Klub poslednej nádeje

Boj so systémom je behom na dlhé trate, ale netreba ho vzdávať, pokiaľ je v stávke váš život. Ron Woodrof bol synonymom ultramaratónca, ktorý nehodil uterák do ringu, a aj keď skorumpovanému systému podľahol, zvíťazil (aspoň na chvíľku) nad smrťou a ukázal, čo to znamená chuť žiť. Film, v ktorom prekvapivo chýbajú typické črty amerického dojáku, ale ktorý je naopak senzitívny, dojemný a zároveň si neberie servítku pred ústa ani v tých najcitlivejších situáciách. Téma je jednoznačne útokom na nominácie filmových cien, jej prvoplánové zneužitie vylúčite počas prvých pár minút a budete si užívať výnimočný a komplexný príbeh, plný nevšedných charakterov a záživných dialógov. Valée sa vyhol akémukoľvek klišé, netlačí na pílu a hlavne nekalkuluje, ako to býva s témami podobného charakteru zvykom. No a divák sa mu odmení potleskom, priaznivou recenziou, akademik soškou. Soška sa ušla ale hereckej dvojici v hlavných úlohách, k čomu je nutné len poznamenať, že zaslúžene. McConaughey je už nejakú dobu mojim čiernym koňom a odkedy svoju kariéru nesústredí len na úlohy umelých šašov a nebehá po pľace iba hore bez, tak je naozaj na čo pozerať. 90%. (04.03.2014)

Je to v podstatě jen další z dlouhé řady životopisných dramat o boji jednotlivce proti zbytku společnosti, kterému navíc dost schází větší sympatie k rozporuplné, hříšně orientované hlavní postavě. Avšak herecký lišák McConaughey tu předvádí své herecké galapředstavení, které je ve svém objemu i detailech natolik přesvědčivé a mrazivé, že samo o sobě zajišťuje filmu status podnětné a ušlechtilé rozprávky. A výrazně ho podporuje i Jared Leto, který sice vypadá naprosto příšerně, ale jeho těžkou roli by v současnosti asi žádný jiný herec takhle působivě ztvárnit nezvládl. Malý herecký film, který má napoprvé svou hodnotu, ale dívat se na něj znovu mi připadá stejně zbytečné jako nutit Keiru Knightley, aby začala jíst maso.)) A ta Jennifer Garner je k zulíbání roztomilá.. 75% (23.02.2014)

Matthew McConaughey je asi blázen. Jak jinak lze vysvětlit, že si ani netroufnu odhadnout jeho váhu, na kterou pro tuto roli zhubnul. Autenticita tedy výborná, ale bylo mi ho až líto. Po herecké stránce už několik let dokazuje, že umí podat fantastické výkony a Dallas Buyers Club rozhodně není výjimkou, právě naopak. Tento film je podle silného skutečného příběhu člověka, který dostane AIDS, ovšem pokusí se nalézt způsob, jak se s tím vypořádat alternativním způsobem a celé je to natočeno tak skvěle. že vás to neunudí, ovšem obohatí o silný a emocionální zážitek. Nejlepší Mattův herecký výkon vůbec! ... 80% (26.01.2014)

Jako jedna z pokusných krys kapitalistického zdravotnictví si dovolím tvrdit, že důležité je nemoc hýčkat, hrát si s ní, něco na ní vydělat a udělat vše pro to, aby se pacient neuzdravil. Proto se léčím sám a Ronovi Woodroofovi jsem přál každý den života navíc, aby to těm farmaceutickým šmejdům a úplatným asociacím pořádně znepříjemnil. V této rovině u mne snímek vyhrál, ale jinak mne příliš nebavilo sledovat nemocného rodeadora a zatepleného feťáka v souboji s šikovně rozestavěnými větrnými mlýny, jejichž lopatky by spolehlivě umlátily i dva zdravé jedince zastupované neporazitelným JUDr. Sokolem. (29.10.2014)

Po nějakém přemýšlení se nakonec musím přiklonit k názoru, že mi film přijde ze všeho nejvíc jako víceméně prázdná oscarová návnada. Ohání se založením na skutečném příběhu, ale při bližší inspekci je velmi povrchní, neosobní a tradičně manipulativní jako bič. Všechny situace vykresluje jakoby z první dobré. Napočítala jsem jenom dva momenty uhrančivé magie (motýli, Rayon s otcem) a to je na dvouhodinový film zatraceně málo. A zároveň mě to přivádí k tomu, co mě nakonec rozptylovalo úplně nejvíc a to bylo právě zavedení postavy Rayona. To je bytost, která s sebou přináší tolik tajemství a traumat, že mě okamžitě přestává zajímat charakterová studie hlavního macha Rona, jenomže ten film pořád dál je o hlavním machovi Ronovi a Rayon se tam jen tak mihne jako trofej, ale jako se skutečnou postavou se s ním nezachází. Zároveň je to taky trochu o tom, jaké jsou korporace zlé, a nejspíš ještě o něčem dalším, nicméně ta střídající se a manipulující optika z toho ve výsledku dělá film o ničem. Konečně také můžu definitivně informovaně říct, že vážně nemám ráda herecký projev Matthewa McConaugheyho. (02.01.2017)