Dracula

Coppolova svérázná verze příběhu nejslavnějšího nabodávače byla posunuta ještě o kousek jinam, než jak to kdysi pan Stoker vymyslel, ale vzhledem k výsledku nelze tento krok hodnotit negativně. A podobně je to s Danielem Hůlkou - i když je to fakt tragéd (viz jeho majstrštykózní předělávka Girl, You'll Be A Woman Soon....brrr), k jeho hlasu je (respektive aspoň bylo) třeba mít jakýsi respekt. Základním kamenem úspěchu českého Draculy je ale naprosto famózní hudba Mistra Svobody. Podobně jako u Fantoma Opery nikdy nezůstanu u toho, abych si poslechl jen jednu skladbu. Nějak se to prostě vždycky stane...;) No a pak tu jsou samozřejmě ještě taneční vystoupení, jimž vévodí tři úžasná krvavá stvoření. I když by se mi líbila vznosnější výprava a drobet jiná stylizace především posledního dějství (nebo časového období, už si vážně nepamatuju to členění), takto silnému dílu nemůžu dát míň než 80%. A jsem přesvědčen, že Dracula je jedním z představitelů doby, kdy ještě bylo třeba na muzikálech opravdu hodně, hodně, hodně makat, než se s nimi vyšlo na veřejnost. Takový Monte Cristo mě opravdu nebere... (19.06.2008)

Jednoznačne najlepší český muzikál zo všetkých, čo som videl predtým aj potom. Dokonalá hudba Karla Svobodu a prvotriedne obsadenie, ktoré som mal možnosť vidieť naživo v roku 1999 v Prešove, je nezabudnuteľným zážitkom. V tom čase s Ivetou Bartošovou namiesto Leony Machálkovej, to bolo možno ešte o niečo lepšie ako v tomto zázname. (14.07.2015)

5 hvězd je jasných z mnoha důvodů, ale budu dělat, že jsem neviděla obnovenou premiéru v roce 2009. Abych to uvedla na pravou míru, dovolte několik příkladů. Nechápu a asi nikdy nepochopím současný muzikálový trend balit představení do několika desítek (snad i stovek) nákladných kostýmů a obřích dekorací. Pokud se tím autoři snaží pozdvihnout úroveň muzikálu, nejsem si úplně jistá, jestli to funguje. Někdo může z těch blyštivých a objemných šatech nechat oči, ale pro mě je to znamení, že asi není vše úplně správně. Typickým příkladem je muzikál Angelika, kde místo muzikálu zbývá jen v hedvábí obalená prázdná skořápka. Tak trochu je to i problém nového Draculy...původní představení, které se sice hrálo v mnohem větších prostorách Kongresového centra se nesnažilo ohromit nabubřelou parádou, kostýmy byly obyčejné, ale vkusné, jasně evokující dobu, ve které se děj odehrává. A to už vůbec nemluvím o tom, že tyto kostýmy jsou, jak je vidno pro interprety více překážkou...vadí v pohybu a tím se jejich výkon stává plošším...nemohou si zkrátka dovolit běhat, padat a vůbec hrát jako v jednochých kostýmech. To je však bohužel jen jeden z nešvarů, které dílo hudebního génia srážejí k zemi. Dalším pomyslným trnem v mém oku, je obsazování herců "nezpěváků" do rolí, a to ne jen tak ledajakých, dokonce velmi důležitých. To, že postava šaška, profesora a sluhy, kterou tak bracurně zvládal v původním díle Jiří Korn a kterou považuji za velmi náročnou, byla svěřena Jiřímu Langmajerovi je něčím, co jako muzikálový fanda nejsem a nebudu schopná akceptovat. O jeho zpěvu se nemá cenu zmiňovat, protože se o zpěv ani nejedná (protahování posledních hlásek v mluvě opravdu za zpěv nepovažuji). O to horší je fakt, že Langmajer nedožene slabý zpěv ani herectvím. Bohužel, když jsem ho viděla, bylo mi smutno. Ve chvílích, kdy pozornost nebyla upřena na něj, stál tam, kde se zastavil, neustále se rozhlížel kolem a tvářil se, jako by byl nejradši úplně jinde. To je tedy další věc, které nové nastudování sráží o úroveň dolů...ostatní se mohou snažit sebevíc, ale když je mezi nimi jeden takový, celé je to k ničemu. Muzikálu rovněž neprospělo, že byl o některé scény zkrácen. To tedy k novému Draculovi, pokud ovšem toto pominu a budu hodnotit jen původní nastudování musím konstatovat, že je to podle mého názoru nejlepší původní český muzikál, který zatím vznikl. Karla Svobodu považuji za hudebního génia a texty Zdeňka Borovce mají hloubku, dokážou vyvolat přesně ty emoce, které si příběh žádá ať už jde o slzy, nebo smích. Stejně tak původní herecké obsazení bylo perfektní, Daniel Hůlka Draculu nehrál, on jím byl, nedokážu si úředstavit lepšího adepta na roli temného knížete. Již dříve zmiňovaný Jiří Korn, to je bez debat obdivuhodný výkon. I zbytek obsazení mi do rolí seděl a bude pro mě vždy tím jediným pravým. Abych to uzavřela, byla bych bývala radši, aby muzikál nedostal nový kabát, ale i kdsyž se to stalo, navždy budu při vyslovení Draculy vzpomínat na původní muzikál... (20.03.2010)

Tento muzikál jsem shlédnul ihned v roce vydání a premiéře jako jedenáctiletý klučina a líbil se mi moc. Hůlka, Bílá, Korn - tihle zpěváci sedli do rolí jak prdele do kastrolů, speciálně prvně dva jmenování - upíři jako malování. Dodnes asi jeden z těch přelomových a kultovních muzikálů................moje hodnocení = 8,5 z 10. (26.04.2015)

Nic se nevyrovná muzikálu Drakula. Výborné převedení poutavého příběhu do muzikálového provedení v čele s výbornými zpěváky jako je Hůlka, Korn či Bílá. Právě Korn u mne v trojroli šašek, sluha a doktor zabodoval nejvíce. Měl jsem to stěstí vidět toto představení naživo, i když jsem byl poměrně mladý, ale i tak jsem si odnesl domů výborný zážitek. Vlastním originální CD, první polovinu muzikálu vám zazpívám :-) pozpaměti. Proto pro mne jasných 5 hvězd a největší hudební zážitek. (21.08.2009)