Americký zločin

Film spracúva rovnakú tému ako nedávny THE GIRL NEXT DOOR (2007), avšak vďaka Ellen Page sa AN AMERICAN CRIME dostane do širšieho povedomia. Obidva sú rovnako nepríjemné. Možno THE GIRL NEXT DOOR má lepší začiatok a odpornejšiu tyranku, ale AN AMERICAN CRIME má lepší koniec, známejšie herecké obsadenie a zdal sa mi takpovediac znesitelnejší. (01.06.2008)

O prípade šialenej matky Baniszewskej som pred týmto filmom nič nevedel, čo bolo zrejme dobré, pretože som ostal až do konca v napätí, nevediac čo sa ďalej stane. Bol to intenzívny zážitok, ktorý vo mne vyvolal mnohé emócie a iste mi ešte dlho ostane v pamäti. Už dlho som necítil takú bezmocnosť a chuť postrieľať polovicu postáv na obrazovke. Keby som nevedel, že je to natočené podľa skutočnej udalosti, poviem si že toto je prehnané, takto by sa to určite nemohlo stať (hlavne pokiaľ ide o zapojenie detí do celého mučenia). No smutné je, že takto sa to naozaj stalo, dokonca podľa toho, čo som si neskôr o tomto príbehu prečítal, niektoré situácie tu boli vyobrazené ešte dosť mierne a osadenstvo domu (aj len 12-ročné decko John) páchalo na Sylvii ešte horšie veci. Páčilo sa mi spracovanie (prelínanie minulosti so súčasnosťou), celková gradácia a famózna Ellen Page. (17.07.2013)

Silné drama, které nepochybně vyžadovalo spoustu práce a příprav. Trošku pak mrzí drobné mezery ve scénáři, kdy není tak úplně přesvědčivě vysvětlené, proč se dívky třeba nepokusily utéct, přivolat pomoc, bránit se, stejně jako zůstalo nedovysvětlené, jakou psychickou anomálií trpěla ona matka. Nicméně i tak je to silná dávka negativních emocí, které v člověku film dokáže vybudit. (13.06.2010)

Přestože je film natočený podle otřesného skutečného případu a přestože se již v úvodních titulcích honosí tím, že dialogy soudního přelíčení jsou doslovným přepisem skutečných výpovědí, nezaručuje to v žádném případě, že film bude dobrý... Naštěstí Americký zločin není ani film špatný, ale pohybuje se přesně uprostřed - Vypráví o pozadí jednoho šokujícího případu chudé matky a jejích dětí, s dokumentární přesností zachycuje následný průběh soudního přelíčení, ale... ale...Ale to je tak nějak všechno... Ta detailní doslovnost, se kterou byl film natočen a která měla zaručit, že bude řečeno vše a co možná nejjasněji, mi pila celou dobu krev... Jakoby každému divákovi mělo být jasno: Matka je zrůda, Paula je zrůda... Teď si všichni povzdechněme... Při pohledu na náctileté děcko, které típe o bezvládné tělo vajgly a kope do něj, jsem si vzpomněl na Hanekeho - film nemusí ukázat úplně všechno, aby byl divák šokován... Stejně film tohoto typu ve společnosti nic nezmění a různé Baniszewské a Fritzly nevymýtí. Alespoň ne takto "doslova" průměrný film... Tak proč se nesnažit o něco víc, než jen doslovný přepis soudních spisů? (06.07.2010)

Tomuhle typu filmů říkám "nasrávačky". Kdykoliv sleduju nějaké zjevné bezpráví, kdy je lidská bytost ponižována (může to být i zvíře), krutě týrána a nenachází zastání, mám chuť skočit po hlavě do obrazovky a tam na druhé straně všechny surové hajzly skopat a seřezat na jednu vzlykající, o milost žadonící hromádku... a na tu naflusat (toto gesto pohrdání by bylo pravděpodobně poněkud devalvováno, až by mi kemr zůstal bimbat v prodlužující se slině na bradě). Jenže se nejmenuju Samara, neumím prolézat televizí a tak mi nezbývá, než bezmocně zatínat pěsti, drtit mezi zuby nadávky a utěšovat se, že je to jen film... což v tomhle případě nepomohlo, vzhledem k nálepce "podle skutečné události". Mohlo to být přibarvené, ale základní fakta zůstávají a k pocitu hrůzy naprosto stačí. Můj obvyklý cynismus včera večer dostal kopanec přímo na solar kozus, po dlouhé době jsem zas u nějakého filmu brečela jak čuramedánská plačka. 85% (05.02.2012)