Scott Pilgrim proti zvyšku sveta

Suverénně nejslabší Wrightovka, prohra na přerušované čáře a rozhodně jedno ze zklamání roku. Scott Pilgrim je technicky brilantní, herecky zábavný a z hlediska videohernosti dotažený k takřka dokonalosti. Co je to ale platné, když to nefunguje jako film? Od druhé poloviny začne být až bolestně monotónní a dějově neprovázaný, finále je pak vlastně hrozně na prd. Kadence fórů je asi tak třetinová oproti tomu, co nabízel potenciál a ve finále jej vlastně drží nad vodou pouze teplý Wallace v podání skvostného Culkina. Ten ale nemá nic společného ani s hlavním dějem, ani s videoherní stylizací... V důsledku vlastně podobný příklad, jako Sin City. Film jasně dodržující pravidla daná předlohou / stylizací, která jsou ale pro filmové vyprávěcí principy nepoužitelné. Nemluvě o značně podivném a nedotaženém vnitřním vesmíru (kde lidé umírají, rozpadají se na penízky uprostřed davu a levitují, ale nikomu to nepřijde divné) (02.10.2010)

Vizuálně pestré a nápadité ztvárnění poněkud prázdného příběhu. Není to však jen načančané nic, vizuální hříčky přímo ovlivňují filmové vyprávění, jsou jeho součástí, tudíž formu a obsah nelze striktně oddělovat. Byť práce s obrazem zde není tak promyšlená a účelná jako ve Speed Raceru, dokáže trefně a (dů)vtipně navodit pocit skloubení filmu a videohry. Je to originální a docela zábavné - zábavné natolik, že člověk až zapomíná na to, jak šíleně triviální samotný děj je. Opravdu nějaké pojítko s reálnými vztahy, či drobné inteligentní sdělení by bodlo. Špetka humoru, bláznovství a retro atmosféra dokáže sice leccos zachránit, ale i to zde má svá hluchá místa... 7/10 (05.11.2010)

„Break out the L-word.” Láska bolí... doslova. Scott Pilgrim by o tom mohl vyprávět. Já naopak mohu za sebe bez jakýchkoliv výhrad potvrdit, že takhle omamně stylizovanou šílenost a zároveň nehorázně kulervoucí nářez jsem naposledy zažil u Speed Racera sourozenců Wachowských. Vypadat takhle většina romanťáren, tak na ně lezu do kina každý den. (29.08.2010)

Enormní porce nápadů a originálních drobnůstek, vizuální nátěr, prostě přestylizovaná rychlopalba, která se snaží vystihnout život trendy-mládeže. Videohry, comicsy, hudební kluby a láska. Přese všechnu chytlavost mi v hlavě bušila otázka "Proč?". Proč utopit takovou tsunami drobných radostí do banální storky, která má hloubku plošinové gamesy a nestihne strhnout ani během romantických pasáží? Proč Wright plýtvá svou kreativitou na takovou píč... pardon, geekovinu? Pilgrim je líbivá a hravá jednohubka, nic víc. Když už do opulentní a "progresivní" slepé uličky, do které obyčejný lid nechodí, pak se Speed Racerem. Místy už lehce odzívaných 65%. (26.08.2010)

Co čekat od režiséra Soumraku mrtvých a Hot Fuzz, když se rozhodne vyprávět o krizi dospívání? A vlastně si člověk i touto otázkou i odpoví. Edgar Wright by si z fleku mohl založit univerzitu a vyučovat na ní kurz "Jak převést komiks na plátno." Protože s takovou důslednou a do puntíku dotaženou adaptací nepřešli ani pánové Raimi, Nolan, Rodriguez či Snyder. A to je co říct. Nejspíš budu osamocen, ale mě si film získal spíš svým tématem, než svým zpracováním. Tak trefný komentář k době, kdy mladí muži poznávají svět, jsem tedy nečekal. (28.02.2011)