Metal & metalisté

Celkem devadesát minut důvodů, proč si raději doma o samotě pustit vánoční album Twisted Sister (neb dneska znamená metal snad všechno kromě Katy Perry) než se na jediný moment zapojovat do metalové subkultury. Jestli dokument něco dělá opravdu výborně (a zjevně neúmyslně), tak je to odhalování zející propasti mezi (příležitostnou) kvalitou hudby a stupiditou komunity, jinak je ale shrnutím zcela samozřejmých postřehů, které jsou známé každému, kdo se o věc aspoň povrchně zajímá. Mysleli jste si, že metaláci jsou nerdi bez sociálních schopností neschopní přijmout sociální vyčlenění, kteří si vytvářejí vlastní rigidní sektu připouštějící ve svém rámci minimální míru odlišnosti a mající ke svobodomyslnosti a originalitě stejný přístup jako ona zavrhovaná majoritní společnost? Metal a metalisté vám to rozhodně vyvracet nebude, spíš vám dá nové důvody smát se metalové verzi maskulinity („Hromadné sešlosti stejně vypadajících klonů jsou jediná místa, kde si můžu připadat jako chlap“), předvídatelnému programovému pozérství a všudypřítomné stereotypnosti, která je snad ještě horší než u toho nejploššího popíku. Bylo by to fajn a vtipné, kdyby to nebylo předkládáno jako důkaz oné úžasné metalické orygynaliti. (03.01.2014)

Svoji hodnotu má dokument hlavně v tom, že ukazuje, jak metalisti chtějí být viděni (nebezpeční - tajemní - rebelové - outsideři) a jak moc stojí o to, aby všechno, co dělají a jak se stylizují, dávalo dohromady smysl. Že to ve skutečnosti smysl nedává a že to není podloženo pevnými argumenty, asi pro kriticky smýšlejícího diváka nebude žádné překvapení. (Dva příklady: Jakýsi směšný soudní spor s pí. Goreovou má zastupovat souboj metalu s morálkou? Spoustu metalistů má rádo Sabbathy, frontman Sabbathů má rád blues a tak metal vychází z bluesu?) Ale jak už jsem psal, tady jde čistě o to, aby se metalisti utvrdili ve svém boji "proti všem" a v heslovitých životních pravdách. O nic víc. Když se to vezme kolem a kolem, tak je to vlastně docela zábavná sociologická studie. (23.01.2014)

Řepy, metloši, hroziči, hrozně moc kůže, cvočků, pyramid, pubertálních triček, ošminkovaných ksichtů, hlučné hudby a Lemmyho epická bradavice. Hezké rozhovory s hezkými lidmi o hezké hudbě, plné emocí. Určitě nejkrásnější člověk je zpěvák z Gorgoroth, nejchytřejší se jevil zpěvák z Mayhem a dnes je nejmrtvější bohužel Ronnie James Dio. Jsou tam i hezké ženy, jako Dorka Pešková nebo Alice Cooperová, prostě každý si tam najde to svoje. Tedy...téměř každý... fanoušci Lady Gaga, Justina Bíbra a hustí gangstas nebudou schopni dokument docenit. (15.11.2013)

Zajímavá cesta za metalem a jeho historií. Průvodce to ale natáčel jako fanoušek pro fanoušky - to znamená, že glorifikoval na metalu snad vše. Nemám rád metal a neláká mě poslouchat, že metal je dobrý pozitivní styl vyděděnců, kteří se liší od mainstreamu a nikdo jim nerozumí. Prožívají bolest, zpívají o bolesti a skupiny jim předávají pozitivní energi, aby měli ráno důvod vstát. Metal je jedna velká šaškárna, kde si normální lidé hrajou na ty zlé, vypadají nebezpečně ale zpívají o bolesti, mučení, sebevraždě atd. Nikomu to neberu, ale tvrdit, že metal je pozitivní hudba, to nevstřebám. Hledají stále tvrdší texty, hudbu i excesy = konec umění. (29.05.2012)

Dovolím si tvrdit, že tento dokument dokáže zaujmout i člověka, který by si metal pustil až jako poslední možnou volbu. Ano, docela mě zaujal. Rozhodně z něj však nejsem tak unešený, jako kdejaký černě oděný chlapík, který je nasraný na celý svět a v metalu hledá útěchu. Skutečně dokument chápu pouze jako takovou velkou sondu do mnoha odvětví metalu, přičemž obohatil moje znalosti. Jen je velká škoda, že mě to vůbec nezajímá. 2* (01.02.2013)