Zmätená duša

Nechci upírat Matthew Perrymu jeho herectví, opravdu jsem mu ty jeho psychózy věřil. Ale jeho výkon film sice drží na úrovni, na kterou by bez něj asi těžko sahal, ale pro mne je v tomto filmu použito až příliš mnoho klišé. Přítelíček, který poradí jen když mu z toho něco kápne. Fame fatal, se kterou to vypadá nejprve jasně, pak podmračeně, aby zase začalo svítit slunce. Jedna odbočka na cestě za láskou, která skoro pomůže, skoro,... Docela jsem se těšil, že na konci se prostě nic nestane a Perry bude zase sám, byl bych asi citově ochuzen, ale na druhou sranu by to filmu dodalo šmrc. Jedinci skákající na koncích filmů do náručí tu byli budou a jsou... A nejen to. Princip prolínání vzpomínek a snů se skutečností je také čím dál tím ohranější. Navíc v Numbovi není zrovna dotažen k nějaké smysluplnosti. Snad jediné, co nám řekne je to, proč má Numb rád otce, ale ono tom stejně mluví v jednom kole, tak proč se zatěžovat tím, že to shlédneme ještě jednou v "reálu". Numb není špatný film. On je to film, na který se moc pěkně kouká, jen je tu jeden problém. Člověk nesmí začít přemýšlet, kde tohle všechno už někde viděl. (19.06.2008)

Nejenom Jason Biggs (po Cokoliv) by mohl nahradit v Hollywoodu Woodyho Allena na jeho neotřesitelné pozici prvotřídního blázna / neurotika. Také Matthew Perry dokazuje (stejně jako ve skvělém Studiu 60), že se dokáže vymanit ze škatulky kamaráda Chandlera a jeho kapánek zcvoklý Hudson je tak trochu poctou všem filmovým postavičkám, které mají nějakou tu malou "vadičku". Škoda druhé poloviny filmu, která výrazněji ztrácí tempo a projevuje se zde více komediální vrstva na úkor té dramatické. 70 % (29.08.2008)

Hrozně rád bych řekl, že tohle je nedprůměrný film s vynikajícím Matthewem Perrym a s krásně popsaným charakterem člověka, který na tom není psychicky dobře. Ale přímo takhle to říct prostě a jednoduše nemůžu. Nemohu se až tak nadšeně přidat k uživatelům, kteří o tomto filmu mluví jako o nejlepší roli Matthewa Perryho. Takto to já rozhodně nevidím, za nejlepší roli a nejlepší film Perryho považuji film Triumf: Príbeh Rona Clarka, kterému jsem dal pět hvězdiček. Tohle je jen solidně udělaný mírně nadprůměrný film, který má i přes poměrně krátkou stopáž několik velice hluchých míst, u kterých jsem se docela nudil. Na druhou stranu zde Perry dokazuje, že herecký talent v sobě má a že dokáže zvládnout i dramatičtější herecké úlohy. Jinak ale nadšení z tohoto filmu nesdílím. Je pravda, že dějově je to velice zajímavý film s hlavní postavou, která trpí psychickou poruchou. Občas je to i vtipné. Ale občas to nudí. Neříkám, že by k nadprůměrnému hodnocení chybělo mnoho. Naopak, chvíli jsem i o čtyřech hvězdičkách uvažoval. Ale pro tři hvězdičky rozhodlo právě těch několik nudných scén. Perry si ale zaslouží za tuto roli pochvalu, to bezpochyby. Ale nemohu opravdu dát více než tři hvězdičky. (16.11.2008)

Aneb jak Chandler nechtěl zůstat Chandlerem. Matthew Perry se zuby nehty snaží vymanit z "Přátelovské" škatulky nesmělého Chandlera. V tomto nenápadném "typicky malém" filmu, který se snaží být něčím neobvyklým si zahrál depresemi posedlého kleptomana, který tak trochu neví co chce. Občas zajímavé ale režijně nezkušené. (19.05.2011)

Překvapivě hodně dobrá nezávislárna, ve který Matthew Perry potvrdil, že fakt hrát umí. Tady předvedl opravdu výborný výkon a mezi ním a okouzlující Lynn Collins to opravdu funguje a přál jsem jim to celou stopáž. Scénář je chytře napsanej, nenápadná režie odvedla dobrou práci a občasnej jemnej humor potěší. (14.06.2009)