Marcela

Česká filmárka, pedagogička a režisérka Helena Třeštíková je prebornicou, majsterkou a mimoriadne skúsenou persónou v oblasti točenia časozberných dokumentov. Robí to s citom, vyberá si vskutku zaujímavé osobnosti, trpezlivo kamerou konzervuje ľudské osudy. V snímku "Marcela" môžme sledovať neľahký, smutný život jednej obyčajnej, prostej ženy z Prahy, s ktorou sa osud nemaznal. "Marcela" to mala veru ťažké. Pani Třeštíková o nej natočila srdcervúci dokumentárny film. **** (22.02.2017)

Já to nechápu. Celou dobu si stěžuje, že nemá na nic peníze, Jirka jí neplatí alimenty, na všechno si tak musí půjčovat, bydlí v hrozných podmínkách, ale přitom na každým záběru kouří jak fabrika. Ta kouří snad 3 krabičky denně, to jinak není možný. Samozřejmě kouřila i ta její dcera a určitě bude kouřit i mladej, když mu cigárem celý dětství mávala před nosem a bylo jí ukradený, že pasivní kouření je taky kouření. Nevím proč, ale k takovým lidem mám prostě averzi. Jejich žebříček hodnot je dost omezený: na prvním místě je jít si ráno koupit krabičku cigaret, teprve potom naplnit ledničku a teprve až celé dny promarní zoufáním si nad vlastní životní situací, tak pomůže dceři s hledáním práce. Ač je mi Marcely líto, že jí zemřela dcera a že nepoznala životní lásku, tak na druhou stranu mi přijde, že si za tím svým neštěstím šla nějak moc aktivně. Fakt nechápu.....Ani nevím, jak takový dokument hodnotit. Opravdu velmi zvláštní životní příběh. (20.05.2013)

Skutečnost je vždy o mnoho silnější a drsnější, než fikce. Tohle je realita opravdu na tvrdo. Běhal mi mráz po zádech a ještě dlouho po skončení filmu jsem jej měla někde na zátylku a v břiše...Je až neskutečné, jaký vztah si během let paní Třeštíková se svými "hrdiny" nejspíš dokázala vytvořit a jak blízko se dostala i k tak velké a velmi osobní tragédii. Nabízí se mi hned celá řada velmi zásadních otázek, které ve mne tento film vyvolal - o ovlivnitelnosti vlastního osudu i o pomíjivosti věcí a nestabilitě jakékoli jistoty v životě. A další a další. Vynikající film! (05.06.2011)

Z Manželskych etud je Marcela nejpůsobivější (platí i na tuto, rozšířenou verzi), což je dáno i tim, že její zivot patří mezi ty drsnější. Jeden smutný obraz za druhým, i ty, kde se lidé smeji a jsou v tu chvíli veseli, jsou v podstatě hrozně smutne. Líbi se mi, jak Třeštíková k natáčení prřstupuje - vždy jen pár otázek, neexhibuje, takřka nekomentuje, jen se dívá. Je z ní přitom cítit účast s lidmi, které točí - a nemyslím tím pokryteckou účast bulvárnich titulků typu "Karel je v nemocnici! Dcerka pláče." A lidi, které točí, to musejí vědet, protože nechat si pustit kameru k sobě takhle blizko je pro mě osobněnepochopitelné. Shrnuto: velmi dobré!... 85% (27.04.2008)

Zajímavé. Nepochybně zajímavé, podívat se na delší časový úsek něčího života. Zvláště takto tragického. Plné hodnocení nemohu dát z prostého důvodu, že se mi to zdá ze strany štábu až poněkud nevhodné. Ale tak třeba paní Marcele díky tomu alespoň někdo pomohl. Nevím ale, zda se jí takto zásadní narušení soukromí v těch nejtěžších životních chvílích, vyplatilo. Opět se ptám, neovlivnilo natáčení až moc život filmových aktérů? U Reného byla vazba na Helenu Třeštíkovou velmi silná a režisérka dost ovlivňovala jeho život. Alespoň to tak vyznívá z filmu. Zde to tak silné není, ale opět, pomoc od diváků, pomoc s bytem, apod. Nedovedu pochopit důvod, proč se paní Marcela v začátku vdává za Jirku, o kterém říká, že je "hodnej", ale sebemenší náznak lásky není ani z jedné strany patrný. Byla doba před listopadem 1989 opravdu taková, že lidé nemohli nic, než se co nejrychleji oženit či vdát a splodit dítě? Opravdu neměla paní Marcela možnost v klidu hledat a vybírat si nebo alespoň zavčasu rozpoznat Jirkovu povahu? 8/10 (30.05.2009)