Jatka

Nebýt blázen do hororů, asi bych o nějaké pákistánské kinematografii neměl ani potuchy. Takhle alespoň vím, že mají pákistánští filmaři a filmařky na svém kontě minimálně jeden horor. Vypadá to, že se skupinka místních fanoušků a fanynek hororového žánru rozhodla, že to teda zkusí taky, opsali/y veškeré hororové klišé a scény ze svých oblíbených hororů (namátkou Texas Chainsaw Massacre, Wrong Turn, Hills have Eyes, Night of the Living Dead, Haute Tension) a natočili hodně podprůměrný a takřka ničím nezajímavý (koukat na někoho, jak je zacákanej od krve, či pojídání něčeho, co má zřejmě zpodobňovat střeva mi dneska už opravdu nepřijde nijak zajímavé) horor. Najdete zde opravdu všechno – skupinku omladiny, která vyrazí na koncert, ale samozřejmě se ztratí, nezapomenou se zastavit u zapadlého obchůdku s hodně divným prodavačem (jeho výčet osobností a celebrit, které jeho obchod navštívily je nejhumornější a nejlepší scénou filmu), zcela „nečekaně“ se rozhodnou jet zkratkou, kde je potká nemilé překvapení, které někteří/ré z nich nepřežijí. Samozřejmě nemají signál na mobilu, dojde jim benzín v dodávce a zcela logicky se pro své vlastní bezpečí rozdělí. Dále zde najdete dost ujetou, psychopatickou a sadistickou rodinku a (zcela nepochopitelně a naprosto mimo dějovou zápletku) něco jako zombíky. Mimo to nějaké to gore, kanibalismus, řezání těl, vydlubování očí a nějaký ten litřík krve. Prostě nezáživné dno podprůměrnosti. A proč jsem film ozančil za TAKŘKA ničím zajímavý? Protože přece jenom něčím alespoň trochu je, a to je jeho exotičnost. Poslechneme si pákistánský rokenrol, popové hity arabského středního proudu, pokocháme se extravagantními arabskými dodávkami (teda jejich výzdobou). A alespoň střihač se občas snažil a dokázal vykouzlit zajímavé sekvence. No a hlavní záporák v zakrvavené burce mávající řemdichem (mám dojem, že husité tomu tak říkali) měl občas taky něco do sebe. Tohle všechno první pákistánský film co jsem viděl vyneslo až do dvouhvězdičkových výšin. (14.07.2009)

No tak jen proto, že se na tom filmu podílel Pákistán, tomu nedám rozhodně vyžší hodnocení. Protože je to vykrádačka snad všeho možného až do nejmenších detailů, nic pořádného se tam neděje, je to totální nesmyslný mišmaš, nuda, gore efekty jsou vyloženě trapné a herecké výkony příšerné ... těch pár stříkanců krve se nedá za gore ani považovat. zabiják trapný a proč tam byly vlastně ty zombies? ... No prostě kravina jako kráva ... nebrat ... (27.03.2010)

Kdo by to do těch Pakistánců řekl, že dokážou natočit tak fajn horrorovou chuťovku... Nejlépe by se to dalo popsat jako klasický slasher, co potkal zombie horror a to celé se odehrává v dostatečně exotickým prostředí, aby to člověka bavilo i v slabších chvilkách. Atmosféra postupně kvalitně houstne, třeba scénka u obchodu s čajem má dobrý grády, chvilka s útokem zombies a následným pojídáním vnitřností taky potěší svojí přímočarostí a navíc to autoří zbytečně neroztahují, takže se člověk nenudí. Z mý strany teda spokojenost. (16.12.2008)

(FESTIVAL OTRLÉHO DIVÁKA 2010) ZIBAHKHANA (HELL´S GROUND) je nálepkováno jako "první pakistánský gore" či "první pakistánský slasher", ale nepřijde mi vhodné snímku přisuzovat jeden konkrétní subžánr či poetiku, protože míchá hned několik žánrů dohromady, přičemž mnoho scén je inscenováno prvotřídně, a nápaditě vstřebává spoustu stylistických postupů (komiksové vsuvky ozvláštňující digitálně exploatační vzezření). Že tady nejde o zhnusení či vystrašení diváka, je dáno najevo hned v jedné z úvodních scén, kdy se jedna z postav dívá na údajně první pakistánský horror, stokerovskou adaptaci Draculy ZINDA LAASH, aby se pak hlavní skupinka mladistvých s představitelem titulní role setkala. O co tedy jde? O přehlídku postupů či přímo ikonických scén ze západních vzorů mnoha horrorových subžánrů, zasazených do pakistánského prostředí, v rámci kterého je možné nesčetné množství západních kanonických snímků (sub)žánrů pojmout v uctivě-parodicky-napodobitelském duchu domácího pokladu - ZINDA LAASH. Od toho se odvíjí stylizace hereckých výkonů a ostatní specifika (lokalita, hudba...). Nadprůměrné hodnocení pak zajišťuje sociálně-kritické "postřehy" filmu, které se na rozdíl od odkazovaných (NOC OŽIVLÝCH MRTVOL, TEXASKÝ MASAKR MOTOROVU PILOU, HORY MAJÍ OČI - vše originály) nenesou v politické, nýbrž ryze společensko-ekonomické rovině, a tak dělají ze ZIBAHKHANA něco víc než jenom zatraceně stylovou nápodobu pro žánrového fanouška či sběratele campů. (13.02.2010)

co byste tak čekali od filmu, kombinujícího subžánry hororu jako je slasher a zombie film s exploatation, přesněji hixploatation, který se silně inspiruje Texaským masakrem motorovou pilou, zahrnuje intertextové odkazy na lollywoodské klasiky, vytrhává různé tradiční prvky z cizích kinematografií, přičemž většinou to bývají průhledná schémata až klišé, jako je například fenomén tzv. poslední dívky, a vše toto vkládá do pákistánkého prostředí? nad to se film poněkud křečovitě snaží i o reflexi onoho prostředí, čímž myslím prostředí fyzické (zanedbaný pákistánský venkov) i prostředí společenské (mikrokosmos různých přístupů k životním podmínkám země nabízí skupina postav filmu, přátel cestujících na koncert, tedy tatáž rozehra, kterou důvěrně známe například už z Texaského masakru a z Domu voskových figurín, pokud mě pamět neklame, etc.). toxickými odpady otrávené životní prostředí zapříčiňuje epidemii zombies a k bezpočtu nepatřičných prvků výjimečně komplexního filmu přidává navíc ještě environmentalistický apel. gore efektů bylo na můj vkus pomálu a chtěné i nechtěné zábavy taktéž. před nudou mě nakonec chránilo jen napětí mezi vážností a odlehčující nadsázkou, protože hranici mezi nimi zde bylo obzvláště nesnadné vystopovat. to by nebylo nic až tak mimořádného. v mnoha filmech toho či onoho ze zastoupených žánrů jsou obě nálady tlačeny proti sobě navzájem a prostupují se. krásným příkladem jsou filmy Roba Zombieho, Dům tisíce mrtvol a pokračování Vyvrženci pekla, které mám osobně velmi rád právě kvůli Zombieho hrátkám s žánry. přirozeně, výsledným efektem je makabrózní atmosféra komického zhnusení, či naopak odpudivého komična, jak jen chcete. (25.06.2012)