Max Payne

Než jsem se na tom podíval, věděl jsem, že se to spoustě fanoušků nelíbí. Mě ale zaujalo obsazení Marka Wahlberga a Mily Kunis, kteří jsou parádní. Vlastně to byl vcelku dobrý film, líbila se mi hlavně temná atmosféra (noir) a akční sekvence taky nebyly k zahození. Jediné, co mi vadilo, byla myšlenka rádoby mýtických valkýr, které mi ve filmu vadily hodně. Vlastně netušim, koho napadlo vykreslit Maxe takhle. Jsem fanoušek, dohrál jsem všechny tři díly, ale tohle se k němu zkrátka nehodí, asi to bude taky důvod, proč se to všem nelíbí...70% (11.11.2012)

Maxe Paynea jsem hral, kdovijak me to nebralo, ale akce to byla slusna. Takze film nekritizuju proto, ze bych byl nejakej velikej fanousek hry, ale proste proto, ze tenhle film je k hovnu. Je mi jasny, ze tady nemohlo jit jen o strileni jak ve hre, takze to chtelo nakej uvod do deje a pribeh uplne nejstupidnejsi neni, navic to ozvlastneni v podobe halucinaci je fajn. Jenze tady se na akci skoro uplne zapomnelo. Hodinu se prakticky nic nedeje, ve filmu jsou dve zpomalovacky, jedna nic moc a druha jeste horsi a jedina slusna akce se kona az na zaver. Ale jeste to bych prekous, kdyby to aspon byla zabava nebo nejaka temna kriminalka, ale i kdyz se Moore snazi, sem tam tam flaka pekne cool zabery, cela vizualni sranka je paradni a vetsina deje se odehrava ve tme, proste to nema absolutne zadnou atmosferu, zadny napeti, zadnej svih. Ale jeste by se to dalo zachranit hlavni postavou, jenze to vstupuje na scenu Mark Wahlberg se svoji asi doposud nejtrapnejsi postavou. Da se to trochu omluvit tim, ze nema moc co hrat a vyzadujou se od nej dva vyrazy, jenze on nezvlada ani to. Kdyz ma bejt jakoze nasranej, tak tak vubec nevypada, charisma zadny a vypada jak nakej chlapecek. A kdyz tu mame zabery, kde je stastnej, tak se tvari jak blbecek. Ty dve hvezdicky jsou za peknou, skoro az komiksovou vizualni stranku a v porovnani se zbytkem filmu paradni zaverecnou akci, ale jinak to je fakt nechtene smesna traparna. (22.01.2009)

Vezmeme to pěkně popořadě..film "vychází" (!!!) z počítačové hry.. počítačové hry, která měla označení 18+... počítačové hry, která pochází od hrdých Seveřanů (=> má fakt koule)... počítačové hry, jejíž celá hratelnost byla založena na filmech Johna Woo (kde Chow Yun Fat střílí obouruč a vystřílí toho vždycky hodně) a Matrixu (bullet time all the time) a příběh je hodně noir. Tak.. kdyby se tohle natočilo v Evropě, tak je to minimálně pořádná akční podívaná obohacená o spoustu krve....jenže(!!!), to by to nesměli dostat do pracek zhovadilé pussyny z Amériky. První věc, film je pro 13leté děti.... pro děti, které tenhle film stejně nepochopí, bo jsem s tím měl problémy i já (a to jsem první díl dohrál nejméně 13x). Nejde o to, že by to bylo nějak extrémně překombinované... jde o to, že scénář psalo úplné hovado. Jinými slovy, takhle nelogický "psychologicko-horrorovo-detektivní-thriller" nemohl napsat nikdo, kdo hru alespoň jednou hrál a už vůbec ne nikdo, kdo je naprosto psychicky v pohodě. Akce je tu co by se za nehet vešlo...ještě k tomu je velmi špatně natočená...bullet time se koná jenom jednou a je taky celkem šejdrově natočený....Max tu ani jednou nevystřelí dvěma berretama naráz (ANI JEDNOU!!!!) a ještě je celkem zarážející absence krve (objeví se v celém filmu pouze 5x...z čehož 3x pár kapek na ksichtě, jednou jako malinkatý průstřel a pak na Maxově kabátu). Jediný, kdo z tohoto obrovského srance vychází se vztyčenou hlavou je Marky Mark, který tu jako jediný něco hraje (a taky ho sralo, že nemohl fuckovat..za což má palec nahoru) a nepřehrává o sto šest jako ostatní herečtí kolegové. Moore se může hrdě postavit vedle pana Bolla a dát si jednoho panáka SAVA. A zkusí někdo házet sračky na Hitmana...oproti tomuto hovnu je to mistrovské dílo na 50 oscarů! (05.11.2008)

Poslední roky patří mezi povinné součásti podzimní filmové sezóny béčkové adaptace videoher a tak po Doom (2005), DOA: Na život a na smrt (2006) a Hitman (2007) letos přichází Max Payne. Stejně jako v předchozích případech film představuje snůšku žánrových klišé a trendů aktuální sezóny. Tak jako Hitman vykrádal Bourneovu sérii, Payne zase přebírá postupy ze Sin City a 300: Bitva u Thermopyl – konkrétně stylizaci obrazu do kašírovaných kreseb. Chvíli tak zaujmou ostré obrysy objektů, nadreálný sníh a ponurost postranních uliček v zimní noci. Ale pak už jen vše přebíjí jedna klišovitá scéna za druhou, sterilní drsňáctví Marky Marka a naprosté nevyužití potenciálu hry. Místo dusného a příslušně vypjatého noiru je tu jen pateticky podaný tuctový příběh s nepřekvapivým zvratem a osudovost i jiskření vztahu dvou hlavních postav hry vystřídalo mládeži přístupné asexuální parťáctví Maxe a Mony. Film je plný postav na jedno použití, což se vztahuje i na Monu, která pouze hrstce scén dodává vypjatost svými řečmi. Překvapivé je, že film nevyužívá základní trademarky hry – noirový voiceover a extrémní zpomalení času při přestřelkách (k umocnění nesmyslnosti filmu se zpomalení využije v jediné scéně). Možná to svědčí o špetce rozvahy na straně tvůrců, kteří asi na příkladech Sin City a Sejmi je všechny pochopili, že ne všechny komiksové a videoherní praktiky lze uplatnit v narativním filmu. Ve výsledku lze říci, že filmový Max Payne má od všeho trochu, ale od ničeho dostatek (pouze v případě Markyho unylosti; té je nadbytek). Na detektivku je příliš tuctový, na mystery film příliš racionální, na akčňák má málo akce (navíc naprosto nedynamické) a na drsný thriller příliš podpantofláckého hrdinu (nezemře jen proto, že mu to nakáže duch manželky). Jako hloupoučká popcornovka pro děcka okolo dvanácti let milé (ovšem pozoruhodné poselstvím, že drogy jsou sice obecně vzato špatné, i když jako prostředek ke zlikvidování padouchů je lze ospravedlnit). (17.10.2008)

Další adaptační prohra a smutná vizitka pro jednoho z nejsympatičtějších herních hrdinů nedávné minulosti. Je paradoxní, že pár statických obrázků v samotné hře působí výrazně filmověji než film samotný. Nemluvě o dynamice a překvapeních, které v celovečerní stopáži nahrazuje čirá prázdnota a obyvklé scenáristické kličky, plynoucí jen ze znalosti základní premisy a ničeho navíc (je to o zlomeném chlapíkovi, který se tváří drsně a občas zpomaleně střílí). Děj prakticky neexistuje a zjevuje se nahodile jako ekvivalent slepence podivných náhod a "ikonických" postav, které se na scéně objevují, jak se jim zlíbí (a JE to proti vší logice). Wahlberg to snesl se vztyčenou hlavou, vše ostatní je jen onanie nad prázdnou nádobou. A první přestřelka po více než hodině... tomu už se v novém domnělém světě Maxe Paynea lze jenom smát. (17.10.2008)