Vortice mortale

Mizérie! Tohle modernější giallo stálo za starou belu a svým předchůdcům ze sedmdesátých let nesahá ani po kotníky. Žádná tajemná atmosféra, vyloženě hloupá zápletka a dementní předvídatelné vyvrcholení. Ruggero to pěkně zamáslil. U něho jsem zvyklej na trashový vály, ale on ten trash přimíchal i do tohoto žánru a to je špatná volba. Dokonce se objeví i v malinké roli zvědavého souseda. Raději rychle na tento brak zapomenout, kdyby aspoň ty ženský byly pěkný, ale takový ohyzdy aby člověk (Deodato) pohledal. Vůbec, i ty erotické scény byly k smíchu/pláči, jediné co je na nich pěkné jsou výstavních kozy dvou ze tří sester. Aspoň že ten Claudio Simonetti střídá pěkné hudební pasáže. (09.07.2021)

Patřím k těm, kteří mají Ruggera Deodata zafixovaného pouze jako tvůrce gurmetského Ultimo mondo cannibale a trochu taky pozitivně debilní conanovské variace The Barbarians. Proto, když jsem ho ke svému překvapení zahlédl v titulcích coby režiséra, jsem byl docela zvědavý. A stejně jako jsem byl trochu rozpačitý z jeho UMC, jsem trochu rozpačitý i z Vortice mortale. Že jsou pointy giallo filmů nejednou mimózní (a to i počátkem 90. let) už jsem si zvykl. ale tohle pointu snad ani nemá (a pokud jo, tak je nad mé chápání). Naštěstí ale v podobných filmech zrovna o ni nejde a Deodato se o tom snaží přesvědčovat každou vteřinou filmu. Vortice mortale funguje mnohem více jako erotický (s důrazem na to slovo) thriller, než horrorem říznuté giallo, i když krve a několika zajímavých gore scén se dočkáme. Je to poměrně zvláštní film, teoreticky kromě erotiky nic moc zajimavého neposkytuje, ale přesto se u něj nenudíte a baví vás, i když se v dějové linii a pohnutkách a jednání postav prostě ztratíte. Má prostě zvláštní atmosféru. Celý film jsem přemýšlel nad tím, kde už jsem představitelku jedné ze tří sester viděl, protože je charakteristická a zajímavá, a ona to je polská "Marylin Monroe" Katarzyna Figura. Se nám ale od Kingsajzu pěkně vyprsila, jen co je pravda. (22.03.2016)

Všetko dôležité a zaujímavé sa odohrá na začiatku. Nočná milenecká scéna za zvukov triangla, s čiernou mačkou, sledovaná utajenou voyerkou... Keď je ráno nájdená v práčke s kapacitou cca 150 kg dokrvava vypraná mŕtvola milenca, všetky štyri (z toho jedna slepá) dievčatá zo starého domu sú podozrivé a začína pomerne nudné vyšetrovanie vraždy. Ale dalo sa to pozerať. Dievčatá sa ochotne, aj keď sa to od nich vôbec neočakávalo, obnažovali a vytvalo zvádzali detektíva. Vo filme je plno erotiky, skoro žiadne gore a len chabý príbeh. Hudba aj kamera však ponúkajú zaujímavý zážitok a vytvárajú výbornú atmosféru. Podľa prostredia mesta bol tento film zrejme natáčaný v Budapešti. Je to vlastne neskoré giallo, ktoré dokazuje, že v tom čase (1993) mal tento žáner svoje najlepšie roky už za sebou. Bezdôvodná erotika je paradoxne korením filmu, ktorého názov síce znel bizarne a lákavo, ale principiálne bolo fuk, či by sa volal mikrovlnka alebo mixér, lebo vraždiaci stroj sa prezentoval iba 2x ( pričom to podstatné sa dialo mimo obraz) a tú čiernu robotu aj tak urobila žehlička. (21.08.2011)

Jestli někdo na přelomu 80. a 90. let opravdu uměl točit gialla, tak to byl Ruggero "kanibal" Deodato. V jeho podání ale nejsou gialla koncipována, tak jak je běžný divák zvyklý. Na Bavova maskovaného vraha v rukavicích rovnou zapomeňte, spíše bych přirovnal jeho styl k pre-giallům, které byly točeny v průběhu 60. a na přelomu 70. let. To znamená thriller se zajímavým spiknutím a vražednými intrikami. V Deodatově provedení okořeněné navíc gore-scénami a sloní dávkou štiplavé erotiky, která velice výrazně podtrhuje budovanou atmosféru zaplivaného postkomunistického Rumunska. Pro milovníky giall a obskurních záležitostí jasná volba! P.S.:Hudební doprovod je opravdu skvostný! (09.04.2012)

Devadesátkový trash, z kterého 70. léta smrdí na sto honů. Natáčení v bezútěšné a špinavé Budapešti tomu dost napomáhá, ale tak si i říkám, jestli tam netočili jenom proto, že to prostě bylo levnější, než točit v demokratických a komunismem neutlačovaných zemích, kde ceny rostly strmě vzhůru, tohle nás, porevoluční „výchoďáky“, teprve čekalo… (30.10.2011)