Kanibali

Dosť primitívny spôsob snahy upútania pozornosti a zarobenia pár korún. Úplne zvrátený horrorový dokument, teda ak sa to vôbec k niečomu horrorovému vôbec blíži. Je to len pár nechutných a naozaj hrôzostrašne vyzerajúcich záberov, bez deja a zápletky. Ale ak to je skutočne autentický materiál, čo niektoré zábery tento pocit evokujú, preklínam tvorcov a hlavne distrútorov takéhoto svinského materiálu. 40%. (11.09.2006)

Jeden ze základních stavebních kamenů mého hororového fanouškovství. Když mi bylo asi tak 14, sestřenka provozovala videopůjčovnu, takže jsem měl to štěstí, že mi byl tento - grc - snímek - grc - bez problémů zapůjčen. No, nepoblil jsem se, ale docela mě perverznost a brutalita poznamenaly, no na druhou stranu mi bylo jasné, že když jsem ustál tohle, ustojím toho hodně. Pokud si tohle pustíte, počítejte, že jdete do nejhoršího a že si to budete dlouho pamatovat. Doporučuju jen těm nejotrlejším. 75% (26.02.2013)

Extrémne násilné, áno, ale nemyslím si, že účelovo. Explicitná brutalita na scéne je iba odrazom ľudského zla, ktoré v sebe nosí skupina bezohľadných dokumentaristov. Tvária sa civilizovane a domorodcov stávajú na úroveň zvierat, ale pravda je úplne iná. Nakoniec nemá divák inú možnosť, ako indiánom v ich krvavej pomste držať tak trochu palce. Hrozivé výjavy skvelo podčiarkuje hudba, ktorá sa vhodne strieda od radostných tónov až po skutočne desivé. Found footage forma filmu sadla, a verím, že svojho času museli diváci z toho, čo videli, skoro odpadnúť. (31.12.2022)

I z hnusu tělního marastu bez duší povstalo dílo opředené mýty a skandály, které mnohé z videorekordérů hltaly, očekávaje neočekávané. Právě ona skandální pověst, ten opar, který se u Cannibal Holocaust drží, jak mouchy nad latrínou, vyplynula mi na mysli, když jsem třímal konečně v rukou tohle DVDčko. Dílo samotné se dá rozdělit do několika etap, bez horských prémií vkusu, mezi kterými se prolínají prvky dobrodružného filmu, pokusů o horor (tohle bych dal do hybridně gigantických uvozovek), střepy z řadového porna a kořením v podobě snuff otevřených záběrů. Jednoznačný záměr být nej, ať už nejpřímočařejší nebo nejautentičtější, je patrný ve stupňování krvavých a brutálních dávek. To samotné však bez jakékoliv atmosféry, surové a v jistém smyslu, díky prostředí Kolumbijské džungle, lehce barvité. Ovšem něco mi přeci jen vehnalo husí kůži v záda a to hudba Rize Ortolaniho. Stále se opakující smyčka doprovázející všechny vyhrocené či drsné scény se překvapivě, postrádaje jakoukoliv razanci a naléhavost, svým znepokojivým, hořkosladkým nádechem zažírá pod kůži a ještě dlouho po projekci zní v uších, v mysli. Ruggero Deodato natočil film, jehož umělecká hodnota je prostě nulová, pseudodokument s nijakým příběhem, mizernými hereckými výhony, ale přesto jde o film, jenž se zapsal do dějin kinematografie, potají kolujíc za plentami prvních videopůjčoven. Pro mě to však bylo obrovské zklamání, ať už co se dostání pověr týče, tak hlavně k té naprosto okaté sázce překovat morální a etické hranice na úkor oné naprosté autentičnosti. Nenechám se tedy oblbnout tím prvním a při hodnocení vsázím na to druhé. Tohle vám soudruzi nežeru! [3/10] (22.06.2006)

Pan Deodato by měl sklidit ovace za celkovou hrozivost vykukující na nás z tohoto jeho filmu a zároveň s tím i pár přes prsty za to, jak naložil s opravdu zabitými zvířaty a jejich posledními zaběry na tomto světě.. Celkově to na mě budí rozpačitý dojem avšak hloubka filmu, která tady jistě je, má znázornit neuvěřitelně tupý a mnohem více alogický svět "nás", civilizovaných, oproti "necivilizovaným" domorodcům kdesi v džungli. Za tuto myšlenku děkuji autorům, ale hodnotit musím velice průměrně celistvost....vyjma však originální hudby geniálního tvůrce Ortolaniho.. (13.07.2008)