ALWAYS 三丁目の夕日
Always - Sunset on Third Street
Obsahy(1)
Sentimentální melodrama osvěžené množstvím humorných scének nabízí nostalgií zamlžený pohled do Tokia konce padesátých let. Společnost už se zotavila ze druhé světové války a prožívala boom výroby i životního stylu, což nejlépe dokládala opulentní stavba Tokijské věže. Nedaleko od jejího staveniště v jedné postranní uličce prožívají své radosti a strasti různorodí lidé, kteří přes vzájemné sousedské škádlení drží při sobě a pomáhají si. Západ slunce ve 3. okrsku vznikl podle oblíbeného komiksového seriálu Saigana Ryōheie, z něhož přejímá epizodickou strukturu vyprávění, ale také nadsazenou gestikulaci a mimiku postav. Film získal množství domácích výročních cen a díky pečlivé rekonstrukci dobového prostředí i každodenního života rozpoutal vlnu retro zájmu o kulturu přelomu padesátých a šedesátých let. (Eiga-sai)
(viac)Recenzie (19)
Takashi Yamazaki si bere hodne z poetiky padesatych let do kterych je samotny dej fimu take ostatne zasazen. Jakoby ovsem chtel touto snahou sve dobove rezijni vzory snad az prilis prekonavat prave v jiz zminovanem nostalgicnu. Nadruhou stranu - puvodni predloha je manga a na to konto se da mnohe v tomto filmu posuzovat trosku z jineho uhlu. Moc se tesim na druhy dil. ()
Schopnost některých japonských tvůrců balancovat na hranici kýče, aniž by do něj upadli, je pro mě nepochopitelná. Přes velmi lidský a všedně poetický obsah, není snímek sladkobolný či uslzený (byť uslzení byli někteří diváci:), stejně tak humor, byť nepříliš originální, je vkusný, funkční a dobře dávkovaný. Pro mne osobně velmi příjemné překvapení. ()
Vypadalo to jako pohádka. V 50. letech (rekonstrukce té doby se autorům opravdu povedla; dokonce mi v první chvíli nepřišlo divné, že by ve filmu mohla hrát Secuko Hara:-)) si život v jedné zapadlé uličce Tokia poklidně plyne (často až příliš poklidně), všichni sousedé se mají rádi, přes/protože se občas škádlívají, a zažívají i humorné okamžiky (kupříkladu když se pan Suzuki vtipně rozzuří a po svém řádění zanechá pana Rjónosukeho ležet ve vtipné poloze na ulici). Leckterý motiv z té pohádky už člověk slyšel, ale neurazila by. Celou dobu se však v pozadí skrýval nepřítel, který se rozhodl celé skromné dílo zhatit. Vyčkával na svou příležitost a zaútočil ve chvíli, kdy to všichni nejvíce čekali. Tím padouchem nebyl nikdo jiný než zlý skřítek Dojemnible Závěrock, který začal posluchače drtit svým Citovým válcem +5, jen aby z nich vymáčkl alespoň slzičku. (Buď je to v jeho říši cenná surovina, nebo se spolčil s výrobci popcornu, kteří chtějí ušetřit na soli.) Některým se z toho tlaku pouze udělalo nevolno, zlovolné dílo se však tak jako tak podařilo. Inu, co se dá dělat. Život holt pohádka není a dobrého konce se v něm člověk leckdy nedočká. 4/10 ()
Po dlouhý době film, který se mi skutečně dostal pod kůži, film, kdy jsem se smál při humorných momentech a zadržoval slzy u smutných, kdy jsem postavám přál štastný konec a držel pevně palce až do odkrvení a když film skončil, tak jsem tleskal a přál si pokračovat ve sledování osudů sice na jednu stranu pitoreskních, ale na druhou ohromně sympatických a uvěřitelných postav a nejlépe ze všeho je už nikdy neopustit a žít vedle nich. Filmová krása... ()
[Eigasai 2009] Západ slunce ve 3. okrsku je milé retro, které bohužel hlavně ke konci moc tlačí na divákovy city. Jinak mu nemám co vytknout. Trikově vytvořené prostředí je nádherné a sympatické postavy jsou navzájem konfrontovány v neméně zajímavých situacích každodenního života. BTW použití slovenštiny jako japonského nářečí v titulcích byl skvělý nápad. ()
Galéria (2)
Fotka © Toho Company
Reklama