Sněženky a machři po 25 letech

TV/// Obsazení 7/10 Děj 6/10 Hudba 4/10 Prostředí 6/10/// +jsem rád, že to vzniklo, sešlo se tu několik původních herců, příjemně potěší Veronika Freimanová, Jakub Prachař a Juliana Johanidesová, pár dobrejch fórků se tu najde a některé scény byly zajímavé -melancholie jako kráva, film zapříčiní zvýšený počet sebevražd, protože si každý druhý uvědomí, že je na tom podobně bídně, film má bavit a ne deptat/// Jednoduše řečeno, není to taková hrůza jak se všude povídá. Tedy když to vezmeme z hlediska filmu jako takového, který je docela dobrý, dobře natočen a něco se tam děje. Po první asi půlhodině jsem si říkal, ano občas vtipné a hodně melancholické. Postupně jsem však dostával další a další dávky úzkosti, zmaru a faktu, že možná až za 25 let budeme mít se spolužáky slučák, budeme na tom stejně. Nebýt tohoto byl by film asi vnímán jinak, mnohem pozitivněji, ale není tomu tak. Přesto děkuji filmařům za zajímavou zkušenost./// Celkem 58%/// (26.11.2009)

Před pětadvaceti lety kultovní komedie, po pětadvaceti letech smutná zimní deprese, ve které se zoufale motá několik stářím zkroucených duší. Bylo by to odvážné ohlédnutí, kdyby Radek John nesklouzával k bezkrevnému deklamování původních hlášek (tvoří minimálně půlku dialogů!) a posunul hrdiny trochu dál. Bohužel dochází jen k tomu, že všichni zjišťují, že jim dávno není dvacet let a vlastně už ani dvacet pět. Pokud se v tom mají duševní důchodci v publiku poznat, je to příliš chabá náhražka, kterou nezamaskují ani jako vždy kvalitní Brzobohatý a Freimanová (ostatní zjišťují, že odválet teenagersky rozjíveným stylem pár hlášek už prostě v padesáti nejde) nebo sentimentem nadopovaný soundtrack. Jediné co zmatenému divákovi zbude jsou ozvěny originálu, dostávající v opuštěné chatě, po které bloumají zapomenutí hrdinové a ztracené iluze, nečekaně hořkou příchuť. Osobně jsem docela zvědavý, jestli tahle filmová variace na třídní srazy po pětadvaceti letech někoho osloví. A věru to není o zavírání očí před realitou nebo požadavkem na příjemný český film, který pohladí. Je to o přístupu. Vážně by nás mělo bavit sledovat, jak milovaní hrdinové pláčou nad životními strastmi, aby si je pak odjeli dál pěstovat na konci filmu? Zestárli jsme. Všichni. S tím rozdílem, že autoři se toho, čeho se na nich dopustil zub času, na stříbrném plátně vyrovnat nedokázali. (13.12.2008)

Čas dokáže zahladit kouzlo a jedinečnost dávných okamžiků, o nichž jsme ani nepřemýšleli, že jednou skončí a dokáže přetrhat mnohé vazby a přátelství, o nichž jsme si mysleli, že budou trvat věčně. V tomto případě uplynulý čas nepomohl ani tvůrcům, kteří se snažili přivést na svět pokračování, které by snad úspěšně mohlo oprášit první díl. Výsledkem je tak bídný, mdlý a naprosto nepovedený pokus o návrat do starých, nostalgických časů. Čtyři postavy v tomto filmu byly pro mě tím nejlepším a nejsilnějším motorem, který se zároveň s námahou snažil táhnout, co se dalo. Nebýt jich, neváhala bych jít s hodnocením níže. Zvláště pan Cabadaj se do toho pořádně opřel a zasloužil se tak o spoustu těch záživnějších, vtipnějších a vydařenějších pasáží. Takže Jan Antonín Duchoslav jako stále frajerský a hláškující Viky, Radoslav Brzobohatý jako nestárnoucí "pan profesor" a Veronika Freimanová s Václavem Koptou a jejich společná "love story." Velké plus si rozhodně zaslouží krásná hudba. (05.08.2011)

O úplnou ztrátu času se sice nejedná, ale kvůli tomu nebudu nijak chvalořečit. Kdyby se natočil pouze sraz abiturientů po čtvrtstoletí a pár byť otřepaných, ale stále docela účinných fórů, nenemítal bych vůbec nic. Takto film zbytečně komplikuje rušivý element ratolestí našich starých známých v čele s nevýrazným Prachařem a nesympatickou Johanidesovou. Ze sympatického frajírka Vikiho udělali blbce, Suchoš roli milujícího otce utáhnout nedokáže a ostatní jsou tu jakoby do počtu. Snad jen Radoslav Brzobohatý a duo Kopta - Freimanová z toho vyšli se ctí, i když jejich křehká milostná linie vyznívá do ztracena. Vyhodit scény s dětmi, film zkrátit na polovinu a přetočit konec, jednalo by se snad o lepší průměr. Takhle napůl za slibný potenciál a napůl ze staré známosti 35%. (11.12.2011)

Tenhle film jsem hodně dlouho ignoroval, protože jsem očekával nějakou sračku o tom, jak se všichni po těch 25 letech sejdou a bude to strašná "legrace". Ze začátku film tak opravdu vypadá a při většině pokusů o humor mi bylo až trapně. Už jsem si řikal, že to vypnu, ale najednou tam začaly takový náznaky, že jeden je totální zkrachovalec, druhej je alkoholik, všechny ty spolužačky jsou závistivý slepice a že to prostě asi až tak úplně sluníčkovej výlet nebude. Nicméně všechno to bylo takový nucený, nevěrohodný, scénář šustil papírem... Za totální scénáristickou zoufalost považuju to, že Suchánek hrál Suchánka. Jinak paradoxní je, že v původních Sněženkách mi Suchánek připadal ze všech těch mladejch herců asi nejpřesvědčivější, ale tady byl úplně hroznej. Duchoslav byl otřesnej už tehdy a tady jenom dokazuje, že i po 25 letech je to pořád stejně špatnej (ne)herec. Věrohodnej mi přišel jenom Kopta a Brzobohatý. Potěšil mě vyloženě anti-happy end. Ale na víc jak 2 hvězdy to nestačí. (03.12.2012)