Na safari za šťastím

Co je na tom komediálního? Dlouho to vypadalo na nepříliš zajímavý film o zajímavém životě, švih tomu dodal až odjezd na výlet na východ. Filmem prochází spousta zvláštních postav, nejlepší je asi Rainer, který vypadá jako Levák Bob. Natalia Avelon je ještě hezčí, než jsem si myslel, a němčina se nakonec v pohodě dala. (01/03/10) (01.03.2010)

Uschi mně svým chováním přišla jako píča, na druhou stranu z mužského pokolení tam byl doslova zástup krétenů, takže si všichni mohli podat ruce, což tak udělali a nezůstalo jen u rukou. Film je vyzrálej a ke konci už mě Uši ani moc nesrala naopak cítil jsem její pomalé duševní dospívání. To není nic proti tomu o čem snila, to bylo i hezký, ale to její chování bylo fakt jak od "obyvatelky" stáje v jzd. Film doprávází velmi dobrá muzika u který mně došlo jak staršně daleko jsme se vzdálil v dnešním světě skutečný svobodě. (26.08.2017)

"Já jsem Uschi, a ty seš až po uši v hovnech"... i tak by se dalo charakterizovat každé nové seznámení německé krásky se zástupci mužské populace šedesátých a sedmdesátých let :-) Ke kráse však dlužno přičíst sice povrchní, zato ničím nespoutatelnou osobnost, na níž neplatila lákadla, pro která by jiná vraždila - nenechala se strhnout nikam, kam sama nechtěla, toužila jen plynout životem, poznávat svět a přijímat všechny rozkoše, které může nabídnout - její téměř nepřetržitá nahota svědčí o přirozenosti těchto tužeb. Tři mezníky příběhu mají vzestupnou diváckou atraktivitu, začátek svobodného života v berlínské komuně vyznívá nepřirozeně a němečtí hippies jsou tak ještě o stupeň směšnější, než ti ostatní, "stounovská" etapa trpí vědomím zkarikovaného Keitha Richardse i Micka Jaggera, na jejichž představitelích je znát, že by se sami nejraději neviděli a konečná cesta kolem světa je pak nejatmosféričtější částí filmu, prodchnutá exotikou, svobodou i příchutí smrti... Za Natalii Avelon i Uschi Obermaier zvedám výše, než snímku přísluší. (01.08.2013)

Hlad po dobrodružství a aktivním způsobu života, žádné jistoty, žádný stereotyp. Hudba, drogy, sex, vlasy a chlupy, možná i prachy. Známí a blízcí, kterým se nedá věřit, nerozhodnost o vlastním osudu do poslední chvíle. Srát na to. Stop zaprděncům se stálým příjmem, potácejících se od ničeho k ničemu opovrhujíc jakoukoli změnou, slepě si vážících toho, co mají. Život lze prožít různě a dá se z něj vytřískat cokoli chcete. Přesto nakonec přichází rozčarování nad otázkou: K čemu to vlastně všechno vede?! --- "Pokud se ptám, zda-li bych zpětně udělala něco jinak, die Antwort ist: nein."... (07.08.2008)

Uschi se to povedlo. Dokonce ještě dřív, než si uvědomila, jakej má ve svý kráse potenciál. Sláva, peníze, celebrity, osudový lásky a život po svym. Neni umění dělat si co chci, když na to mám, frajeřina je, když se všechno staví proti, s čímž se tu nesetkáme. Uschi se pro její krásný oči otvíraly dveře a ona jimi vstupovala. No a to je právě to - chyběl mi zápas nebo aspoň náznak hlubších myšlenek. Taky němčina tu byla zvlášť rušivá a co ten chudák Keith? I tak film za vidění rozhodně stojí, bohužel byl víc mým šálkem kávy, než jsem si usrkla. 3,5*. (18.06.2009)