Zahrada

Ke knize mám vztah silný, neb mi ji kdysi předčítal hlas, který již neuslyším, a také to byla jedná z prvních knih,v které jsem si slabikoval. Patří k těm knihám (jako Alenka či Malý princ), které lze prožívat jako dítě i po letech jako dospělý. A toto zpracování Břetislava Pojara a výtvarníka Miroslava Štěpánka je velice vtipné, akční, nesentimentální, nedětinské a přitom poetické. (16.04.2013)

Už samotná Trnkova předloha je vynikající, poetická, s mnoha úletovými nápady (celá pasáž o namyšlené mouše třeba, nebo nakonec i velryba), vtipem. Loutkové zpracování dotváří dokonale tuto poetiku včetně herců, kteří klukům (kocourovi, slonům, trpaslíkovi, velrybě) propůjčili hlas. Snivé a někdy i tajuplné. Jako dětské sny a hry. (17.08.2014)

Zahrada je půvabnou loutkovou (a částečně kreslenou) sérií (nejen) pro dětské publikum. Břetislav Pojar s výtvarníkem Miroslavem Štěpánkem přijali výzvu Mistra animovaného československého filmu a společně zadaptovali stejnojmennou knižní předlohu Jiřího Trnky. Filmové zpracování poměrně výstižně odráží duše kluků, jež prahnou po dobrodružství a zároveň je v nich obsažena jak odvaha (dalo by se říci jistá forma té rebelie proti zažitým pořádkům), tak i určitá bázeň (tedy poslušnost obvykle vnímané spořádanosti). Když Zahrada otevře svá tajuplná vrátka, vyleje se kouzelný svět představivosti, her, udatnosti, přátelství, vtipu, svět plný nezapomenutelného dobrodružství, svět neotřelý a v současném životě snad také zapomenutý a neznámý. Milovník zvířat seznamuje s podmínkami a předpoklady, O té velké mlze připravuje první setkání s tajemným světem a tím neočekáváným dobrodružstvím, Jak ulovit tygra je potom odhodláním k prvnímu hrdinskému skutku a upevněním přátelství, O myších ve staniolu je zjištěním, že zdánlivá divokost nemusí představovat skutečné nebezpečenství, a Velryba - Abyrlev je hravostí imaginace. Uličnickou hravostí také oplývá mluvené nebo doprovodné slovo: a to jak u Pavlíny Filipovské s Ivou Janžurovou, Jiřinou Jiráskovou a Růženou Merunkovou jako členů klukovské party, tak u Františka Filipovského jako zlomyslného kocoura, Martina Růžka jako svérázně vzdělané velryby a Bohuše Záhorského jako vypravěče. Zahrada je nadneseně nenuceným pobavením, uličnickým, ztřeštěným, a přesto laskavým a nenásilným. A také mně přináší závan vzpomínek na mé vlastní dětství. (30.08.2022)

Milovník zvířat - 75%. Milé, hravé a roztomilé. Pěkný úvod do této krásné zahrady. O té velké mlze - 80%. I když jsme čekali vzhledem k nevídanému úspěchu jasných 5 hvězd, nakonec to tak nebylo. Ale pokrok oproti jedničce to je. Parta kluků nás zaujala! Jak ulovit tygra - 80%. Možná nejlepší díl z celé série! Velký podíl má na tom kocour (Filipovský). Velryba - Abyrlev - 75%. I když se to rozvíjí slibně, nakonec se to přehoupne/propadne v nevtipnou a utaženou... stejná úroveň jako jednička. O myších ve staniolu - 80%. Je zajímavé, že jsme tento díl viděli nejpozději a přitom si ho pamatujeme nejhůře. Toť asi tím, že už nás nemohl ničím překvapit... vlastně mohl, ale nečekali jsme to a nestalo se tak. Jinak úctihodné ukončení celé minisérie, která je sic hezká, ale bohužel chvílemi zarostlá stejně jako naše milá zahrádka :-) - Dohromady jasné 4 hvězdy a jestli 80% či 75%.... na to ještě musíme počkat... (12.10.2018)

Pojarovský majstrštyk, který zasáhne člověka zvláštní směsicí nálad a zběsile treskutých nápadů - svou nostalgií, laskavým a přitom chytrým humorem i klukovskou hravostí, uličnictvím, bezbřehou fantazií a bla bla bla..takhle bych mohl květnatě chválit až do rozplyznutí.. Navíc je kouzlo i v tom, že příběhy fungují taky samostatně, ale samozřejmě je nejlepší to vidět jako animák - celovečerák v kuse, co se hned tak neokouká, poněvadž vychytávek je tam spousta:) (20.05.2011)