Réžia:
Oldřich DaněkScenár:
Oldřich DaněkKamera:
Eduard LandischHudba:
Jiří VáclavObsahy(1)
Bravurní dialog mezi stárnoucím španělským velvyslancem (Jiří Adamíra) a ovdovělou Marií z Pernštejna rozenou Manriquez de Lara (Hana Maciuchová). Velvyslanec se snaží umravnit mladou vdovu a zmírnit i případné nepříjemné následky jejího chování. Konec konců pro katolickou šlechtičnu, navíc Španělku, se opravdu nehodí mít milence. A mladá vdova je nejen půvabná, ale i hbitého jazyka. (Jezinka)
(viac)Recenzie (37)
Krásné, po všech stránkách krásné. Souznění, špičkování, stejně tak rozepře i pochopení Hany Maciuchové a Jiřího Adamíry jsou podmanivé, působivé a jen zcela vyjímečně k vidění. Ona je krásná vdova, ovšem příliš mladá na život v osamění, poněkud nevhodně zamilována a v neposlední řadě revoltující za své osobní štěstí. On je o generaci starší španělský velvyslanec, zkušený a znalý politiky i politikaření, snaží se mírnit její temperament a nevhodnost chování. Ovšem kdo může s čistým svědomím říct, co je vlastně v takové situaci správné? TV film, ke kterému se ráda vrátím. ()
"Často si říkám, že některých vědomostí mě mohl Bůh ušetřit." Televizní konverzačka, která suveréně převálcovala Díru u Hanušovic, kterou jsem nějakou hřčkou osudu sledovala ve stejný večer. Španělé pobavili, poučili a dali náměty k přemýšlení. Díky Oldřichu Daňkovi jsem si spravila chuť, děkuji! ()
Jedno z nejskvělejších konverzačních komorních dramat československé televizní tvorby. A jak se ukazuje např. díky pomýleným koncepčním úvahám tvůrců filmu "Bůh s námi - od defenestrace k Bílé hoře" (2018), zřejmě nebude v dohledných letech překonáno:) Kočár Nejsvětější Svátosti takřka bez humoru a mužsko-ženského laškování, mistrovský herecký duet legendárního - tehdy statného šedesátníka - Jiřího Adamíry a jeho téměř o polovinu mladší, avšak neméně schopné múzy Hany Maciuchové. Kolik rozměrů lidského soužití, tradice, vášně, odpovědnosti, diplomacie, ale i směřování historie ti dva zvládnou rozebrat na prvočinitele... a to vlastně ještě několik minut připadá na "současnost", kdy se oba herci připravují na první klapku, a pak se po té poslední vracejí k dalším osudům starého matadora, strážícího pověst katolického španělského dvora v "kosmopolitní" Praze. Za mě jednoznačně 100%. ()
Jedna z nejlepších TV miniatur 80. let, to je dokonalý duet Maciuchová/Adamíra. Minimalistické, jak se na TV inscenaci sluší, jeden pokoj, dva kostýmy, dvojice vynikajících herců a rozkošné reminiscence na pravdy stejně tak platné dnes, jako v roce 1603. Španělé v Praze líčí Prahu jako matičku všech neřestí tak upřímně, že je nabíledni, že ji přesně takovou i milují. Neméně zajímavé je rámcování inscenace záběry ze zákulisí i závěrečného odličování v šatně a finálního odchodu z Kavčích hor - právě do srdce matičky Prahy. ()
Uvedeno krásným začátkem z technického zázemí natáčení, kde se Hana Maciuchová ještě civilně ptá Adamíry: "Myslíš, že to vůbec jde udržet pozornost v jednom pokoji jen ve dvou lidech?" No tak to si kurva piš! Hluboký dojem si nesu už z vidění před mnoha lety (mám dojem, že naposledy to dávali, když zemřel Adamíra). Geniální, inteligentní, nadčasové. Sice v podstatě jen všednodenní dialog dvou cizinců, přesto na stříbrném podnose naservírovaný živý a poutavý obraz rudolfínské Prahy. Miluju to! ()
Galéria (4)
Fotka © Česká televize / Vlasta Gronská
Zaujímavosti (2)
- Marie Manrique de Lara y Mendoza byla španělská šlechtična, dvorní dáma budoucí císařovny Marie Španělské a manželka Vratislava II. z Pernštejna. (ArthasKarfa)
- Guillén de San Clemente se narodil v roce 1550 v Katalánsku a zemřel 3. září 1608 v Praze. (ArthasKarfa)
Reklama