Klub poslednej nádeje

Boj so systémom je behom na dlhé trate, ale netreba ho vzdávať, pokiaľ je v stávke váš život. Ron Woodrof bol synonymom ultramaratónca, ktorý nehodil uterák do ringu, a aj keď skorumpovanému systému podľahol, zvíťazil (aspoň na chvíľku) nad smrťou a ukázal, čo to znamená chuť žiť. Film, v ktorom prekvapivo chýbajú typické črty amerického dojáku, ale ktorý je naopak senzitívny, dojemný a zároveň si neberie servítku pred ústa ani v tých najcitlivejších situáciách. Téma je jednoznačne útokom na nominácie filmových cien, jej prvoplánové zneužitie vylúčite počas prvých pár minút a budete si užívať výnimočný a komplexný príbeh, plný nevšedných charakterov a záživných dialógov. Valée sa vyhol akémukoľvek klišé, netlačí na pílu a hlavne nekalkuluje, ako to býva s témami podobného charakteru zvykom. No a divák sa mu odmení potleskom, priaznivou recenziou, akademik soškou. Soška sa ušla ale hereckej dvojici v hlavných úlohách, k čomu je nutné len poznamenať, že zaslúžene. McConaughey je už nejakú dobu mojim čiernym koňom a odkedy svoju kariéru nesústredí len na úlohy umelých šašov a nebehá po pľace iba hore bez, tak je naozaj na čo pozerať. 90%. (04.03.2014)

Po nějakém přemýšlení se nakonec musím přiklonit k názoru, že mi film přijde ze všeho nejvíc jako víceméně prázdná oscarová návnada. Ohání se založením na skutečném příběhu, ale při bližší inspekci je velmi povrchní, neosobní a tradičně manipulativní jako bič. Všechny situace vykresluje jakoby z první dobré. Napočítala jsem jenom dva momenty uhrančivé magie (motýli, Rayon s otcem) a to je na dvouhodinový film zatraceně málo. A zároveň mě to přivádí k tomu, co mě nakonec rozptylovalo úplně nejvíc a to bylo právě zavedení postavy Rayona. To je bytost, která s sebou přináší tolik tajemství a traumat, že mě okamžitě přestává zajímat charakterová studie hlavního macha Rona, jenomže ten film pořád dál je o hlavním machovi Ronovi a Rayon se tam jen tak mihne jako trofej, ale jako se skutečnou postavou se s ním nezachází. Zároveň je to taky trochu o tom, jaké jsou korporace zlé, a nejspíš ještě o něčem dalším, nicméně ta střídající se a manipulující optika z toho ve výsledku dělá film o ničem. Konečně také můžu definitivně informovaně říct, že vážně nemám ráda herecký projev Matthewa McConaugheyho. (02.01.2017)

Matthew má sakra formu a i v tomhle papírovém tahu na branku je k sežrání. Téma okolo HIV a boji proti zlotřilé korporaci ("Fuckin' FDA") tu bylo už mockrát, ale nevzpomínám si, že by byly podané takhle stylově. Život, který mu nemoc přinese je překvapivě mnohem plnější a zajímavější - vždyť byl ksakru i v Japonsku a založil si poměrně úspěšné podnikání. Herecky jde o nejlepší ligu v nejlepší formě, Jared Leto byl uvěřitelnější jako ženská než jako chlap! Je to pro osobní potřebu. (22.01.2014)

Po nadšeneckých recenzích jsem čekal samozřejmě trošku více. Nicméně stále tomuto filmu nikdo neodpáře fakt že se zde potkávají Matthew a Jared v excelentních rolích, které je zcela pohltily nejen psychicky, ale zároveň i fyzicky. Jedná se o hodně šokující vzhled obou pánů. V mých očích stojí letos výče už jen DiCaprio a jeho Vlk. (11.02.2014)

Vlastně naprosto poctivá filmařina. Matthew zde předvádí takřka dokonalý výkon a bez problémů mu s tím sekunduje Jared Leto. Oba v roli nemocných HIV. Oni ale nejenom, že hrají, oni ty postavy skutečně prožívají. Matthew hubne před očima, Jared už dost tak hubený mění, až strašidelně, barvu kůže. Klobouk dolů za tohle. U Jareda mě to až fascinuje, kam byl schopný zajít. On, jako zpěvák, si podle mě jen tak nemůže dovolit radikálně měnit váhu svého těla. Zajímalo by mě, jestli ho to nějak ovlivnilo na hudební kariéře nebo ne. Každopádně když už nic jiného, tak tady dokázal, jaký herec on ve skutečnosti je. Já bejt v komisi Oskarů, věděl bych úplně přesně, kam ty šošky fouknout. Matthew v roce 2013 předvedl, jaký velký herec z něj ve skutečnosti je a Jared se předvedl tak, že vidět ho tak ještě jednou v jiném filmu, přemýšlel bych, jestli není blázen. Každopádně jak říkám...klobouk dolů. Jak se Vám ze začátku bude příběh hnusit, tak postupem času budete vnímat změny v jednání právě samotných herců. A tyhle jednotlivé momenty budou stoupat a stoupat, dokud neskončí závěr a Vy si neuvědomíte, že takovou radikální změnu emocí Vám kdejaký film jen tak nenabídne. (05.02.2014)