Réžia:
Xavier GensScenár:
Xavier GensKamera:
Laurent BarèsHudba:
Jean-Pierre TaïebHrajú:
Karina Testa, Aurélien Wiik, Patrick Ligardes, Maud Forget, Samuel Le Bihan, Estelle Lefébure, Rosine Favey, Adel Bencherif, David Saracino, Chems Dahmani (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Parta zlodějů prchá s ukradenými penězi přes hranice. Na chvíli zakotví ve starém hostinci, kde narazí na podivínského chlapíka a jeho rodinu, která se zde skrývá. Z obyvatel zapadlé putyky se vyklubou fanatičtí neonacisté se sklony ke kanibalismu. Strhne se neuvěřitelný souboj, ve kterém jde o krk. Začíná boj na život a na smrt!
Scenárista a režisér v jedné osobě Xavier Gens se netají zálibou ve filmech Texaský masakr motorovou pilou (The Texas Chainsaw Massacre, rež. Marcus Nispel, 2003), Noční můra v Elm Street (A Nightmare On Elm Street, rež. Jack Sholder, 1985), Saw (Saw) nebo Barbar Conan (Conan The Barbarian, rež. John Milius, 1982). O natáčení filmu říká: „Na začátku jsme měli spoustu problémů s násilnými scénami ve filmu. Poté, co se do střižny přišel podívat koproducent Luc Besson, (právě jsem pracoval na scéně jak si rodina vaří jednoho z hrdinů), a utvrdil nás v tom, že máme natočit film tak, jak to cítíme, se mi ulevilo. Krátce na to mi nabídl režii filmu Hitman (Hitman, 2007)“. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (5)
Recenzie (353)
Xavier Gens si týmto filmom získal moje uznanie. Surovosť a drsné drastické scény ako podliezanie ohrady plnej prasačích fekálií alebo dnes už klasické strihanie šliach nad pätami pôsobilo na moju psychiku drastickejšie ako pílový list cirkulárky. Skvelí fašistický vodca kanibalskej rodiny, obete sa bránia čo im sily stačia a dočkáme sa aj rodinnej poslednej večere. Okašľať decentného zmäteného HITMANa, toto je tá pravá divočina, naviac vo vizuálnom spracovaní ktoré zbožňujem. ()
Žádný politický přesah bych tu nehledal - dobové zasazení a otřepané klišé v podobě vraždících nácků slouží spíš jen k upoutání publika, ale na druhou stranu alespoň odlišují Frontiére(s) od jiných filmů daného žánru. Tenhle kousek se mi líbil možná o chlup víc než jemu podobné - díky sexy Gilbertě (všimli jste si jakou měla pěknou kérku?), jejímu vyšinutému otci a jatkám v závěrečných 20 minutách - ale postavy se chovají stejně debilně jako jinde a tak ode mne Hranice smrti dostávají stejný počet * jako Texaský masakr, Hostel II, Pach krve nebo Metro. ()
Přespávat v odlehlých motelech nikdy nebylo nic bezpečného. Už by si to ti mladí mohli zapsat za uši. Zvlášť když jsou neobsazené a majiteli je neonacistická kanibalská rodina, jejíž děd rád nosí nacistickou uniformu a vládne železnou rukou. Tři mladíci a těhotná dívka, která se ještě bude hodit, tak v klasické lineární vyvražďovačce okusí jejich (ne)pohostinnost, divák navrch dostane několik explicitních krvavých detailů. Sadisté ani nemusejí klepat na dveře. Povařit zaživa v horké páře, prostřelit hlavu, přeřezat achilovku, poležet na cirkulárce. Alexandre Bustillo, Julien Maury, Alexandre Aja – Francouzi, se kterými by se chtěl Gens (pak leckoho naštval Hitmanem) rovnat, ale rozhodně na ně nemá. Vizuálně ale solidně běsní. Jinak nepřekvapí, neumí atmosféru, ale na debut dobré. ()
Další Francouz z režisérské sesle uštědřuje tvrdý kopanec do slabin všem těm velkohubým a směšným Hostelům a spol. v exploatačním thrilleru na poslední dobou obvyklé téma střetu skupiny zvrácených individuí a jejich mladých obětí, aneb jak to natočit, aby od toho fanda horroru nemohl odtrhnout oči a méně odolné povahy měly při pohledu na některé fičury nutkání k dávení. Ačkoliv tento typ podívaných nemám moc v oblibě, musím po nekompromisní kombinaci dravého vizuálu a masomlýnku, jehož kolečka se roztočí naplno zejména v poslední třetině, sáhnout aspoň po průměrném hodnocení. ()
Francouzská odpověď na HOSTEL. Jak to umějí jenom Francouzi, film naprosto bezelstně spojuje dekadenci a (předpokládám) záměrnou demenci s provokujícím politickým podtextem. Čtveřice mladých lidí zjevně arabského původu využije rasových nepokojů na předměstích Paříže k loupeži a uteče na venkov, kde se dostane do spárů početné, výrazně zdegenerované rodiny žijící v osamoceném stavení nad starým dolem (a taky provozující liduprázdný „hostel“). Pokud se na začátku jeden z hrdinů vyjádří o policistech jako fašistech, určitě nebyl připraven na přivítání, které jim všem připraví rasově čistá, leč vymírající rodina v čele se starým otcem, ryzím „náckem“ trousícím v uniformě slogany typu „Arbeit machts frei“. Když jediná z přeživších postav skončí v rukou policie, znamená to pro ní ironické osvobození nebo definitivní stvrzení její bezvýchodné situace? Film jednoznačnou odpověď nedává a budiž mu to k dobru. Ačkoliv se subžánru „maso“ hororů důsledně vyhýbám, FRONTIERE(S) považuju za jeho celkem snesitelný příklad. Tím, že je film natočený efektně, tj. rychle tempem i střihem, vyznívají veškeré důsledky použitých nástrojů (cirkulárky, řeznických háků, velkých kleští) spíše ve zrychleně „splatterovém“ než protahovaně sadistickém duchu. FRONTIERE(S) jsou atmosférickým a slušně zábavným mrháním celuloidu. ()
Galéria (63)
Zaujímavosti (7)
- Písnička, která hraje v 13. minutě v autě, je „Last Joint 2“ od Jean-Pierre Taïeb. Ve 22. minutě hraje „Evolution Reversed“ od Udi Kagana. (Duoscop)
- Film byl natočen za 36 dní. (Dlee)
- Režisér Xavier Gens vzpomínal, že "natáčení probíhalo trošku partyzánským způsobem, protože producent nechtěl, aby ve filmu byla krvavá přestřelka mezi ženskými postavami. Na začátku ji ze scénáře vyhodil a dával si pozor, abychom ji nenatočili. Takže jsme to udělali tajně, v noci, s druhým štábem, abych pak mohl sestříhat film, který jsem měl v hlavě. Byl to z mé strany akt vzpoury proti té strašné stejnosti a konsenzualitě francouzského filmu, proti tomu, že se hlavně mladí režiséři nemohou svobodně vyjadřovat tak, jak by chtěli." (NIRO)
Reklama