Obsahy(1)
Inscenace režiséra Jana Kačera z roku 1967 je jednou z legend českého divadla. Spadá do období prvních nejšťastnějších let Činoherního klubu. Patřila k pražským divadelním hitům a mimořádných úspěchů se dočkala i v cizině.
Revizorem, který byl natočen v televizním studiu v roce 1971, připomínáme letošní zářijové sedmdesátiny Pavla Landovského (hraje Hejtmana) a stejné říjnové výročí režiséra Jana Kačera.
A blahopřejeme.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (35)
Kdo z vás to četl? Protože u Revizora platí za prvé číst, za druhé vidět divadelní hru (lze konečně i obráceně) a až napotřetí vidět film, ať už tuhle hru nebo klasického starého Revizora. A tak mi vychází i knížka *****, divadlo ****, ale skoro 5, a až pak film. A mimochodem, vládnouce ještě ruštinou, viděla jsem hru i na ruském festivalu v podání Divadla na Pokrovce a to teprve byla lahůdka. Landovský, Nelandovský. A Kodet mi jako Chlestakov moc neseděl, dej mu Pán Bůh lehké nebe. I když tam on by se nudil, že, kamarádi jsou jinde… ()
tak do třetice zase divadlo. Tentokrát divadelní inscenace Gogolovy hry je provedena klasicky a herecky precizně tehdejšími známými tvářemi. Moje známka je sice průměrná, ale představení si určitě užijí běžní divadelní návštěvníci. U mě ztrácí díky nepřítomnosti diváků na autenticitě a stává se z toho jen dobrá televizní hra - prostě silnější 3* poctivě provedená klasika, kterou si nejspíš nezopakuju. [ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] ()
K výtkám o přehrávání Landovského a jiných nutno dodat, že oproti uměřeně (či přiměřeně) pojatého satirického groteskního dramatu na premiéře 14.5.1967 se inscenace postupem doby posunula do jakési crazy grotesky či frašky, jak je zřejmé z TV záznamu. Herci přehrávají, někdy příliš - a zbytečně. (Původní pojetí inscenace bych honotil 5*) ()
Přehlídka herecké dokonalosti na prknech, která znamenají svět. Jiří Kodet vrhající se naprosto neodolatelně střemhlav do Chlestakovových Prášilovských eskapád, Pavel Landovský (dávno před dobou, kdy takzvaně "propálil kotel") s Helenou Růžičkovou (dávno před dobou, než se stala uřvanou vesnickou bábou z třeskutých "lidových" komedií) odhalující maloměstskou "světáckost", a mnoho a mnoho dalších velkých jmen českého divadla i filmu si dává velmi záležet na tom, abyste na mistrovské satirické dílo (původem z Ukrajiny, nikoliv Ruska;)), hned tak nezapomněli. Nebo pokud chcete, můžete to brát jako špičkovou studii toho, jak má vypadat ztvárnění různých stupňů a typů opilosti:) Obzvlášť dokonalý je v tomto ohledu Josef Abrhám. 90% ()
Geniální inscenace ruské klasiky ukazuje Činoherní klub v jeho nejlepším období a je zároveň velkou událostí v dějinách českého divadla vůbec. Představení je sice nabité živelnou komikou, ale ani náznakem nesklouzává do samoúčelné exhibice. Nemá příliš smysl vyzdvihovat jednotlivé výkony, protože kouzlo Činoherního klubu spočívalo v kolektivní spolupráci výrazných hereckých osobností v jejich nejlepších letech. Mravní poselství hry přirozeně vyplývá z děje a není nijak didakticky podpíráno. ()
Reklama