Útěk do divočiny
Into the Wild
Into the Wild
Réžia:
Sean PennScenár:
Sean PennKamera:
Eric GautierHudba:
Michael BrookHrajú:
Emile Hirsch, Marcia Gay Harden, William Hurt, Jena Malone, Brian H. Dierker, Catherine Keener, Vince Vaughn, Kristen Stewart, Hal Holbrook (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Christopher McCandless mal dvadsaťdva rokov, keď doštudoval vysokú školu, ale namiesto toho, aby sa zaradil do civilizačného prúdu, rozhodol sa pre útek do tej najdrsnejšej divočiny a stal sa tak symbolom jednej generácie Američanov. Jeho život inšpiroval spisovateľa Jona Krakauera k napísaniu knihy podľa nájdených McCandlessových denníkových záznamov. Úlohu režiséra a scenáristu si na sfilmovaní tejto literárnej predlohy vyskúšal slávny herec Sean Penn a titulnú pieseň zložil Eddie Vedder zo skupiny Pearl Jam. (RTVS)
(viac)Videá (2)
Recenzie (1 838)
Absolutně fantastický snímek, tak krásný a smutný jak jen film může být. Nádherný ve všem-v soundtracku, ve vizuálu, super taky ten vypravěčský motiv. Další z filmů z myšlenkou. Hirsch tu hraje mnohem lepe než ve všech svých ostatních filmech. A závěr mě dojal k slzám.... 5 (Naposledy sem měl takovéto pocity u Seven Pounds, jen tady to bylo ještě silnější..) ()
Scénář: Sean Penn .. Happiness is only real when shared. _ Osobnostní revoluce proti systému (který pravda není zdaleka ideální) má něco do sebe, vykládá určité konfrontace a cesty, ale naivní způsob provedení jí často ubírá na intenzitě. I tak tuhle jistě fyzicky náročnou roli zvládl Emile Hirsch s velkou ctí a dost se její volbou odpoutal od svých předešlých filmů. Cestování mám rád, ale abych se přiznal, silnější a výraznější dojem z celého filmu na mne udělal až samotný konec putování. Převážná část předcházejícího děje působila díky vleklému tempu, mnoha linkám a bezvýznamným postavám (sice slušně obsazeným) celkem nevýrazně. Vedle finále je samozřejmě působivá sama příroda a její úchvatné scenerie. Nejvíce se mi líbila pasáž projíždění skrz Grand Canyon. Nechybí spousta úchvatných kamerových jízd, které, když ne plátno, vyžadují alespoň velkou televizi. 50%. ()
,,Protože když budu o samotě, budu se mít lépe, než jsem se měl před tím“….. Estetický poutník, jehož domovem je cesta, komplikovaná osobnost milující Tolstoje, Londona a Thoreau, pracovitej malej fracek, toužící se osvobodit od světa abstrakcí, rodičů, materiálna, nátlaku. Jeho slova jsou plná poetiky a pravdy a za doprovodu ,,trempem“ vonící hudby mohou být nakažlivá. Poháněn rebelstvím a hněvem, žádný zkurvený hodinky či sekera, jen touha být venku. TAM VENKU. V DIVOČINĚ! DEFINITIVNÍ SVOBODA! Vrcholné dobrodružství, boj, jenž má za cíl usmrtit nepravou bytost uvnitř. A vítězně uzavřít duševní proměnu. Blíž k přírodě, BLÍŽ K SMRTI! Zajímavej film, nabitej štěstím, radostí ze života. Nebo je to jen pohrdání civilizací, co mě uspokojuje? Co je svoboda? Co chceme od života? Co je to být šťastný?….. Jestli hledáte ,,PŘÍBĚH“, tak tady jste ,,doma“. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Letošní zimu se chystám přežít na listí a lesních plodech. 2.) Nechápu rozdíl mezi civilizací a divočinou. 3.) Je mi dobře mezi ,,hipíky“. 4.) Potřebuju zhubnout. 5.) Jsem fascinován smrtí hladem. PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Film o cestě za svobodou, nezávislostí a nespoutanou divočinou. Užíval jsem si ho od první minuty a také v hloubi duše zatoužil sebrat se, zaletět si do USA a podniknout podobný "útěk" za krásami drsné přírody. Film nabízí kromě výborné kamery a skvělého soundtracku i výborný výkon Emila Hirsche, spoustu zajímavých myšlenek, pohodovou atmosféru a také (alespoň pro mě) překvapivý konec. Na druhou stranu má však snímek jednu dost podstatnou vadu. Postava Christophera je totiž velmi zvláštně napsaná, protože si svým chováním dost často odporuje, protiřečí a tím sráží důvěryhodnost počínání hlavního hrdiny (přecejenom, film se ohání inspirací životem skutečného člověka), za což nejspíš může nepříliš propracovaný scénář a režie. V každém případě, rozhodně nezůstanu u jediné projekce Into the Wild, protože jsem se na něj díval s velmi nekvalitními titulkami (zdravím golfistu :-) ), a to mi příjde vzhledem k tolika řečeným myšlenkám a zajímavým textům písní velká škoda. Prozatím to vidím na slabší 4*. ()
Galéria (50)
Zaujímavosti (48)
- Reálnou stezku Stampede nahradili filmaři okolím aljašského městečka Cantwell, které je přibližně pětašedesát kilometrů jihovýchodně od skutečného místa, které si McCandless vybral pro svůj pobyt v divočině. (DaViD´82)
- Design loga fastfoodu Burger King, kde Chris (Emile Hirsch) pracuje, se objevil až v roce 1999. Logo Oxfam na šeku, Christopher daruje nadaci v roce 1990, se poprvé objevilo až o deset let později. (PATTXA)
- Skoro celý Útěk do divočiny natáčel Sean Penn pod širým nebem a vetšinou přesně v místech, jimiž skutečný Christopher McCandless prošel. Štáb zcestoval celý severoamerický kontinent: od Mexika přes Kalifornii, Las Vegas a Grand Canyon. Celkem čtyřikrát se přesunul na Aljašku - důvodem bylo zachycení všech čtyř ročních období. (Pumiiix)
Súvisiace novinky
Zemřel herec Hal Holbrook
V požehnaném věku 95 let odešel 23. ledna americký herec nominovaný na Oscara, Hal Holbrook. Zprávu včera předala deníku New York Times jeho osobní asistentka Joyce Cohen. Holbrook se narodil se v… (viac)
Soukromé „topky“ předních uživatelů ČSFD.cz
Jak jde čas, některé filmy přirůstají k našim srdcím a získávají na hodnotě, jiné naopak můžou zapadat prachem, i když nás v době svého uvedení nadchly sebevíce... Zde vám přinášíme přehled… (viac)
Nejlepší filmy desetiletí dle ČSFD.cz
Byl by hřích opomenout při příležitosti končícího prvního desetiletí nového milénia souhrn nejlepších filmů daného období. Zde vám přinášíme žebříček třiceti nejlepších celovečerních filmů dle… (viac)
Nej filmy roku 2008
Mezi ČSFD uživateli s nejvíce body jsme udělali malý průzkum, které filmy se jim v roce 2008 líbily nejvíce a které nejméně. Nejedná se o žádné „ČSFD Oskary“ ani žádnou oficiální statistiku, jde… (viac)
V září roku 2007 uvedl hollywoodský herec Sean Penn svůj v pořadí čtvrtý režisérský počin s názvem Útěk do divočiny, na němž se podílel i jako spoluautor scénáře a producent. Autorem předlohy k filmu je americký spisovatel a novinář Jon Krakauer, který příběh Christophera McCandlesse zpracoval nejdříve jako článek pro časopis Outside pod názvem Death of an Innocent. To se psal leden roku 1993. Teprve po velkém rozruchu, který nastal po vydání článku, se Krakauer rozhodl článek dále rozpracovat a vydat v knižní podobě. Ta vyšla v roce 1996 pod názvem Into the Wild. Krátce poté si knihu přečetl Sean Penn, byl jí velmi nadšen a ihned začal uvažovat o jejím převedení na filmové plátno. Rodina po zesnulém Christopherovi byla ovšem dlouhou dobu proti. Teprve po deseti letech se Pennovi podařilo rodinu přemluvit a získat svolení. Příbuzní se na snímku dokonce aktivně podíleli, především Christopherova sestra. Ta poskytla režisérovi velké množství informací a tato skutečnost se plně promítla do formální podoby výsledného díla. [==] Krakauer článek a posléze knihu sepsal pouze na základě nalezeného McCandlessova deníku, Penn ale při psaní scénáře bral v potaz i informace, které mu byly poskytnuty při setkáních s Christopherovou rodinou. To znamená, že ve filmu není jen jeden vypravěč, tedy sám Christopher, ale i celá řada dalších postav. V tomto ohledu připomíná Útěk do divočiny částečně film Orsona Wellese Občan Kane. Snímek, jehož rozpočet se pohyboval někde okolo 20 milionů dolarů, nebyl v době uvedení do kin příliš komerčně úspěšný. V amerických kinech si na sebe dokonce nevydělal, zisk přineslo až uvedení do evropské sítě a vydání filmu na nosič DVD. V současné době (léto 2007) se výnosy Útěku do divočiny pohybují někde okolo 55 milionů dolarů. Všechny tyto informace leccos o díle naznačují, umělecké ambice a snaha oslovit širší divácké spektrum jsou znatelné, v žádném případě se ale nejedná o komerční blockbuster, které s oblibou točí např. americký režisér Michael Bay. [==] Film je velmi problematické uchopit správným způsobem. Nejrozporuplnějsím prvkem vidím samotnou strukturu syžetu. Ten je řazen přehledně, v rozsáhlém počtu flashbacků se divák bez větších problémů dokáže orientovat. Způsob, jakým je ale podán, tzn. vysoký počet postav, které o Christopherovi vyprávějí v téměř nikdy nekončícím voiceoveru, vytváří ne zcela věrohodnou mozaiku vzpomínek, z níž si divák poté utváří komplexní pohled na postavu Christophera. Dominanta není z filmu stoprocentně a na první pohled znatelná, je možné na něj nasadit dva různé pohledy, dvě různé optiky čtení. Ta první, výše popsaná je z filmu přece jen více patrná nežli ta druhá; alternativa „osamělost a odlišnost hrdiny jako princip identifikace s divákem“. Ta mi nepřijde až tak ozvláštňújící a dominantní. Pokud bych se na počin díval především z tohoto hlediska, mohl bych Útěk do divočiny porovnávat s filmy, jakými jsou např. Forrest Gump a Trosečník Roberta Zemeckise či Příběh Alvina Straighta Davida Lynche. V každém z těchto filmů je ústřední postavou jedinec, jenž se více či méně vymyká standardům konzumního života, často je obklopen lidmi, ve výsledku ale zůstává jako samotář, podobně jako postava Christophera McCandlesse. Jaký je to ale Christopherův Útěk do divočiny, pryč od jakýchkoliv výdobytků moderního života, když Christophera opouštíme ve chvíli jeho posledního pohledu v úzkém sevření opuštěného autobusu? () (menej) (viac)