Pacifik

Po peti shlednutych dilech pro mne osobne zatim kinematograficke zklamani roku. Scenaristicky nezvladnute, sceny rozvlekle a dialogy nudne. A kdyz uz dojde na akci, vse se odehrava ve tme a na americke kulomety maxim nabihaji ve vlnach fanaticti japonci. Produkce vubec pripomina serial Lost - a to pojetim "vsechny herce prevezem na havajske ostrovy, tam furt budou chodit po plazi nebo po mistnim pralese par tydnu, par zaberu udelame v noci s deseti japonskyma statistama, ktery budou furt dokolecka na ne nabihat; do toho vlozime par prostrihu z domova, ktery natocime ve studiu a cash se jen povali"... (04.04.2010)

Při uvedení seriálového Pacifiku v roce 2010 mě „dobová kritika“ odradila do té míry, že jsem si jej v záplavě jiných quality TV sérií přesunul do kolonky „až jednou“, a došlo na něj až před Vládci nebes, kdy se situace opakuje. Bombarďáci dostávají sodu, protože nejsou jako mýtické Bratrstvo neohrožených, vztahy postav prý nefungují, CGI je mizerné, bla bla bla.  Stejně jako je každá válka jiná, liší se i pacifické bojiště od toho evropského. Je zuřivější, chaotičtější, nevypočitatelnější, fatálnější. Masomlýnek ne nepodobný vylodění v Normandii je tam denní chleba. Konstantní tlak demoralizovaného nepřítele fanaticky bránícího každý píď svého nehostinného území vytváří na psychiku jedince extrémní tlak. Na vztahy buď není čas, nebo jsou otevřené, chvilkové (viz kritizovaný 3. díl s dovolenou v Melbourne) či násilně zpřetrhané. Pacifik se mnohem víc než jeho oceňovanější předchůdce soustředí na vliv bojů na psychiku, disociaci, otupění, vyhoření, různě závažné formy PTSD (linie Leckieho, šířeji Sledge) a mechanizaci zabíjení. Tomu odpovídá i vyprávění: je roztříštěnější, těkavější, postavy se objevují a mizí, u žádné (pokud jste si nezagooglili) není jisté, jak skončí.  Pacifik je v jádru stejně silnou výpovědí o bratrství  jako jeho seriálový předchůdce, možná je ale upřímnější v tom, jak odhaluje lidskou křehkost (rozhodně ne neohroženost), jé méně líbivý a (americky) sebedojímavý. Nadstandardní produkční podmínky (120M USD)  jsou vidět na parádních kontaktně nasnímaných scénách bojových operací i davovkách nenaředěných viditelnými pixely, ale to je rovina, kterou  snad ani nemá smysl zmiňovat. (26.03.2024)

Nelze nesrovnat s románem Nazí a mrtví. The Pacific mi ještě ani jednou nerozbušil srdce. Scénáristi zvolili románové vyprávění. Bohužel doba je taková, že je člověk přesycen tímto klasickým vyobrazením "šíleného masakru" s prvky chlapáckého přátelství. Čekal jsem trochu jiné pojetí, snad autentičtější. Takže zatím překvapivě konzervativní dílo. Ale uvidíme, jak to Špilberg uhraje. PS - Bratrstvo je jiná liga. (06.04.2010)

Takže po vzhliadnuti celej série 8/10... nedá sa to porovnávať s "Band of Brothers" to vôbec nie, nie je to celkom tak jednotné ako celok... taktiež to nemá až takú atmosféru, ale aj napriek tomu som Pacific sledoval s údivom a našiel som si tam mnoho postáv, ktoré ma svojím spôsobom ovplivnili k lepšiemu hodnoteniu... proste sa mi to páčilo. (24.03.2010)

Moc nechápu hodnotitelskou smršť soustředěnou na to, že Pacific je něco jiného než Bratrstvo neohrožených. Byla to jiná válka, v jiném prostředí, s jinou atmosférou, a je to tedy jiný seriál. Dověděl jsem se z něj spoustu faktů, které mi české školství odepřelo, a po celou dobu jsem měl navíc pocit, že sleduji výtečně uchopené a zpracované pětisetminutové drama, v němž chvíle napětí a strachu střídají chvíle uvolnění a oddechu, jak to zřejmě v téhle válce bylo. Ani v jedné z těchto rovin přitom nechyběl vkusný humor a zejména výborné dialogy. Nemám, co vytknout, a výtky, které zde čtu, mne neoslovují. (06.07.2010)