Réžia:
Sean PennScenár:
Sean PennKamera:
Eric GautierHudba:
Michael BrookHrajú:
Emile Hirsch, Marcia Gay Harden, William Hurt, Jena Malone, Brian H. Dierker, Catherine Keener, Vince Vaughn, Kristen Stewart, Hal Holbrook (viac)VOD (2)
Obsahy(2)
Christopher McCandless mal dvadsaťdva rokov, keď doštudoval vysokú školu, ale namiesto toho, aby sa zaradil do civilizačného prúdu, rozhodol sa pre útek do tej najdrsnejšej divočiny a stal sa tak symbolom jednej generácie Američanov. Jeho život inšpiroval spisovateľa Jona Krakauera k napísaniu knihy podľa nájdených McCandlessových denníkových záznamov. Úlohu režiséra a scenáristu si na sfilmovaní tejto literárnej predlohy vyskúšal slávny herec Sean Penn a titulnú pieseň zložil Eddie Vedder zo skupiny Pearl Jam. (RTVS)
(viac)Videá (2)
Recenzie (1 838)
Do sebe zahleděný film, který se opájí svým vizuálem a filosofií. Je v obrovské bublině, ze které se dívá na svět a soudí ho, tvrdí, že ho umí vylepšit a neustále si na něco hraje. Jak nemám rád Penna herce, zřejmě nebudu mít rád ani Penna režiséra. S trochu kratší stopáží by to možná na ty čtyři hvězdy stačilo, protože tu je několik zajímavých scén a drží to pohromadě, ale pod nehty se mi to nedostalo. ()
Dlouhý a příjemný pohled do nitra jednoho muže, který měl více odvahy a důvěry v sebe sama než jsem kdy viděl. Sean Penn si vybral velmi zajímavou látku, které vtiskl svůj rukopis působivými záběry a odpovídající atmosférou, která působí velmi věrohodně. Výběr Emile Hirsche, vycházející hvězdy, byl mistrovský tah, protože on nejen díky své zajímavosti pro kameru a diváka (nevím, jak to jinak říct:)) utáhne s přehledem celý film. Příběh má velkou sílu a hloubku, která možná není na první pohled zřejmá, ale je tam. Pár okamžiků působí až naivně, jak je mohl někdo uskutečnit tak jednoduše, ale to si uvědomíte, až budete na film myslet s menším odstupem a všechny krásné dojmy z vás aspoň lehce opadnou. Osobně jsem neočekával takový konec, možná jsem se ho spíše obával, ale musím smeknout za to, jak dokázal Sean Penn převést na plátno příběh jednoho útěku, o kterém možná sní mnoho lidí a nikdy ho neuskuteční... ()
chris byl mladík se srdcem dobrodruha, který se rozhodl vzepřít pohodlí každodenního života a hlavně utéct.. utéct od společnosti, od rodiny, utéct od reality.. jako cíl své cesty si zvolil aljašku.. rozhodl se žít uprostřed divočiny.. a rozhodl se přežít.. bohužel příroda umí být stejně tak krutá jako nádherná.. a člověk (chce se mi říct naštěstí) nad ní nevyhrává.. kouzlo tohohle filmu můžete objevit od prvních minut.. celé to je v síle přírody, v naprosto geniální hudbě eddieho veddera a v očích emila hirsche, když pozoruje losí stádo..... ()
Přestože Útěk do divočiny je na mnoha místech myšlenkově laciným a podbízivým, tak by bylo ode mě stejně prvoplánové se proti němu nějak radikálně vymezit. Látka filmu je v dnešní době opravdu zajímavá (i když nijak originální) a Emile Hirsch si nepochybně musel při natáčení projít opravdovým peklem. Kamera sebejistě krouží jako orel v nebeských výšinách, režie chrlí jeden nápad za druhým jako při pásově výrobě, a přesto tomu něco chybí. A to nějaký jednotící koncept, který by všechny tyhle zajímavosti něčím spojil a vytvořil z nich dechberoucí celek. Takhle to vypadá, že každých pět minut se za kamerou mění režisér se svou osobní vizí a na konci, kde nic tu nic. Ale co z toho, když se na to tak pěkně dívá a celý příběh je opravdu silnou výpovědí kluka, co se jednoho dne vzbouřil proti společnosti a stal se z něj opravdový muž. ()
Láska k přírodě a ke knihám není nejlepším předpokladem ke sledování tohoto pseudoherojského příběhu. Kde měla být prostá lyrika, je těžký patos, kde mělo být dojetí, ční kýč, kde měl být respekt k přírodě, je pár šouravých kroků kolem zrezivělého autobusu, kde moudrost, pár vytržených citátů, kde psychologická sonda, tam přeludy duševně nemocného člověka. Pennovo flagelanství a chabá konstrukce hlavního hrdiny ve mně bohužel přebilo i místy intenzivní roadshow. 50% si zaslouží vedlejší postavy, na nichž film stojí, hudba a několikero scenérií. Nikoli příběh a jeho vyprávění, které mi svou hloupostí připomíná Pláž. Nikoli Christopher McCandless, jehož příběh z jiného úhlu si můžete přečíst zde: http://nmge.gmu.edu/textandcommunity/2006/Peter_Christian_Response.pdf P.S. Z nadšeného přijetí by měl Don Quijote nepochybně radost. ()
Galéria (50)
Zaujímavosti (48)
- Chris (Emile Hirsch) přichází do přívěsu za Tracy (Kristen Stewart) a sundá si z krku ručník. V dalším záběru zezadu však má ručník stále kolem krku. (PATTXA)
- Autor knižní předlohy Jon Krakauer zmiňuje dva faktory vedoucí k McCandlessově smrti. Prvním mohl být jev známý jako "králík", což je vyhladovění v důsledku zvýšené činnosti. Dále Krakauer spekuluje, že McCandless mohl pozřít toxická semena ("Hedysarum alpinum" nebo "Hedysarum mackenzii"), případně formu, která na nich roste ("Rhizoctonia leguminicola" vytváří jedovatý alkaloid swainsonine). Nicméně článek v Men's Journal uvedl, že rozsáhlé laboratorní testy přítomnost toxinů v potravinách McCandlesse nepotvrdily. Dr. Thomas Clausen, předseda oddělení chemie a biochemie na UAF, řekl: "Myslím, že lov a extrémní množství pohybu ho roztrhalo na kusy. Nenašel jsem žádné toxiny ani alkaloidy. Jedl bych to sám." Ve filmu je jako příčina smrti Chrise (Emile Hirsch) uvedena konzumace divokého sladkého hrachu, ovšem analýza potvrdila, že žádné toxické látky neobsahuje a v celé moderní lékařské literatuře není záznam, že by se někdo otrávil tímto druhem rostlin. Oficiální závěr vyšetřování tedy zněl, že Christopher McCandless nenašel cestu z divočiny, nebyl schopen nic ulovit a vyhladověl k smrti. (Beastmaster4)
- Takřka současně s Útěkem do divočiny vytvořil Ron Lamothe snímek The Call of the Wild, rovněž mapující McCandlessovy osudy. V tomto případě se však jedná o ryzí dokument. (DaViD´82)
Reklama