Across the Universe

Dlouho jsem se na tenhle muzikál chystala a když už sem si našla tu chvíli... stálo to za to. Mělo to příjemný průběh, herci byli přirození, zpívali lehce jako profesionálové. Hlavně mě překvapila Evan Rachel Wood, kterou musim opravdu pochválit, protože nejen, že předvedla upřímný herecký výkon, ale zpívala nádherně, to platí i o hlavním představiteli. Písničky Beatles mi pořád znějí v hlavě, nevěděla sem, že jich znám tolik,. Byl to velice zajímavý nápad, propojení děje s písničkami, s válkou ve Vietnamu... prostě to mělo svůj příběh a tak to má být. Konec byl dojemný a celkově to na mě působilo mile, krásný písničky, každá role tam měla svůj význam a své kouzlo. Líbily se mi i symboly, jako byly jahody, které představovaly bomby... Celé to bylo naprosto přesvědčivě natočené, mělo to osobitost a všechny ty barvy kolem a hlavní je to, že muzikál nestárne a tohle mi zvedlo náladu a zároveň sem uznala, že je to povedený kousek. (18.05.2010)

Je tam hodně velice povedených pasáží (prolínání protestů/války/koncertu - celá halucingenní část s Bonem), ale jinak je to nehorázně nevyužité. Nápad fajn, vizuálně občas také, ale celé je to strašně epizodní, písničky od Beatles jsou využívány tak předpokládaně, až to občas pobaví (nechtěně) a i ten příběh se nijak nesnaží překvapit. Od začátku jde docela obstojně narýsovat a drží se toho jako klíště. (12.10.2007)

Nejsem žádný gastronom, často urazím kulinářskou specialitku nepěkným slovem, ale tenhle gulášek z brouků mi hodně chutnal. Hned při ochutnávce mne odrovnaly obě verze Hold Me Tight (http://www.youtube.com/watch?v=JdzSuH-azJs), pak jsem si zaslintal u skvěle křehounké I Wanna Hold Your Hand (http://www.youtube.com/watch?v=F7WXRNQT9ko), nechal jsem se zhypnotizovat mrožem Bonem (http://www.youtube.com/watch?v=MFMNEXD8CuU) a Dear Prudence (http://www.youtube.com/watch?v=zmfX8s3_ezM) rozhodně nebyla posledním kouskem, který si budu pamatovat tak dlouho, jak mi to odumírající paměťové buňky dovolí. Nevěřil bych tomu, ale ženské hlasy hudbě Beatles dost sluší. (09.06.2012)

Nothing's gonna change my world. Za nádhernou kamerou, osobitou interpretací broučích songů a naprostým pohlcením při hudebních číslech se skrývá lehce zmatená směs vypadající jako výtvor minimálně desítky scénáristů. Ztráta lásky, nevinnosti nebo naděje tak při častém přerušování jednoduše načrtnutými figurkami typu Sadie nebo Prudence vyzní minimálně polovičně. A přitom ta love story s rozdílnými názory na krizovou dobu mohla vyznít naprosto dokonale. Na jednu stranu mě mrzí, že z takového potenciálu zůstalo jen pár dokonalých a několik velmi solidních scén. Na druhou ale ty klady (hlavní dvojice, kompozičně dokonalá Strawberry Fields, dojemně vygradovaná All You Need Is Love) natolik září, že přehlušují přílišnou surreálnost a roztříštěnost. 70% (22.02.2008)

Zasazení milostného příběhu do divokých 60. let by byl skvělý tah, kdyby ústřední dvojice byla něčím zajímavá a celý muzikál táhla. Taymor však hodně času věnuje vietnamské válce, protestujícím na demonstracích a hudebníkům na drogách, takže oba charaktery ani nemají dostatečný prostor zaujmout. Nebýt éterické krásy Wood a nadčasových hitů Beatles, tak je to nekoukatelné. (14.11.2022)