Hmla

Co je to tati? MLHA!…. Že ,,něco“ v té MLZE je – bude – je jasný i tomu, kdo nikdy nic podobného neviděl. Různorodá komunita v uzavřeném prostoru – to já rád! A když si přidám ,,něco tam venku“ – nádhera! Bát se? Báli jste se u Vetřelce? Já ano! SOUDNÝ DEN? Apokalyptické sci-fi (?), kterému se nedá vytknout atmosféra ani efekty. Jen mi tu nějak chybí ten vypravěč Frank Darabont. Venku už je zase MLHA. Podzim. No tak, nepůjde někdo se mnou?… (04.10.2008)

Jasné, negri a kresťania sú Zlo a zaslúžia si guľku do hlavy. :-) Nie, samozrejme nepodozrievam Darabonta z takých povrchných ideí, ale je pravda, že tú "kresťanskú" dejovú líniu vyhrotil možno až príliš. Ale tak akosi to zapadá do celkovej koncepcie, ktorá bizarne kombinuje béčkový "horor s príšerami" a husté psychologické dusno. V rámci žánru Hmla zdatne odvráva Vojne svetov či Znameniam. Má slabšie efekty, ale aj tie patria k podivnej atmosfére pripomínajúcej klasiku sci-fi z 50. rokov, napätie nahrádza bravúrnou gradáciou až k mrazivému záveru a rozhodne sa dokáže pohrať s vykreslením ľudských reakcií v hraničnej situácii. Rozhodne jeden z najzaujímavejších hororov posledných rokov, aj keď som vlastne celý čas nevedel, či sa mi to páči alebo nie. Celkový dojem však bol výrazne pozitívny... (28.10.2008)

Dal jsem si osobní pravidlo, že je lepší od filmů nic nečekat, a pak se nakonec nechat překvapit nebo zklamat. Když tak The Mist zhodnotím, vyjde mi, že je The Mist dost možná tím nejslabším filmem, který Darabont kdy natočil. Jenže je to zase stále opravdu slušný film, a za podívání rozhodně stojí. Sice mě tam rozčilovalo několik faktorů, které bych nerad zdůrazňoval, ale nakonec bych to ve směs zhodnotil jako hodně povedený horor a jako hodně slušně zfilmovaná kniha od Kinga. Teda každopádně patří mezi ty hodně dobré. The Mist totiž ukazuje opět dvojsmysl, že nepřítel člověka je vlastně on sám a celé to zaobaluje do zajímavého příběhu, který nenechá mrknout ani na chvíli po celou dobu, co se odehrává na obrazovce nebo na plátně. Každopádně efekty byly spíše průměrné, i když i tak dostačující a hlavně herci mi přišli nepochopitelní. Těm emocím jsem nebyl schopný uvěřit minimálně do půlky filmu, až pak to na mě dolehlo a začalo mě to bavit. Pět hvězdiček tomu určite nevrazím, na to jsem tam našel hodně negativ, které zde nechci zdůrazňovat, abych neodkryl pointu. Rozhodně ale na tento film doporučuji zajít nebo se na něj minimálně podívat. Zaujme na první shlédnutí a to je hlavní. (13.06.2008)

Asi nebudu tak troufalá, abych tvrdila, že je tohle dílo nezfilmovatelné, ale s klidem můžu říct, že mně tenhle způsob zpracování Kinga naprosto nesedl. Když přesné popisy chování lidí ve vyhrocených situacích čtete, je to maximálně uvěřitelné, protože to zařídí suverenita autora a vaše představivost. Příchod takovéto látky na plátno a vybrání jednoho obličeje, jednoho způsobu pojetí a jedné jediné konkrétnosti z nekonečného množství variant už autorská suverenita nezachrání - už třeba jenom proto, že autorů filmu je několik desítek až stovek a nikdy všichni nemůžou být sjednoceni natolik, aby vytvořili dokonale homogenní, neprůstřelné dílo o fikční situaci. Když tak nad tím přemýšlím, tak to trochu zní, jako bych popírala možnost uvěřitelnosti jakéhokoliv filmu, což nemám v úmyslu. Jenom chci vyjádřit svůj pocit ze čtení Kingových věcí kontra sledování filmů podle nich vytvořených. Další věc je, že v případě Mlhy ani tak nemám problém s filosofickým dilematem zfilmovat/nezfilmovat, spíš s tím, že v mých očích na každém rozcestí udělal režisér odbočku špatným směrem. Film podle mého nejvíc chybuje v tom, že není stylově zařazený. A to jsem prosím milovník postmoderního míšení žánrů - tzn. psychologický horor o smyslu života by podle mého vkusu měl být ultimátně dokonalý film. Mlhla nic takového ovšem nedělá, Mlha zmateně kličkuje, půjčuje si od každého něco, ale dohromady nefunguje. Herecký přístup k postavám mi nevyhovuje - americký hrdina, bezpáteřní zbabělec, osvícená fanatička, všichni mi lezli na nervy, i když při slovním popisu znějí tak zajímavě. A možná už bych se mohla zastavit, už tak jsem toho napsala až dost. Po víc než měsíci jsem se ale podívala na nějaký film a tak mám hned touhu svěřovat své názory světu, promiňte mi. (10.06.2012)

Příjemně mrazivé (lidi), roztomile brakové (potvory), překvapivě šokující (přepracovaný závěr). Darabont se sice nemůže opřít o herce nebo rozpočet, ale stejně diváka táhne za nohu chapadlem stísněné atmosféry... z několika málo stránek povídky ždíme maximum a i když mi americká městečka už lezou krkem, tohle bylo veeeelmi sympatické. Víc takových. (70%) (15.03.2008)