Poslední kanibalové

„Poslední kanibalové“ rozhodně nejsou klasický kanibalský film v tom smyslu, že jde jen o ten hnus. Je zde i příběh, který je napínavý a který se dá sledovat, jen s tím rozdílem, že sem tam zavřete oči, když se zde zabíjí nějaké to zvíře. Jinak snímek ukazuje to, že někdy prostě musíme udělat skutečně hrůzné věci, pokud si chceme zachovat vlastní život. Není to dokonalé, to ani omylem, ale ve srovnání s podobnými kusy to přece jen silně vyčnívá. (05.03.2014)

Příjemný přírodovědný snímek s krásnou přírodou, působivými scénami - anakonda požírající varana, škrtič kaloně či krokodýl orla - a primitivním kmenem jako bonusem. Před lety se mi snímek líbil více a Cannibal Holocaust mám nejraději, i tak u 4* zůstanu. Kanibalské filmy buď berete, nebo ne, střední cesta asi není. C.H. je výpovědí o naší civilizaci, o současném člověku a jeho postavení v přírodě, jeho vztahu k druhým. Poslední kanibalové jsou z větší části cestopisným dokumentem natočeným na kvalitním materiálu, jak bývá u Italů zvykem (Technicolor je prostě jednička). Film nemá z pochopitelných důvodů dodatek, že žádnému zvířeti se během natáčení nic nestalo. Nejde však o nějaké týrání či nesmyslné zabíjení, jde o přírodu (no a ten krokodýl...tak u nás se zase zabíjejí a jí prasata, že). Filmaři si natáčení zajisté užili (pijavice, hmyz, vlhko...). Jen ta kobra v Amazonii mi nějak nesedla... (29.09.2015)

Osobne nechápem, prečo sa už tento Detodatov pvotný stret s kanibalmi nestal takým (ne)slávnym kultom, akým sa stal Cannibal Holocaust. Jungle Holocaust (alebo Last Cannibal World), čo sa týka nechutností, si totiž so svojim známejším bratom v ničom nezadá. Sú tu špinaví kanibali pochutnávajúci si na čerstvom ľudskom mäse, sú tu scény násilia (najčastejšie páchané na ženách) vrátane znásilňovania, a samozrejme, je tu skutočné zabíjanie zvierat. Deodato pozvoľna zvyšuje hranicu únosnosti tým, že nám najskôr ukáže hada požierajúceho jašterku a netopiera, neskôr samotné zabitie hada a pelikána údermi sekery do hlavy, až k absolútnemu vyvrcholeniu - odrezaniu hlavy a následnému kompletnému vypitvaniu živého krokodíla, ktorému ešte aj po vykuchaní bije srdce a jeho končatiny sa zmietajú v kŕčoch. Čiže navlas rovnaká scéna, akou bola v Cannibal Holocauste tak kritizovaná pitva korytnačky. Naviac sa dočkáme jednej veľmi alarmujúcej scény s vraždou práve narodeného dieťaťa. Popri týchto masakroch sa zároveň režisérovi darí udržať príbeh v uveriteľných medziach a v závere pekne vykresliť psychiku zdecimovaného civilizovaného človeka uväzneného v pazúroch besniacich domorodcov. Jungle Holocaust sa týmto svojou kvalitou (či ju vnímate pozitívne, alebo negatívne) stáva rovnako desivým hororom, akým je jeho slávnejší nástupca. (28.12.2005)

Dříve, než Ruggero Deodato světu ukázal, co je to skutečný horor, natočil snímek The Last Cannibal World. Tedy film s kanibalskou tématikou, na který se, stejně jako v případě Cannibal Holocaust, valí vlna kritiky, popřípadě nadšení nad dobře odvedenou prací zobrazující teror, strach a nejistotu hlavního hrdiny v plné parádě. Leč z hlediska mého tomu tak není. Možná jsem očekával až přílišnou brutalitu, jež nám byla ukázána v již zmíněném Cannibal Holocaust, možná kanibalské orgie, možná více kontroverze, možná něco jiného, nevím... Výsledek však, podle mě, dopadl příšerně. Postavy se chovali jako idioti, hudba se k filmu absolutně nehodila (leda by se jednalo o porno ze 70.let), kanibalové byli k smíchu a strach a teror v nedohlednu. Oproti Cannibal Holocaust je toto jen obyčejná zívačka a jsem rád, že to bylo viděno teprve až po něm, protože kdoví, zda bych po této příšernosti dokázal dát Deodatovi druhou šanci. Ta jedna hvězdička za jednu dvě solidní scény (především pitva krokodýla) a krásnou kanibalku s prsy číslo tři. (18.08.2010)

Jeden z prvních a rozhodně těch lepších "cannibal" horrorů. Sympatické je na něm to, že opravdu funguje i jako dobrodružná story malé výpravy, kterou ta hnusná džungle doslova sežere. Anakondy, krokodýli a lidojedi jsou jen slabým výčtem všeho nebezpečí, i když hlavními záporáky zůstávají samozřejmě titulní domorodci. Nějaký ten lidský chod rozhodně nechybí, ale dojde i na pár jiných chuťovek, třeba brutální vykuchání krokodýla nebo porod, po němž domorodá matka hodí své novorozeně dalšímu krokodýlovi. A závěr je celkem nečekaný nervák, v němž hrdinovi musíte držet palce. (11.09.2014)