Neznáma

Scénář: Giuseppe Tornatore .. O dvou starších filmech Giuseppe Tornatore (Nuovo cinema Paradiso & Una Pura formalitè) koluje tolik pochvalných legend a já ne a ne se s nimi potkat. Tak to beru alespoň z druhé strany a po výborném hudebním retru La Leggenda del pianista sull'oceano se mi dostala do rukou právě La Sconosciuta. ___ Ženám po celém světě se nedějí jen dobré věci - a je potřeba na ně stále upozorňovat. Zvláště, když se prosté téma podá takhle otevřeně. Silný herecký part pro Kseniya Rappoport, opět poutavě stavěný scénář a v neposlední řadě silná výpovědní hodnota, která je kočírována rukou znamenitého filmaře. Vedle režie je pak velevýrazným prvkem taktéž hudba, ta kterou stojí Tornatoreho dvorní skladatel, mistr nad mistry, Ennio Morricone. (19.01.2009)

Z pana komisaře Cattaniho (La Piovra) se stal opravdu nechutný hnusák. Skvěle zahráno. Stejně jako part hlavní představitelky. Člověk z počátku nechápe její jednání, kvůli jedné věci ji může začít považovat i za zlou psychopatku, ale vše se postupně rozkrývá, nechybí zvraty, napětí, dojetí, to vše podbarveno perfektní Morriconeho hudbou, a máme tu nádherný film, který mě dokázal strhnout. Film, kvůli kterému právě jejich sledování tak miluji. (26.06.2014)

Psychologické drama. Zápletka není složitá, ale práce na postavách a dialozích je detailní a mistrovská. Osobně jsem obzvlášť ocenil, že ačkoli je námět politicky lukrativní, autor pro nic neagituje. --- Mám trošku otazníky ohledně kompozice scénáře. Značná část filmu uplyne, než postupně plně pochopíme motivy hlavní postavy. Dovolím si ve vší skromnosti nabídnout návrh, že kdyby se toho na začátku řeklo malinko víc, možná by se divák na straně hlavní hrdinky více angažoval a prožitek by byl ještě intenzivnější. --- Většinu filmových diváků hudba jako taková příliš nezajímá. A tak se u filmu často úspěšně uplatňují druhořadí skladatelé. Ennio Morricone je právě takovým veleúspěšným matadorem málo inspirované, rutinní filmové hudby. Domnívám se, že režisér Tornatore, který je bez debat mnohem kvalitnějším umělcem, užívá Morriconeho konvenční hudbu s dobře vypočítaným úmyslem své náročné dílo přece jen trochu přiblížit běžnému divákovi. --- Když k tomu přičtu několik drobků přece jen sladkobolné sentimentality v příběhu, jaksi se zdráhám film označit za vrcholné dílo. Velmi hodnotným uměním však rozhodně je. (24.08.2010)

Díky neustálému přísunu nových skutečností, které nás nutí k přehodnocování toho, co již víme, jde o thriller, jenž diváka nepřekvapí jednou nebo dvakrát, ale přibližně každých deset minut. Nečekané jsou například žánrové transformace, jichž Neznámá prodělá několika. Jen zdánlivě jde o psychologické drama založené na rape/revenge vzorci (o „rape“ ani „revenge“ zde přinejmenším zpočátku nejde). Role oběti a viníků jsou několikrát zrelativizovány a nelze jednoznačně klasifikovat, kdo komu víc ublížil. Scény, které by neobohacovaly vyprávění, ve filmu prakticky absentují. Ani flashbacky neslouží jenom k exploatačnímu vyobrazení bestialit, jež byly na hrdince páchány (kromě jejího těla jsou odhalovány také detaily o její identitě). Tornatore zatajuje a odhaluje informace s hitchcockovskou precizností. Ví, kdy v zájmu zesílení momentu překvapení nějakou skutečnost přeskočit a kdy nám na druhou stranu kvůli zintenzivnění napětí ukázat víc (interiérové záběry s více postavami a extrémní hloubkou pole, která opticky deformuje reálné prostorové vzdálenosti mezi figurami). Navíc předpokládá diváka ochotného k vlastní detektivní práci. Důležité informace neopakuje nebo neozřejmuje zcela. Tato nejistota pak nutí k vytváření vlastních hypotéz, na čem je založeno jedno z největších překvapení filmu (keyword: kudrnaté vlasy). Manipuluje-li režisér s námi, pak v zájmu zesílení překvapení a identifikace s hrdinkou. Každý detail podřizuje dramatickému napětí, na které se zde sází více než na pravděpodobnost a realismus. Také navenek velmi laciný vypravěčský manévr, kdy protagonistka zpravuje o svých činech jistou pasivní postavu (a jejím prostřednictvím také nás), je nakonec šikovně zužitkován. Opakovanými záběry točitého schodiště zvýrazněná spirálovitá struktura pak slastně napínavou žánrovku povyšuje na úvahu nad tím, nakolik naše minulá rozhodnutí determinují ta budoucí, a zdali bychom se vůbec odvážili činu, zvážit před každým životním rozhodnutím veškeré možné následky. 80% Zajímavé komentáře: Jordan, mm13 (23.04.2013)

Postupná skládanka životního příběhu od pánů Tornatoreho a De Rita - a vlastně i od Morriconeho, protože sám o sobě dost temný příběh umocňuje téměř neustále hrůzu nahánějící hudební podkres, díky kterému budete mít žaludek pořádně sevřený... Jen škoda toho posledního dílku, s tím jsem tak úplně nesouhlasil... (21.09.2014)