Réžia:
Jiří StrachKamera:
Martin ŠecHudba:
Zbyněk MatějůHrajú:
Klára Issová, Tatiana Dyková, Jiří Dvořák, Ivan Trojan, David Švehlík, Aleš Háma, Táňa Fischerová, Miroslav Táborský, Marek Taclík, Viktor Preiss (viac)Obsahy(1)
Dvoudílný televizní scénář Lucie a Josefa Konášových je působivým a dramatickým příběhem lásky, hrdinství i slabosti. Odehrává se ve dnech, kdy šlo našemu národu opravdu o vše, v období protektorátu. Ačkoliv příběh začíná téměř idylicky, na sklonku roku 1941, předčasnou oslavou Silvestra, s falešným zdáním, že vše je stále v pořádku, a dvě krásné mladé ženy, přítelkyně a obdivovatelky tehdejších filmových hvězd, jako byly Adina Mandlová i Nataša Gollová, jsou středem společnosti, právě v tuto chvíli nedaleko odtud, v zasněženém lese, seskočili padákem tři mladí muži: Bartoš, Potůček a Valčík....
Příchod parašutistů, vyslaných z Anglie, kteří se v Pardubicích objeví, znamená zásadní zlom v dosavadním životě obou žen i v životě jejich manželů. Do nebezpečných akcí, které mají parašutistům pomoci splnit zadaný úkol se zapojí nejen ony, jejich manželé, ale i řada dalších osob kolem nich. Přes to všechno však Hana ani Táňa nezapomínají na svou touhu uplatnit se u filmu, touží po krásných šatech a nemohou přehlédnout mužský šarm a svádění Alfréda Bartoše, jednoho z parašutistů. Přátelství obou dívek začne dostávat povážlivé trhliny. Spolu s tím se přiostřuje i nebezpečí odhalení celé této pardubické skupiny. Němcům se podařilo zachytit několik stop, a jedna z nich vede k Valčíkovi, který se skrývá pod falešným jménem coby vrchní v pardubickém hotelu Veselka. Všichni si začnou uvědomovat vážnost situace. Mistrné propojení ryze soukromých, intimních vztahů jednajících postav s historickými událostmi, které, ať zúčastnění chtěli nebo ne, zasáhly do všech lidských osudů, je nesporným kladem obou autorů.
Příběh se sice odehrává ve velmi krátkém časovém úseku, ale je v něm jakoby v kostce postižena široká škála proměn lidských charakterů, od zcela malých selhání až po ta nejzávažnější. Ale jde v něm současně i o obdivuhodné a mnohdy nečekané důkazy odvahy, statečnosti a obětavosti. Je to i příběh o zkoušce, které je vystaveno přátelství, dosud považované za nejpevnější...
Díky tomu, že se autoři zamýšlejí nad touto dobou právě z tohoto hlediska, přes komplikované a nejednoznačné vztahy a postoje vylíčených postav, vznikl text, který se stal skvělým podkladem pro silný a divácky atraktivní televizní film, jehož působivost a dramatičnost ještě zvýraznila režie Jiřího Stracha a obsazení obou hlavních postav Tatianou Vilhelmovou a Klárou Issovou. V neméně důležitých a skvěle zahraných rolích se setkáte i s Jiřím Dvořákem, Davidem Švehlíkem, Ivanem Trojanem, Miroslavem Táborským, Alešem Hámou, Matějem Hádkem, Viktorem Preissem a dalšími.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (222)
Režii ani scénáristům vlastně nelze nic vyčítat. Dělali, co uměli a opravdu odvedli maximum toho, co v nich bylo a je. Problém je jinde. Ne v tom, že v odboji nebyl čas na pohlavní vyžití. Ne v tom, že v něm působili i lidé nehodní. Základní potíží je, že se z filmu zcela vytratily rozhodné črty doby - boj s Hitlerem a jeho pohůnky. Srovnáme-li toto dílo např. s klasickým filmem šedesátých let SMRT SI ŘÍKÁ ENGELCHEN, vynikne plochost Strachova ambiciózního projektu. Pro další srovnání však nemusíme tak daleko do minulosti. Humor a nadhled Hřebejkových MUSÍME SI POMÁHAT je v tomto ohledu ještě nemilosrdnější. Výpadky ve vědomostech a zanedbané sebereflexi zkrátka nejde beztrestně ignorovat. Platí se za ně. Kvalitou díla a narušenou působivostí předkládaného výsledku. ()
Fiktívne príbehy na pozadí skutočných historických udalostí ma vždy zaujímali. Tento prekvapil svojou kvalitou, zaujímavosťou a kvalitnými hereckými výkonmi. Strach nemal strach ísť aj do citlivejších tém a zobraziť hrdinov ako obyčajných ľudí, ktorými aj boli. Nevadil mi ani miestami inscenačný štýl, ktorý vzhľadom na udalosti a formu TV filmu má aj opodstatnenie. Niektorí vyčítajú filmu historickú nepresnosť v správaní sa ľudí počas vojny, že si chodili na prechádzky, na večierky, do krčiem. Ja v tom nevidím nič neobyčajného. Aj počas nemeckej komunikácie žili ľudia ako mohli. Život za protektorátu predsa nebol o dennodennom útlaku na českom národe, bežní ľudia robili, čo mohli. Tých, ktorí naozaj vzdorovali bolo len málo. ()
Film skvělej, výborné herecké výkony, Issovou člověk musel mít rád a Vilhelmkou opovrhovat. Uhrančivý hlas Jiřího Dvořáka. Považuju ho s Petrem Olivou za našeho nejlepšího současného dabéra. Ale nevím proč, celkově mi dojem zkazila ta scéna z gestapa, kdy mlátili do přivázaného Vaška Kroupy. Sice to do té doby patří, ale narušilo mi to tu "harmonii" celého příběhu. ()
Ačkoliv byl Strachův snímek určený pro televizní obrazovky, tak z mého pohledu se jednalo o projekt „áčkových kvalit", kterému by mnohem více slušelo filmové plátno. Zajímavý a uvěřitelný příběh odehrávající se na pozadí kruté doby protektorátu, „prvoligový" hudební doprovod a kvalitní herecké výkony (zejména Klára Issová podává výjimečný výkon) daly za vznik jednomu z nejlepších českých filmů posledních let. ()
I tento snímek zůstal poměrně dobře věrný kvalitám jiných televizních filmů. Trochu méně obvyklá byla pouze práce kameramana. Herecké výkony byly standardní, nekteré lepší některé horší. Docela mi vadila záplava dialogů, které byly někdy vyloženě zbytečné. Také mi připadalo velmi zvláštní, že se některé postavy bavily na ulici o velmi citlivých věcech. Zarážející byla lehkovážnost a neskrývaná spokojenost některých lidí, jakoby za protektorátu zažívali nejlepší chvíle svého života, ještě ke všemu s odbojem. Spíše bych očekával, že by si lidé navzájem dělali malé radosti, aby to celé lépe přežili. Takhle to bohužel ale ztvárněno nebylo. Tvůrci evidentně nevyužili potenciál, který v sobě námět skrýval. ()
Galéria (16)
Zaujímavosti (10)
- Na dvoře gestapa je v jedné scéně možné v pozadí na zdi zahlédnout bezpečnostní kamera. V další scéně je již zakrytá. (Reyak)
- Závěrečná poprava lidí spjatých s pomocí parašutistům se odehrává ve filmu nahnáním do jakéhosi tunelu. Ve skutečnosti se odehrála na pardubickém zámečku, kde je údajně stříleli po dvou, pak písek pečlivě uhrabali, aby nebyl od krve, a přivedli další dva. Nebo zabití Potůčka (Matěj Hádek) českým četníkem – ve filmu vidíme akční útěk lesem, ale ve skutečnosti ho zastřelil ve spánku. (JT19)
- Scéna, ve které Alfréd Bartoš (Jiří Dvořák), utíká před gestapem, se natáčela v Pardubicích, konkrétně kousek od zámku. (sibuk)
Reklama