Metropie

Film je věnován památce asistenta režiséra Markusovi Lindeenovi, který tragicky zahynul roku 2008 ve věku 37 let. Evropa 2024 a propojení všech podzemních drah celé Evropy, které se nazývá prostě Metro. CITÁT - Rogere ? Myšlenky nezastavíš......... Roger je tak trochu jiný. Místo Metra používá kolo, jenže je jediný a tak nějak nezapadá do všeobecných tabulek. My se s ním setkáváme v době, kdy mu někdo kolo rozbije a on musí jet Metrem. A zrovna v té době mu někdo začne mluvit v hlavě. CITÁT - S jakým magorem to mluvím ?.......... Moc jsem tomu nepřišel na chuť. Příběh dobrej, ale chování hlavního hrdiny bylo v některých fázích podivné až nelogické. Grafika taky pokulhává a možná to chtělo méně tmy. Myšlenka, že televize nejen vysílá, ale i přijímá signál sledovaného objektu je mrazivá. Ponuré, ale mě to nějak neoslovilo. (06.06.2012)

Šedá, studená, pomalá - krátce řečeno typicky severská animovaná historie v konečném důsledku o tom, že posloucháme hlasy ve své hlavě, kterými je Sebevědomí a Mindrák, k nimž se během života přidávají hlasy venkovního světa, ať již se jedná o propagandu, autority, volání přírody nebo rádio FM. Chce to účinný filtr a sebepoznání. Nezaujalo. Zato mne zaujalo to, že efekt Kulešova funguje nejen mezi záběry, ale i mezi pořady. Soudím to z toho, že jsem po předchozím dokumentu "Tajemství sexappealu" viděla v Metropii samá sexuální nastavení, potřeby a strategie, nikoliv politicko-antiutopický pamflet na totalismus kapitálu. ___ P.S. Podstata Kulešovova efektu spočívá v tom, že tentýž záběr herce je vždy kombinován s nějak významově jiným snímkem. To umožňuje pozorovat různé účinky na diváky: první účinek je ten, že člověk již podvědomě zařazuje sérii záběrů do jednoho logického celku; druhý spočívá v tom, že člověk má podvědomou tendenci očekávat od člověka na plátně tutéž psychologickou reakci, jakou má sám. Tak pokusné obecenstvo uvedlo, že výraz obličeje herce se vždy měnil v závislosti na emotivním náboji, který vyzařoval ze snímku, s kterým byl snímek herce kombinován, ačkoliv se snímek obličeje herce neměnil. Jednodušeji řečeno stejný záběr hercovy tváře vypadá jinak ve spojení se záběrem talíře polévky či záběrem dětského hrobu. (06.02.2012)

Neuvěřitelně silný film, který vyniká brilantní atmosférou a kde vizuální stylizace (sama o sobě se nejednoznačně pohybující mezi dojmy flashové animace, hraného filmu a loutek a navrch obohacená o pokřivené proporce na reálném základě s důrazem na veliké hlavy a oči) skvěle koresponduje s depresí, paranoiou a nejednoznačností dění samotného. A hloupý scénář? Nemyslím si... Jen soustředěný na poněkud nitěrnější stavy hlavního hrdiny, než na globální problém jako takový. Některé momenty jsou každopádně brilantní a skoro animovaná erotika zde dostává velmi zajímavý rozměr... P.S.: Bůh žehnej Febiofestu, ještě nedávno by mě ani ve snu nenapadlo, že bych mohl Metropii vidět na velkém plátně... (26.03.2011)

Depresivní atmosféra? Ano, ale sem tam ji nabourá směšně vypadající animace postav, což by tak hrozné ještě nebylo, protože jinak je animace celkem slušná, avšak za co bych trhal hlavy manikurovou pinzetou je nablblej scénář, kterej vykradl vše co se dalo (Orvella především) a ani se neobtěžovali s logičností, takže scén kdy si člověk pomyslí že si z něj autoři dělají srandu je docela dost, scénář je prostě tupej a zachrání to jenom od dob 1984 již xkrát viděnej dystopickej model světa... Uáá (08.12.2012)

Zajímavé, depresivní a velmi temné futuristické sci-fi, které svým obsahem spadá do kategorie „neradostná budoucnost“. Animace sice není bombastická, ale svou málobarevnou strohostí trefně dokresluje depresivní atmosféru, která je alfou a omegou tohoto severského dílka. Samotný námět není nikterak objevný, filmů o nadnárodních korporacích, které si vyhrazují právo kontrolovat životy a dokonce i myšlení lidí jsme již viděli několik. V tomto případě si ale dovoluji tvrdit, že samotný příběh není až tak podstatný. To zajímavé na filmu je forma. Po umělecké stránce je tenhle film hodnotný, i když to pravda mnoho diváku asi nedocení. Způsob vyprávění, který se mnohdy omezuje na zdlouhavé obrazy, poslouchání vlastních myšlenek a rozhovorů se sebou samým, není právě nejzáživnější. V jednom momentě jsem sebou přesto trhl – to když jsem poznal hlas, který V ORIGINÁLE (v dabingu to musí být přímo přeukrutná nuda) namluvil Stefana (operátora Trexxu, který má na starosti Rogera). On totiž Alexander Skarsgård je borec už jen po hlase. :-) (29.05.2011)