. Jako blesk z čistého nebe zapůsobí po ošetření úrazu zpráva lékařů o tom, že Ron má rozvinutý AIDS a podle jejich zkušeností mu zbývá 30 dní života. Dosavadní životní styl i všechny hodnoty, které Ron vyznával, jsou rázem pryč. Jenže místo aby pasivně vyčkával na smrt, rozhodl se s ní poprat. Nejen s ní, ale i se systémem, který nemá rád ty, co vyčnívají a hledají postranní cestičky mimo vytyčenou trasu. Ron se stane propagátorem neschválených léčebných metod a nepovolených léků. Z 30 dní se stávají stovky a poté celá léta. Mění se přístup k AIDS, mění se společnost a mění se i hrdina příběhu. Z jižanského neotesance a homofoba v člověka, který pochopil nutnost tolerance a umí se pohybovat mezi příslušníky sexuálních menšin. Klub poslední naděje je drama založené na silném příběhu a kontroverzním nepřehlédnutelném hrdinovi. Řekl bych, že volbou nepříjemného tématu o lidském strádání a umírání, nelíbivého způsobu vyprávění (dalo se mnohem výrazněji pracovat se sentimentem nebo naopak použít cynický černý humor) a především výkonem Matthewa McConaugheye a Jareda Leta v hlavní a vedlejší mužské roli se řadí Klub k nejzásadnějším filmům sezóny. Honza Tříska kdysi na adresu amerických herců prohlásil, že v zájmu role a pověsti jsou ochotni podstoupit prakticky cokoli, a McConaughey dokládá, že Tříska nenadsazoval. Z hezounka, který ještě nedávno okouzloval v romantických komediích, se transformoval do chodící reklamy na krematorium, které byste z fleku spočítali každé žebro na hrudníku a které z vyzáblé tváře poznamenané stresem dál planou oči odhodláním. Tohle je bez nadsázky špičkový herecký výkon hodný oskarového klání. Celkový dojem: 90 %. (19.02.2014)

I přes všechny ty oscarové ambice vlastně hodně příjemné překvapení. Čekal jsem totiž hlavně klasický akademicky chladný kalkul s výtečnými hereckými výkony. Místo toho jsem však dostal skvěle zrežírovaný film, v němž je bezchybný výkon McConaugheyeho a nečekaně přirozeného Jareda Leta jen třešničkou na dortu. Výborný scénář, skvěle napjatá atmosféra tehdejší doby a hlavně spousta emotivních momentů, u nichž vám nebude zrovna nejlépe. Hlavně díky ním ve mně tento skvěle odsýpající snímek každým dnem čím dál více rezonuje. Ano, letošní oscarová sezóna se zatím rýsuje hodně nadějně a tento výtečně znepokojivý snímek se v ní rozhodně neztratí. 80% (12.01.2014)

"Promiňte, slečno, ale radši umřu obutej." Krémová hnedá s prímesou béžovej. Matthew MacConaughey po rokoch romantických komédií/ komédií/ thrillerov nevalnej kvality opäť HRÁ. Dva razy zvýrazňujem a podtrhávam slovo z predchádzajúcej vety, a i keď tým iba budem nosiť drevo do lesa, odvolám sa na otrepanú frázu, že podáva jeden z najvýraznejších výkonov jeho hereckej kariéry, a toho Oscara mu skutočne prajem. Ron Woodroof je v istom zmysle akoby nadviazaním, resp. voľným pokračovaním Matthewovej postavy Marka Hannu z Vlka z Wall Street po tom, čo nadobro skrachoval a utiahol sa do Dallasu, kde pracuje ako elektrikár, holduje pravidelným pohárikom (rozumej fľaškám) whisky a nechránenému sexu s náhodnými dievčatami a prostitútkami. To však trvá len do chvíle, keď mu oznámia, že trpí AIDS... Priznávam, že som sa veľmi bál skĺznutia na parketu rozoberania homofóbie a útrpného vykresľovania spoločenskej nespravodlivosti, sprevádzaného srdcervúcimi výkonmi a melancholickou emocionálnou hudbou, ktorá vás prinúti uroniť slzičku za nejakého toho homosexuála, transku či "hetera", ktorý je v tom nevinne - a ono nie. Miesto toho sa hrdý Kanaďan Jean-Marc Vallée a scenáristická dvojica Wallack-Borten zamerali na vecnú (i keď stále zreteľne hollywoodsky "poupravenú") rekonštrukciu poslednej životnej etapy symbolického "rebela proti svojej vôli", ktorému je jednoducho povedané, koľko dní mu ešte zostáva. Ron sa so situáciou hodlá vyrovnať svojsky, a púšťa sa do boja proti notorickým veľkým zlým vlkom v podaní amerických byrokratov a farmaceutických firiem, a, div sa svete, dosahuje malé, bezvýznamné víťazstvo, aké v dejinách pravdepodobne nemá obdoby. Aby nie, keď má McConaughey k ruke takých skvelých hereckých pomocníkov ako Jared Leto (rovnako zaslúžený Oscar) a Jennifer "ja nie som Elektra" Garner. Ten jeho malý business stál za to a scéna s "kňazom" je na nezaplatenie. Len trochu škoda toho klasického gýčového happyendu v štýle "a žili šťastne, až kým nezomreli". Možno by som šiel aj na plný počet. 85% (11.03.2014)