Na safari za šťastím

Co je na tom komediálního? Dlouho to vypadalo na nepříliš zajímavý film o zajímavém životě, švih tomu dodal až odjezd na výlet na východ. Filmem prochází spousta zvláštních postav, nejlepší je asi Rainer, který vypadá jako Levák Bob. Natalia Avelon je ještě hezčí, než jsem si myslel, a němčina se nakonec v pohodě dala. (01/03/10) (01.03.2010)

Celkem zábavný filmeček, taková novější forma starého pokleslého žánru, který v knižní podobě měl vždy podtitul à la Příběh konkubíny či Paměti rozkošnice. Samozřejmě je ten film zbytečně dlouhý. Na příběh lepé děvy, jejíž největší životní úspěchy jsou, že tělesně obcovala se dvěma roulingstouny a provdala se za „prince ze St. Pauli“, by stačila polovina stopáže. Ty prodlužované barvité scénky večírků a cestovatelských destinací začnou časem nudit, protože film natahují, ale neposunují. Občasná snaha o hloubku nějak neladí s celkově povrchním pojetím filmu. Herecké výkony jsou všelijaké, ale vynikají jistě ne, zvláště Keith Richards je zde za trapného blba. Ale aspoň nějaký náhled na hédonistickou tvář přelomu šedesátých a sedmdesátých let, kdy i „revolučnost“ byla spíše hra a marketingová strategie než názor. Nicméně, hlavní hrdinka je po fyzické stránce nepochybně pozoruhodný výtvor přírody, čímž myslím originál (v těch popisovaných letech) i představitelku (v době natáčení). (18.04.2014)

To byl krásný film! Pohlcující, strhující, úžasný, ze života... Natalia Avelon je stejně krásná jako Uschi a snad každý by chtěl alespoň na chvilku zažít třeba jen část z té šťastnější stránky jejího života - tu volnost, nespoutanost - pařit se Stounama, procestovat Pákistán, Indii, Mexiko... No a pořád mi vrtalo hlavou, odkud já úplně znám toho Jaggera, až pak mi došlo, že to je malý Norén... Ten se mi tam taky líbil, stejně jako Keith... (24.04.2009)

Bezpochyby Uschi byla krásná děva, ale taky pěkná děfka. Ale asi se najde jenom málo lidí, kteří by jí to nezáviděli. A Natalia Avelon se do její role naprosto hodila, protože je fakt krásná a nahá ještě víc. Jediné, co mi k ní nesedělo, byl tón hlasu, když mluvila anglicky, ale koho to sere? Mě ne! Jinak je to ale jeden z mnoha filmů, kde mi vůbec nevadí němčina. Děj je totiž mnohem zajímavjší, než honit myšlenky o jazyku, než honit, a myslet na jazyk... Zajímavé ale je, že jedinej důvod, proč bych na to koukl znovu, je právě ta neskrývaná nahota hlavní hrdinky. Jo a nesmím zapomenout pochválit song „Summer Wine“ - normálně by mě nebral, ale sem se hodí. Jo a napadla mě hláška z Pulp fiction: Já jsem Uschi! A ty seš až po uschi v hovnech! (09.11.2009)

"Já jsem Uschi, a ty seš až po uši v hovnech"... i tak by se dalo charakterizovat každé nové seznámení německé krásky se zástupci mužské populace šedesátých a sedmdesátých let :-) Ke kráse však dlužno přičíst sice povrchní, zato ničím nespoutatelnou osobnost, na níž neplatila lákadla, pro která by jiná vraždila - nenechala se strhnout nikam, kam sama nechtěla, toužila jen plynout životem, poznávat svět a přijímat všechny rozkoše, které může nabídnout - její téměř nepřetržitá nahota svědčí o přirozenosti těchto tužeb. Tři mezníky příběhu mají vzestupnou diváckou atraktivitu, začátek svobodného života v berlínské komuně vyznívá nepřirozeně a němečtí hippies jsou tak ještě o stupeň směšnější, než ti ostatní, "stounovská" etapa trpí vědomím zkarikovaného Keitha Richardse i Micka Jaggera, na jejichž představitelích je znát, že by se sami nejraději neviděli a konečná cesta kolem světa je pak nejatmosféričtější částí filmu, prodchnutá exotikou, svobodou i příchutí smrti... Za Natalii Avelon i Uschi Obermaier zvedám výše, než snímku přísluší. (01.08.2013)