Verejný nepriateľ č. 1: Epilóg

Ani v druhém díle se nedostanu na pět hvězdiček, i když za filmařinu by je film dostat měl. Nějak se za celou dobu o toho chlapa prostě nebojím. Sleduji jeho eskapády, mnohdy těžko uvěřitelné, jak střídá holky a ještě častěji parťáky, není mi ani protivný, ani mu zvlášť nefandím, spíše jen celou dobu čekám, jak to ti profíci od filmu zařídí, aby ho nakonec někdo oddělal. (29.08.2009)

// Epilog, ačkoliv slabší prvního dílu, má stále co do sebe. Žak Me*s*rin se vžívá do role revolucionáře a v jistém směru jistou revoluci přináší, nicméně stále je to jenom jeden muž, proti všem. Znepřátelit si "všechny", se zkrátka nevyplácí. Všechno jednou končí a i když nakonci máte chuť říct - ne! Nic nezmůžete se faktem, že ano. K dokonalosti a silnějšímu závěru mi chyběla nějaká "živelnější" vedlejší postava. V první části se herecky i obsahově postavy velice lišily a každá měla co do sebe, to se ve druhé části příliš neděje a všechnu zbylou pozornost už na sebe strhává pouze (přesto vynikajicí) Cassel. Možná tak to mělo být, možná bych to raději jinak, nic s tím už nenadělám, je to jak to je. Kolem a kolem, jako celek - perfektní! (12.01.2013)

[imdb: 7.4/10] | me: Výborne,... prvá polovica Epilógu je dynamická akčna jazda nie na Hollywoodsky spôsob, ale presvedčivo reálna a napriek tomu pútava a vymodelovaná do posledného detailu. Vynikajúco vykreslená postava sa už od samého začiatku vyvíja vďaka skvelému Casselovi. Druhá polovica filmu ma už serióznejši priebeh, ale napriek tomu nestráca na napätí a deji. Všetko graduje a vyvrcholí v napínavom závere. Nie americké a tym pádom iné - ale v tom najlepšom slove zmysle výborné. (09.04.2009)

Tak bohužiaľ som bol trochu viac sklamaný, ako pri prvej časti. Na vine sú logické diery a repetetívnosť akcií. Mesrine prepadne banku, nasleduje prestrelka s policajtmi, ukradnú auto, nabúrajú do iného, to cúvne a utečú. Potom už len vidíme, ako sedia vo svojej skrýši. Takže ich nikto neprenasleduje, polícia si asi povie, že veď nabudúce ich už na mieste dostaneme. Práve policajti vychádzajú z toho všetkého ako najneschopnejší. V závere, ktorý je známy od začiatku však Mesrina iba sledujú a prepadnú v aute. Prečo to nebolo tak jednoduché aj predtým, nevedno. Mesrin tu pripomína Petera Sellersa v Panterovi, použije snáď ešte viac komických prevlekov, v ktorých ho nikto nepozná, iba starý známy ho hneď spozná cez cestu, keď naňho "hrdina" zavolá. Ale ubieha to fajn, je to klasická zábavná gangsterka, len jej ambicióznosť sa obmedzuje práve na tú zábavnosť. (24.05.2014)

Co jsem napsal o první části, platí i pro Epilog. Ten však nabízí od všeho mnohem víc. Mesrine dokončil svou proměnu v ukázkového gangstera a druhý díl tak přitvrzuje nejen v elegantním/inteligentním humoru (konverzace s detektivem, soudní síň), ale i akci (celá první polovina se točí kolem neuvěřitelných Mesrinových manévrů – ať už útěky z vězení, vyloupení kasina nebo honičky s policií). Přibylo i hodně vynikajících scén (setkání s francouzskými vesničany - nelze si nevzpomenout na Bonnie a Clydea, interview, rozhovor s dcerou a samozřejmě ta závěrečná…). Tvůrcům se ale moc nedaří naroubovat na příběh moment, kdy Mesrine přestane "ždímat systém" a objektem jeho zájmu se stává něco poněkud jiného. V tu chvíli příběh také opouští Mathieu Amalric a je to znát… Viděl jsem oba díly bezprostředně za sebou, proto Veřejného nepřítele považuji za plnohodnotný epos, bez jedné či druhé části takový pocit nezaručuji. Jako celek tedy skutečně jeden z nejzajímavějších filmů roku. P.S. Když zazní Non, je ne regrette rien, je jasné, že pro Cassela bude Mesrine tím, čím byla Edith Piaf pro Marion Cotillard. 80% (FFF 2008) (21.11.2008)