それでもボクはやってない
I Just Didn't Do It
Obsahy(1)
Teppei (Ryo Kase), zoufale spěchající na přijímací pohovor, je po vystoupení z přeplněného metra obviněn jednou z cestujících ze sexuálního obtěžování. Je na místě zadržen a převezen k výslechu na místní policejní stanici. Policisté i přidělený právní zástupce mu doporučí přiznat vinu, zaplatit odškodné a vyhnout se tak zdlouhavému a složitému procesu dokazování neviny před soudem. On však obvinění zásadně odmítá, zůstává ve vazbě a je připraven dokázat svou nevinu. (Oiolaire)
(viac)Videá (1)
Recenzie (22)
Dost hustý příběh jež má vzestupnou kvalitu směrem k závěru. Téma osahávání v přecpaných dopravních prostředcích, falešných obvinění i přístupu celého systému k věci je zde zpracováno velmi přesvědčivě, poutavě a detailně, až z toho nejednomu chlapovi musí běhat mráz po zádech. Jeden sice ty ženy chápe jak to mají těžké a že se tohle určitě děje, ovšem vše má své hranice a může to končit až tragicky. Představa, že bych takhle skončil, je děsivá. ()
Jsem neuvěřitelně ráda, že většina japonských filmů má co říct. Včetně tohohle, který se dokonce zabývá hodně závažnou tématikou systému japonského soudnictví, a to zajímavým a mírně napínavým způsobem. S japonskými soudy samozřejmě nemám zkušenost, ale celé se to zdálo hodně uvěřitelné a skoro bych se nedivila, jestli to tak v Japonsku vážně funguje. Japonci se v mnoha ohledech chovají podle různých pravidel (pro západního člověka často nesmyslných) a vláda v Japonsku vládne pevnou rukou. Vztahy a různé konexe jsou mnohdy zásadní. Není pak divu, že všechno nefunguje přirozeně a jednoduše. A o tom tento film je. Japonské filmy a seriály můžou mít jakékoliv myšlenky či poselství, hlavní však je, že nějaké pořádné myšlenky mají. U amerických filmů mi tahle tendence přijde v poslední době slabší a když už film má nějakou myšlenku, často je to nějaká stokrát ohraná a nezajímavá. Proto si obecně japonských filmů cením. ~(4,2★)~ ()
Soudní dramata miluju, proto jsem neváhal a šel do tohoto snímku i přesto, že Japonskou tvorbu nikterak nevyhledávám. Soudní proces je postaven na "malém" přestupku, ale i tak zaujme obsáhlým výkladem vzniklé situace ze všech různých pohledů. Žádné velké divadlo, jak to bývá u Amerických filmů, kde je o přelíčení obrovský zájem. Přesně takhle vypadá většina soudních sporů, pouze rodinní příslušníci, toť vše. Sám nesnáším tu bezmoc, když vím, že mám v něčem pravdu, ale nikdo neposlouchá a nevěří, ale až před soudem to musí být potom hotové peklo. Soucítil jsem s hlavní postavou až do konce. 80% ()
Vynikající soudní drama, jež jako většina japonské kinematografie doplácí na zbytečně dlouhé scény. Navzdory tomu budete hlavnímu hrdinovi (jako vždy slušný Ryo Kase) se zatajeným dechem držet všechny palce co máte plus i malíčky a ty další prsty, protože i když vlastně jistě nevíte, zda je vinen, věříte mu. Kritika soudního systému Japonska se Suovi povedla jemně zakomponovat pomocí beznaděje, ignoraci a lenosti byrokratických úřadů a policie a krutou reálnost tohoto uměle vytvořeného světa si plně uvědomíte při posledních hrdinových větách. ()
Skvělý snímek o japonském soudnictví a jeho absurditě, kdy je Teppei, hlavní postava, obviněn, že osahával ve vlaku patnáctiletou studentku aneb velmi oblíbená činnost v Japonsku, tzv. Chikan,...ehm...u některých:-) Film je sice hodně dlouhý, ale rychle vás pohltí. Když už jsem si myslel, jak soudce rozhodne, tak to nakonec bylo úplně jinak. Velmi mě dostal i závěrečný monolog, který byl skvostný. 85%, velmi dobrý film. ()
Reklama