Bunker smrti

Je pravda, že vojnovým hororom moc nefandím, radšej si pozriem "čistú" vojnovú akciu, ale toto celkom ušlo.Rozhodne lepšie ako Deathwatch. Vyzdvihnem aspoň pozitíva ako napr. brutálne drsný look nemčúrov a partička žoldákov tiež vyzerala, že sa s ničím neserie. K tomu celá tá atmosféra starého SS bunkra, dá sa... (28.08.2008)

Mohl to být celkem slušný horor, jenže není. Bát se není čeho a samotný děj také nic moc nenabízí. Jestli chcete vidět vraždící nemrtvé nácky v akci, zkuste se podívat třeba na Mrtvý sníh. Sice to také není žádná pecka, ale je tam víc akce, krve a ti fašouni vypadají úžasně. Bunkr smrti je spíše ztráta času. (01.08.2010)

„Sú nepremožiteľní...“ – „Áno. Ale to sme boli tiež.“ Mám rád komorné nízkorozpočtové horory, kde skupina drsných vojakov čelí stokrát krvilačnejšiemu Zlu a navyše BUNKER SMRTI mi po prečítaní obsahu pripomenul môj obľúbený BUNKER s Jasonom Flemyngom resp. o čosi menej obľúbenú HLIADKU SMRTI s Jamiem Bellom a Andym Serkisom. Bohužiaľ, hoci mali tvorcovia k dobru veľa plusov (atmosférický bunker, nacistov, skúsených žoldnierov po votrelecky strácajúcich pevnú pôdu pod nohami), akosi sa potácajú z jedného tmavého kúta do druhého a nič z toho. Paradoxne ma slabá snímka bavila skôr v strohých chvíľkach, kedy sa „budujú vzťahy“ a „robia dialógy“; akcia nudná a chaotická. Škoda, tento film ma nepresvedčil. A to som sa naň dva roky tešil. (03.01.2011)

Znáte to... Kamarád vám doporučí film s tím, že opravdu stojí za to a měli byste ho vidět atp. Vy si film obstaráte, pustíte... A kroutíte hlavou, jak vám někdo mohl doporučit takovou pitominu a máte problém dokoukat, aniž by se vám neudělalo nevolno... Ano, Bunkr smrti patří mezi ně. Člověk tuší, že je to horor, ale pořád se nemá čeho bát. Žádné tajemno, žádná postupně budovaná atmosféra. "Napětí" filmu spočívá v tom, kdy už se konečně začne něco dít, neb "ticho před bouřkou" zabírá podstatnou část snímku. Respektive trochu strašidelné to je, ale pocit strachu je potlačen laciností a hloupostí filmu. A když se konečně začne něco dít (banda nesmrtelných nácků uvízlých v čase zadělaných od močůvky nebo od čeho), je divák zklamán, že takovou dobu čekal kvůli tomuhle... Pouze pro opravdu dlouhé, nudné, prázdné zimní večery... 20% (08.08.2009)

Jediný co v tomhle divadýlku stojí za řeč je příběh, kterej je ale hrozně natočenej. Každej herec je neuvěřitelně debilní a každá situace trapná až do úplnýho konce. Jinak ve filmu je řeč o Feadelskym experimentu, pokud nevíte o co v něm šlo tak tady je: Filadelfský experiment Jednalo se o projekt amerického válečného námořnictva, které chtělo mít v průběhu války novou "zbraň". Ve filadelfskem experimentu šlo o radarovou neviditelnost torpédoborce USS Eldridge s vojenským číslem DE-173. Tato loď vešla do historie jako pokusný objekt jednoho z nejzáhadnějších vojenkých experimentů. Na prvních experimentech s neviditelností se začalo pracovat v "Institute for Advanced Study" už v roce 1933 na základě prací Davida Hilberta ("Hibert Space", 1912), dr. Levinsona (levinsonovské rovnice času), dr.Johna Hutchinsona a dr.Kurtenauera. V roce 1942 se stal projekt plně vojenskou záležitostí a velení převzal dr.John von Neumann. Na projektu pracoval i Albert Einstein a uplatnil zde v praxi svou teorii Unitárního pole. Podle záznamů byl u námořnictva zaměstnán jako poradce od 31.5. 1943 do 30.6. 1944. Filadelfský experiment se uskutečnil 12. srpna 1943 v 9:00 hod za přítomnosti kompletní posádky. První minutu viděli pozorovatelé loď přes zelenou mlhu a potom ztratili radiové spojení a lod zmizela. Objevila se v 610 km vzdáleném přístavu Norfolk-Newport v Porthsmouth. O 4 hodiny později se loď vrátila do filadelfského přístavu. Některé její části byly poškozené a některé dokonce úplně chyběly. Nejhorší však byl dopad silového pole na námořníky. Jeden z nich byl doslova zapuštěn do paluby lodě. Na místě mu byly amputovány paže. Ostatní byli v plamenech, nebo běhali v šílenství po palubě. Někteří úplně zmizeli. A pro ty, kteří přežili, měl pokus vážné následky po celý zbytek života. Jeden námořník prošel před zraky manželky, dvou dětí a dvou přátel zdí a už ho nikdo nikdy neviděl. Známí je také případ dvou námořníků, kteří se "vypařili" v baru před zraky desítek hostů. Většina posádky, která přežila, byla nakonec pozavírána v různých ústavech po celé zemi a dnes již zřejmě nikdo nežije. K experimentu bylo použito na obou pólech zploštěného centrálního rotujícího elektromagnetického pole sféroidálního tvaru. Vysílaná frekvence byla kritická, při které dochází k vzájemnému působení s pátým rozměrem (změna směru a rychlosti toku času). Energie tohoto pole sahala do vzdálenosti 90 metrů. K napájení pulzního oscilátoru bylo použito dvou 75kVA generátorů plus jeden 8MW dieslový. V roce 1943 se námořnictvo rozhodlo uskutečnit ještě jeden pokus. V říjnu zůstala loď bez posádky 15-20 min neviditelná, ale po znovu objevení byla značně zdevastovaná. Další skoušky byly proto zastaveny. (29.06.2008)