Réžia:
Jiří StrachKamera:
Martin ŠecHudba:
Zbyněk MatějůHrajú:
Klára Issová, Tatiana Dyková, Jiří Dvořák, Ivan Trojan, David Švehlík, Aleš Háma, Táňa Fischerová, Miroslav Táborský, Marek Taclík, Viktor Preiss (viac)Obsahy(1)
Dvoudílný televizní scénář Lucie a Josefa Konášových je působivým a dramatickým příběhem lásky, hrdinství i slabosti. Odehrává se ve dnech, kdy šlo našemu národu opravdu o vše, v období protektorátu. Ačkoliv příběh začíná téměř idylicky, na sklonku roku 1941, předčasnou oslavou Silvestra, s falešným zdáním, že vše je stále v pořádku, a dvě krásné mladé ženy, přítelkyně a obdivovatelky tehdejších filmových hvězd, jako byly Adina Mandlová i Nataša Gollová, jsou středem společnosti, právě v tuto chvíli nedaleko odtud, v zasněženém lese, seskočili padákem tři mladí muži: Bartoš, Potůček a Valčík....
Příchod parašutistů, vyslaných z Anglie, kteří se v Pardubicích objeví, znamená zásadní zlom v dosavadním životě obou žen i v životě jejich manželů. Do nebezpečných akcí, které mají parašutistům pomoci splnit zadaný úkol se zapojí nejen ony, jejich manželé, ale i řada dalších osob kolem nich. Přes to všechno však Hana ani Táňa nezapomínají na svou touhu uplatnit se u filmu, touží po krásných šatech a nemohou přehlédnout mužský šarm a svádění Alfréda Bartoše, jednoho z parašutistů. Přátelství obou dívek začne dostávat povážlivé trhliny. Spolu s tím se přiostřuje i nebezpečí odhalení celé této pardubické skupiny. Němcům se podařilo zachytit několik stop, a jedna z nich vede k Valčíkovi, který se skrývá pod falešným jménem coby vrchní v pardubickém hotelu Veselka. Všichni si začnou uvědomovat vážnost situace. Mistrné propojení ryze soukromých, intimních vztahů jednajících postav s historickými událostmi, které, ať zúčastnění chtěli nebo ne, zasáhly do všech lidských osudů, je nesporným kladem obou autorů.
Příběh se sice odehrává ve velmi krátkém časovém úseku, ale je v něm jakoby v kostce postižena široká škála proměn lidských charakterů, od zcela malých selhání až po ta nejzávažnější. Ale jde v něm současně i o obdivuhodné a mnohdy nečekané důkazy odvahy, statečnosti a obětavosti. Je to i příběh o zkoušce, které je vystaveno přátelství, dosud považované za nejpevnější...
Díky tomu, že se autoři zamýšlejí nad touto dobou právě z tohoto hlediska, přes komplikované a nejednoznačné vztahy a postoje vylíčených postav, vznikl text, který se stal skvělým podkladem pro silný a divácky atraktivní televizní film, jehož působivost a dramatičnost ještě zvýraznila režie Jiřího Stracha a obsazení obou hlavních postav Tatianou Vilhelmovou a Klárou Issovou. V neméně důležitých a skvěle zahraných rolích se setkáte i s Jiřím Dvořákem, Davidem Švehlíkem, Ivanem Trojanem, Miroslavem Táborským, Alešem Hámou, Matějem Hádkem, Viktorem Preissem a dalšími.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (222)
No úplně bez chyb to zas nebylo, co se týče některých historických faktů, kostýmů, podání a ztvárnění jednotlivých rolích (především jak už tu někdo chytře poznamenal to gestapo mi zde skutečně hrůzu nenahánělo, přišlo mi fakticky ploché), některých českých monologů, které vzápětí vystřídali ty německé a posléze i ty doprovodné titulkové a jiných možných souvislostí nad tím vším jsem tak trochu ještě přimhouřil oko. Na to si však tvůrci filmu, při konečné podobě filmu měli dát přeci jenom trochu víc pozor, a vyvarovat se tak zbytečného případného chaosu, který některý divák prostě nepobere. Co je však důležité, a co mě oslovilo a vedlo ke konečnému hodnocení..? Tak určitě zajímavý scénář, obrazová a zvuková stopa, a víceméně i ta dynamicky pohyblivá kamera bylo asi to nejlepší na celém tomto filmu který se zřejmě líbil... Herecké výkony, nijak oslnivé povětšinou standardní. Někde však výborné a překvapující jako například ten v podání Kláry Issovové, která hrála troufám si říct ve své nejlepší formě. Jinak stále stejní a určitě v dnešní době žádaní herci, některým jsem však to jejich herectví prostě nevěřil. Ještě mě překvapil většinou na dobré a slušné úrovni hrající Miroslav Táborský. Atmosféra strachu, násilí a teroru, byla zobrazována s pečlivou přesností, bohužel bylo tomu tak. Samozřejmě atmosféra tak vypilovaná téměř do toho nejmenšího možného detailu (hodně dělá třeba i černobílý podklad), třeba jako ve starých dobrých filmech jako byli Atentát, Daleká cesta, Vyšší princip nebo Romeo, Julie a tma určitě nebyla, to zas bylo především ovlivněno dobou a v té době ještě nedávnou minulostí. Nicméně na české poměry určitě velmi zručně a kvalitně natočený tv-film od čím dál tím více zrajícího režiséra Jiřího Stracha. Po delší době určitě milé překvapení, byli chvíle kdy mi zkutečně bušilo srdce naplno (zejména při závěrečné scéně, za doprovodu známé skladby Slunečnice), i když jsem čekal nebo tušil co bude dál. PS: Kláře Issové to opravdu sluší i bez těch šatů -:DDD. ()
Jiří Strach je na nejlepší cestě ovládnout televizní tvorbu v ČR. Jak jeho předešlý TV film Brainstorm, tak i zde dokazuje, že i přes tu televiznost umí navodit správnou atmosféru, dostat z ohraných tváří dobré a překvapující výkony, že na pár chvil se domníváte, že jste v kině. Nesmím ani zapomenout na scénář, který je na české poměry špičkový, přesto se v druhém dílu opakuje milostná zápletka, což snížilo moje plné hodnocení. ()
Konečně film o domácím odboji (nikoliv dokument), kterému se dá uvěřit. Po formální stránce - kostýmy, výprava, stejně jako po obsahové. Postavy jsou podány jako skuteční lidé - ani jako supemani, kteří si z těch tupých okupantů dělají šoufky, ani jako odevzdané chudinky trpící pod jhem. Právě onou všední každodenní obyčejností zasazené do mimořádné doby film získává na působivosti. ()
Jiří Strach umí točit filmy. I tento jeho film se může pyšnit pečlivou režií, bohatou výpravou, skvělým hereckým obsazením, zajímavou kamerou. Ale až na několik posledních minut mě nepřesvědčil, že není více, než jen "telenovelou" z doby protektorátu a Heydrichiády. Chápu snahu tvůrců ukázat hrdiny jako lidi se svými neřestmi, potřebami a tužbami, ale mě tento příběh nenadchl a dost často jsem se přistihl, že se nudím. ()
V prvním plánu praští do očí kamera a výprava (tolik historických rekvizit asi v TV filmu nikdy nebylo), ve druhém plánu skvělí herci (jen Dvořák s Vilhelmovou přehrávají), v tom třetím scénář a úhel pohledu na uplynulé události. Dneska už naprosto chápu kontroverzi, kterou film vyvolal. Udělat si z historické osobnosti hrdinu na piedestalu je náramně snadné, ale koukat na to, jak se snaží dostat do kalhotek ženám odbojářů, může vyvolat fyzickou bolest. Jako bych slyšel tamější obyvatele: Nešlapte nám po mýtech a nechte nás na pokoji! Bravo scenáristům za odvahu, bravo Strachovi tuplem, že se toho ujal a tak dobře to zrežíroval. Mám drobné problémy s jednotlivostmi (scéna s fotografií v ruce, obecně všechny přestřelky působily prostorově zcela neurovnaně, chybělo pár vysvětlení k dotvoření obrazu o hrdinech. A česko-německý „stylizovaný“ dabing Roberta Jaškówa mi malém přivodil smrt :-), ale jako celek je tahle past na tradicionalisty výborná a mohla by směle konkurovat všem těm Hlídačům č. 47, kteří tu šanci v kinech bohužel dostanou. Skvělý zvuk a hudba! ()
Galéria (16)
Zaujímavosti (10)
- Lucie Konášová i Jiří Strach označili tento televizní film za svůj vůbec nejlepší. (JT19)
- Na dvoře gestapa je v jedné scéně možné v pozadí na zdi zahlédnout bezpečnostní kamera. V další scéně je již zakrytá. (Reyak)
- Scéna, ve které Alfréd Bartoš (Jiří Dvořák), utíká před gestapem, se natáčela v Pardubicích, konkrétně kousek od zámku. (sibuk)
Reklama