Code Geass: Hangjaku no Lelouch

Roku 2010 Japonsko napadla Britannia, říše, která již sobě podrobila půlku světa. Stejně jako jiné země i Japonsko ovládla za pomoci nových zbraní – mecha-strojů zvaných „Rytíři“ řízenými lidmi. Země ztratila svoji tvář i svoje jméno. Již to nebylo Japonsko, ale „Území 11“. Již nebyli Japonci, ale „jedenáctky“, neboli jednoduše „čísla“, stejně jako obyvatelé dalších podrobených území. O 7 let později mladý princ Leloush Vi Britannia od záhadné dívky získává sílu, díky které může dát rozkaz i zarytému nepříteli a ten ho splní. Sílu Geass. Této moci si velmi záhy uvědomí, prohlásí se Zerem, bojujícím proti nepraví a za osvobození Japonců. Jeho cíl je ale jednoduchý - zjistit, kdo zabil jeho matku a jeho sestru uvrhl do invalidity. Cesta však vede hodně vysoko, až ke svržení hierarchizované Britannské nadvlády a osvobození Japonska. Vždyť rozzlobený Leloush bojuje proti nikomu jinému než samotnému otci, císaři Britannii. To je ve zkratce děj, který pomalu nabírá na rychlosti a graduje až do poslední vteřiny 25. dílu (doslova). Ze začátku se zdá, že příběh je roztahaný a některé pasáže až zbytečné, posledních pár dílů však zhltnete ani si to neuvědomíte. Děj není černobílý, ale pro každého staví určité dilema. Stabilita či terorismus? Život nebo smrt? Boj nebo ústupek? Každý volí svoje, a buď vítězí, je poražený, nebo je po smrti. Umírají nejenom zlí, ale i hodní, nejenom jednotlivci, ale i davy. Nechybí tu ale ani vtip, ani nadsázka a každodenní problémy studentů. Přejdeme už ale k technickým záležitostem. Kresba je první, co vás uchvátí a ohromí. Na svou dobu je naprosto dokonalá, propracovaná a dynamická. Pro znalce prácí skupiny CLAMP hned bude jasné, že tyto mangaky zde nějakým způsobem zapracovaly. Já osobně bych si tipla, že i příběh pochází z jejich péra, však jen návrh postav. Z líbezných postav a barvitých charakterů snad každý najde svého favorita či favoritku a bude jí fandit až do konce. Co se týče efektů, tak není co dodávat, bitevní scény jsou propracované s preciznosti až teatrálnosti a trochu zavánějí kýčovitosti, kterou se ale dá pominout, když to budete brát trochu s nadhledem. Už jenom 3 změny úvodní a konečné znělky (tzv. openingu a endingu) v 25dílné sérii mluví o velkém rozpočtu a když dokoumáte poslední díl, nic jiného vám prostě nezbude, než se ihned pustit do další série. Code Geass není nejlepší, co jsem kdy viděla, ale s určitosti můžu prohlásit, že patří k těm lepším anime. Zaručeně vtáhne do děje, zaujme propracovanosti a možná donutí fandit rebelovi. (02.02.2020)

Po první sérii chápu, proč se to srovnává s Death Note - a mě osobně to i přes mechy vychází z toho srovnání líp. Po druhé sérii je to určitě lepší než dn, zvlášť konec. A to i přes to, že pro dějové zvraty to občas obětuje přehlednost, logičnost i konzistenci některých postav. Stačí prostě obsadit Noria Wakamota do role, která se v seriálu objeví víc než jednou, a je vymalováno. (07.10.2008)

S koncem druhé sezóny (R2) zvyšuju na plný počet. Sice jsem asi nikdy neviděla tak překombinované anime, plné naprosto šílených zvratů, kterých je nasekaných do jednoho dílu tolik, kolik u druhých anime stačí na celý seriál, přecpaný postavami, které teatrálně mluví, činí rozhodnutí, která často nemají smysluplný základ a která si ospravedlňují řečmi o spravedlnosti, míru, yasashii sekai a podobnými koninami:-D Přes všechny nelogičnosti je ale děj relativně dobře promyšlený a celý spěje k velmi uspokojivému konci, u kterého nezůstane jedno oko suché. Ale to se dá čekat u seriálu, ve kterém si všichni navzájem lžou, aby se ochránili, nejlepší přátelé si dávají přes hubu, půlka hlavních postav odejde do věčných lovišť, milenci jsou ze znepřátelných táborů a vůbec vše překračuje mez, kdy se ta přepálená dramatičnost dá snést, jenže.... Ta mez byla překročena natolik, že se tady už dá skoro mluvit o nějaké velmi odvážné stylizaci (které odpovídá i zajímavá, i na anime standarty hodně stylizovaná kresba postav - CLAMP si sakra daly záležet). Osobně jsem si uvědomovala směšnost a neuvěřitelnost některých zvratů a událostí, ironicky jsem se pochichtávala, ale zároveň mě osudy hlavních hrdinů totálně braly, těch několik hodin jsem s nimi vysloveně žila. Taky je zajímavé jakým směrem se odebral seriál (a Lelouch/Zero s ním) - od bojůvek v Japonsku až po boje, které ovlivňují ráz celého světa. A ve výsledku se v tom kombinačním chaosu dá možná najít i nějaká myšlenka. Ještě by mě zajímalo, kde Subjektiv přišel na to, že činy ošklivých postav jsou zde souzeny jinak, když krásní jsou tu snad úplně všichni! I kdybych někoho ošklivého našla (napadají mě jen eunuchové:-D), odlišná měřítka nejsou příliš znatelná - většina postav neustále hapruje od "záporáků" ke "klaďasům", spousta postav udělá něco vysloveně ďábelského a pak za to pyká (často z vlastní vůle, tady vůbec všichni dobrovolně procházejím pokáním za své činy...) Politováníhodní jsou tady v některých okamžicích vlastně skoro všichni. Doufám, že už nikdy nebudu muset trpět tak otravnou postavu, jakou byla Nina. (Btw, kdyby Lelouch přibral nějaké to kilčo, ráda ho pozvu do svého pokojíčku;-) (23.10.2008)

C.C. bola skvelá (čo tam po všetkých anime fešákoch, keď sa tá zelenovláska objavila...) a je mi dosť ľúto hodnotiť Geass tak isto, ako Death Note, ale... hudba nestála za veľa. Skrátka som si nemala čo hmkať popri realite pomedzi pozeranie jednotlivých dielov. Možno dosť malicherné, ale vadilo mi to. (12.06.2010)

Nádherně promyšlený plán jednoho školáka na ovládnutí světa. Po psychologické stránce naprosto dokonalé (ooo ano, myslím, že se to klidně vyrovná i Death Notu), co se týče akce tak tam sem slintal blahem. Ale u tohoto seriálu jde opravdu spíš o tu psychologii než nějaké super obrovské bitky mechů. Já si to užíval a téměř nedýchal, zkrátka úžasná podívaná, která by se bez své nádherné animace neobešla. Postavy super a příběh... No, to je jiná liga;) Za mě 100% + 5* navíc (18.11.2010)