Skins

Skins neukazuje mladé tak jako v jiných seriálech, kde se neustále řeší vztahy, co si na sebe obléct, kdo s kým a různé další zákeřnosti. Skins nabízí tak trochu kontroverzní, ale za to realistický pohled na mládež. Příběh ani děj není nějak složitý. Ukazuje svět mladých takový jaký opravdu je. Na první pohled se může zdát, jakoby nikdo z nich neměl nic lepšího na práci než jen drogy, nikdy nekončící párty či sex. No stačí trochu nakouknout pod pokrývku a ukáže se, že pravda je jiná. Problémy postav jsou reálné a lehce je zpozorujete i mezi lidmi s kterými se běžně vídáte. Ať už jde o pocit osamělosti, vnitřní problémy, různá tajemství, hladání vlastního místa či snaha o začlenění se. Dospívání není vždy procházkou růžovou zahradou a je opravdu těžké najít sám sebe. A o tom Skins jsou. Seriál nám neukazuje pouze pěkné chvíle plné štěstí a radosti, ale i ty ošklivé a nelítostné stránky života. Postavy, stejně tak jako děj, působí skutečně a člověka si rychle získají. Každý z nich má nějaké problémy, i když se tak na první pohled vůbec nemusí zdát. Každá z generací je něčím jedinečná a odlišná od těch ostatních. Nikdo není stejný, a každou generaci tak tvoří směsice různorodých charakterů. To máme 6 sérií, ve kterých se nám představily tři různé generace. A potom poslední 7. sérii, kde se vrátili 3 postavy typické pro svoje generace. Seriál Skins si na nic nehraje, nic přepřikrášluje. Je realistický, otevřený a vmnoha směrech i vulgární a právě tím, si podle mého dokázal získat tolik příznivců. Co se týká oblíbené generace, tak tou je a vždy pro mě bude 2. generace. Pokaždé se mi stalo, že jsem minimálně jednu postavu v každé generaci nějakým způsobem nemusela, ale v této se mi to nestalo ani zdaleka; všichni jsou tam buďto tak roztomile naivní, přiblblí a nebo úžasní. V mém srdci jediné místo patří jedné postavě a tou je Cook. Dost zvláštní osobnost, která má v sobě nejen kus nenapravitelného devianta, ale také lásku, radost, soucit a pochopení, které střídá bolest a utrpení. Cook je podle mého jedna z mála skvěle napsaných postav a to hlavně proto, že člověk ani nemusí nic moc vymýšlet, ale pouze stačí čerpat z reality každodenního krutého života jednoho životu napospas odsouzeného teenagera. - "Nothing good ever stays with me, absolutely nothing." (09.04.2017)

Skončila jsem 4. sérií a dál pokračovat nebudu. První dvě generace byly neskutečně fajn. (Ta první byla jednoznačně lepší a originálnější, ale ani druhá se nenechala moc zahanbit). Na třetí se už odmítám dívat, abych si zachovala kladný pohled na tento seriál. Nechci ho vidět skončit na nějaké 5. generaci, při 10. sérii. (22.04.2012)

Tak mám za sebou čtvrtou řadu... dvě generace teenagerů z Bristolu prošlo mým životem a já můžu s klidným srdcem říct, že jsem je rád poznal. Všechny... A jak to tak bývá i v obyčejnym životě.. měl jsem pár favoritů, kteří mě zajímali krapet víc a jejich životní příběh jsem sledoval pozorněji... z první generace chci určitě zmínit trojici Cassie, Sida a Chrise... všechno do posledního detailu dokonale napsaný postavy, který prošly největším vývojem za ty dvě sezóny.. vidět je se smát.. brečet.. prožívat životní pády a stoupání.. je jako sledovat vlastní děti, jak vám rostou před očima.. o to víc zamrzí otevřenej konec.. kterej ale nechává prostor naší fantazii. Postupem času to vítám..:) Ve druhý sérii jsem měl od začátku jasnou favoritku v Naomi.. věděl jsem, že v tý holce něco je.. a nespletl jsem se. I když druhá generace... která je značně slabší, avšak ne nekoukatelná.. soupeří s tím, že se jeden k druhýmu chová jako kretén... u všech se jejich chování dá pochopit. Jsou prostě jako my. Pokud překousnete pomalejší rozjezd a najdete si na každým to, co vás přinutí jeho příběh sledovat.. jste na dobrý cestě, aby ve vás "Papírky" hodně dlouho zůstaly... První generace: 100%,,, Druhá generace: 75% + 5 bonusovejch procent za Naomi..:) Třetí generaci radši nehodnotim.. neměl jsem sílu to dokoukat.. (26.02.2011)

První 2 série byly naprosto geniální... Ve 3. nastoupila nová generace postav a došlo ke znatelnému úpadku. 4. série se ovšem opět vrací na vrchol a třeba teď sedmý díl mi vyrazil dech... Jedná se o kombinaci hned několika velmi zajímavých prvků. Předně se jedná o docela realistickou sondu do života náctiletých, hlavní postavy pijí, kouří, hulí, zobou pilulky. Tenhle realismus je spojený se způsobem jednotlivých epizod, které se obvykle věnují jakési psychologické drobnokresbě jedné postavy, poznáváme tak její rodinu, život... tím je seriál obvykle dost pestrý, často se zde pracuje s nějakou psychologickou realisčností, věrohodností, ale zároveň s dostatečně divácky vstřícnými motivy. Vedle toho se zde objevují zas absurdní a nerealistické věci, které seriál doplňují k dokonalosti... Výsledkem je seriál, který neuvěřitelně pobaví, ale i vzbudí velmi silné emoce (některé díly mají na seriál skutečně nezvyklou sílu), drama a komedie... Ve výsledku nelze nic vytknout (krom zmíněné 3. série, což je omyl, který byl napraven). (15.03.2010)

Po první sérii hodnotím velmi kladně. Proč ne plný počet? Několik věcí mi tam vadilo, ale třeba to druhá a třetí série spraví. Život současného britského teenagera je...vskutku zajímavý a pokud se toto vážně děje a tyto charaktery určitě existují, tak nevidím pro naši planetu žádné pozitivní východisko. We´re screwed. Ok, nějaká naděje tu je. Pravdou je, že většina jednotlivých dílů, které se vždy zaměřují na jednoho z mnohapočetné party končí špatně nebo řekněme ne happy endem. Tzn. realita konečně dohnala i tvůrce seriálu, kteří si řekli, že překrucovat vztahy a jejich dopady není dobrý námět a vzali to pěkně zostra. Jen tak dál. Velmi realistické, smutné, zajímavé, nadějné a hlavně koukatelné. *Po druhé sezóně nechávám hodnocení na 4 hvězdách. Konec je příliš pochmurný. Realita taková sice může být, ale čekal bych něco pozitivnějšího, když jsou hlavní diváckou skupinou teenageři a ti z tohohle můžou chytit leda solidní depku. (02.02.2010)