Zmätená duša

Zmatená duše není žádné nastrojené a pestrými barvičkami namalované drama, které ve všech ohledech skončí happyendem. Lidská psychika je jako rozlehlá a rozmanitá krajina, v níž může každý zabloudit a odkud se těžko hledá cesta ven. Matthew Perry vdechl život postavě, která si prochází velmi těžkými duševními stavy, a ztělesnil ji s noblesou. Občasné úsměvné scény jsou prostřídány dramatickými okamžiky, u nichž nelze předvídat, jak se promítnou na Hudsonové psychice. V některých pasážích snímku jsem se doslova sžil s hlavním hrdinou a v jiných jsem se cítil jako někdo, kdo vše sleduje z jistého nadhledu - zcela neosobně. Vztah Lynn Collins a Matthew Perryho působí neskonale krásně a je asi důvodem, proč zaokrouhluji hodnocení na 4*. (13.04.2011)

Nezažíva to občas každý? Zvláštne pocity, kedy si myslíme, že to čo sa deje, nie je reálne a nevieme sa z toho dostať a máme chuť sa na všetko vykašľať. Pocit, že nás nikto nechápe, zaplavenie myšlienkami, ktoré sú neznesiteľné. A niekedy sa človek musí premáhať, aby mohol "normálne" existovať v "reálnom" svete... Pekný film o hľadaní seba samého, smutný aj úsmevný a perfektný Matthew Perry! (07.08.2008)

...niekedy by sme sa nemali snažiť zmätenú dušu vyliečiť, lež stačí nájsť človeka nám blízkeho s ktorým aj naša zmätená duša dostane zmysel...a novú tvár........neuveriteľne šarmantná Lynn Collins, zmätený ale charizmov opantávajúci Matthew Perry.....štipka vtipu....striedanie romantických chvíľok s depresívnejšími stavmi Hudsona.......takmer dokonalý film o obyčajných ľuďoch. (27.04.2009)

Fajn filmík ze života, kterej i když neni náš, docela klidně jím být muže. Upřímně - komu občas nehrabe? A někomu z nás to ani nevadí. Hudsona naopak zaskočí, že se mu rozsype osobnost a pohodovej veget. Koktejl dovedně namíchanej z vtipu, melancholie, sebemrsku i romantiky, ale šprajcuje se mi to na zlatíčku "Chandlerovi" a že to řeknu já, milovnice Přátel ... fuj mi! Přitom se kluk snažil, sou mač, ale to je prd platný, když mě jeho depka nehodí do ... někam. Lepší 3*. (16.11.2008)

Čtyřicátníkovi šibe a nejlíp se cítí sám při sjíždění trilogií a golfovýho kanálu. Jednou se mu pokusí pomoci zachovalá padesátnice, ale ve chvíli, kdy na toho pokrytce vypadne ze skříně její kostlivec, otočí se k ní zády, aby mohl znovu-upnout svoji víru v uzdravení na lásku k roztomile potrhlý pětadvacetiletý šťabajzně. Toho konceptu, že i když je chlap totálně v prdeli, starej, nemehlo, podivín, blbeček, gauner či šprťák, je to fuk a scénář ho ziskem lásky fešandy nakonec stejně vezme na milost, ale ženská, chudák, musí bejt chytrá, trhlá jen, dokud je to milý a v mezích a hlavně – krásná a minimálně o 10 let mladší než hrdina, mám už plný kecky. Chápu, že přát Chandlerovi na klepkách (i když je magor - což jsme semtam všichni) srdce řekněme ošklivý tlustoprdky (nebo i jen průměrný paní) je pro obecenstvo složitější, neřku-li nemožný, ale aspoň ze života. Tohle už mě nudí - jako, bohužel, celej film, kde mě navíc většina postav jen štvala. Za polovic... (04.10.2011)